Návštěva v krkonošské tundře aneb Černohorská rašelina

Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Tato přírodní památka o výměře 72,04 ha byla vyhlášena jako státní přírodní rezervace (původní rozloha činila 55 ha) již v roce 1952. Černohorské rašeliniště začalo vznikat v poledové době někdy před 6 000 lety.

Černohorské rašeliniště (Černohorská rašelina) se rozkládá na zarovnané plošině s nepropustným kyselým podložím tvořeným ortorulami mezi Černou horou (1 299 m) a Světlou horou (1 244 m) v pramenné oblasti Černého potoka v nadmořské výšce 1 199 - 1 215 m.

Černohorské rašeliniště je přístupné po poválkových chodnících naučné stezky Černohorské rašeliniště, jejíž délka je asi 4 km. Tato okružní trasa vás provede celým Černohorským rašeliništěm.

Součástí prohlídkové trasy, která je osazena šesti informačními tabulemi, je dřevěná vyhlídková věž, která umožňuje výhledy na centrální část Černohorské rašeliny připomínající skandinávskou tundru. U vyhlídkové věže se dokonce leskne hladina malého jezírka, jiné otevřené vodní plochy tady však nenaleznete. Další pěknou vyhlídkou je Hubertova vyhlídka v severní části naučné stezky, z níž se otevírají krásné výhledy na Sněžku, Studniční horu, Luční horu a řadu dalších krkonošských vrcholů.

Černohorská rašelina na turistické mapě

Rašelina, která vzniká z odumřelých částí rašeliníků, ale i mechů a dalších rostlin bez přístupu vzduchu, zde dosahuje mocnosti přes 2,5 metru a její celkový objem je odhadován na 420 000 m³. Podmínky pro vznik rašeliny jsou tady opravdu příhodné. Roční úhrn srážek na Černohorském rašeliništi činí asi 1 400 mm a průměrná teplota +2 °C (chladná klimatická oblast). Sněhová pokrývka se na rašeliništi udrží v průměru okolo 160 dní v roce.

Na řadě lokalit lze pozorovat mrtvý les, jenž vzniká postupným propadáním vyvýšených míst zvaných bulty, která jsou obrůstána rostlinami preferujícími sušší místa. Pomalým nabíráním na hmotnosti a stlačování bultů jsou kořenové systémy stromů stále více zamokřovány, díky čemuž dochází k postupnému odumírání stromů i dalších suchomilnějších rostlin obývajících bulty, které jsou opakem prohlubní zvaných šlenky.

Na Černohorském rašeliništi se můžete setkat s řadou ojedinělých a vzácných rostlinných a živočišných druhů, objevují se ale samozřejmě i druhy zcela běžné. Lesní kryt tvoří především málo odolné smrky, vtroušeně rostou i další dřeviny. Okraje lesů a rašelinných luk lemují porosty kosodřeviny.

Z nejvýznamnějších rostlinných druhů zmínku určitě stojí kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), blatnice bahenní (Scheuchzerial pdlustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýrek trsnatý rakouský (Trichophorum cespitosum), sítina níťovitá (Juncus filiformis), klikva žoravina (Oxycoccus quadripetalus), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum) aj. Z živočichů se objevuje řada brouků a pavouků, ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) aj.

Pozn.: Přístup na Černohorské rašeliniště je sezónně omezen, podle některých webů se sem smí pouze od června do října. Avšak ani v terénu a ani na stránkách KRNAPu jsem tuto informaci nenašel. Podle sdělení místních znalců jsou ale v zimě na přístupových chodnících zátarasy, takže tato informace asi je pravdivá. Nicméně se domnívám, že omezení se bude týkat období se souvislou sněhovou pokrývkou, neboť já tato rašeliniště navštívil v polovině května…