Čabraď neboli Litava, hrad na hadím vrchu

Čabraď. Krásný hrad, respektive zřícenina hradu ukrytý v křovinách poměrně málo navštěvované Krupinské planiny. Hrad Čabraď nalezneme asi 8 km vzdušnou čarou od opevněného kláštera Bzovík, jenž podrobně popisuji v jiném samostatném článku.

Mohutný hrad Čabraď hrdě se tyčící na strmém skalisku střežícím klikatící se tok říčky Litava byl postaven někdy ve 13. století. Přesný letopočet je však obestřen tajemstvím. Čabraď (někteří autoři upřednostňují název Litava) byl postaven jako strážní hrad na obchodní bánské cestě do středoslovenských bánských měst. Několik kilometrů odsud se nacházel druhý z hradů stejného jména, po něm však žádných stop nezůstalo. V dobových pramenech je hrad Čabraď uváděn jako Haradnuk, castrum Lutya, castrum Lyta, castrum Chabrad aj.

Již od svého vzniku byl hrad Čabraď častým předmětem majetkových sporů. Nejinak tomu bylo ve 14. století, kdy hrad obsadil nezávislý oligarcha Matúš Čák Trenčianský. Po Čákově smrti (r. 1318) nebyl hrad vrácen původním majitelům - rodu Hunt - Poznanovců, nýbrž zůstal v královském držení.

V roce 1335 Čabraď přivítal nové majitele, kterými se stali synové Vavřince z Dobrakuty. Ti se dostávají záhy do sporů s klášterem na Bzovíku. Spory vyvrcholily smrtí bzovického probošta a jeho sluhů, za což byl hrad Čabraď i se sousedním hradem zvaným rovněž Čabraď či Litava zkonfiskován.

V 15. století hrad obsazují vojska Jana Jiskry z Brandýsa, jenž si z hradu Čabraď (Litava) vytvoří předsunutý opěrný bod. Druhý z hradů je již uváděn jako pustý. V roce 1462 se poprvé objevuje pojmenování Čabraď, které hradu zůstalo v podstatě dodnes. V následujícím období se na hradě opět vystřídalo několik majitelů.

V 16. století získává hrad Ján Krušič, jenž hrad dále rozšiřuje a opevňuje. Vzniká vnější opevnění s dělostřeleckými bastiony. Tyto práce se skutečně vyplatily, neboť Turci byli nedaleko a na hrad opravdu několikrát zaútočili. Vždy ale bez úspěchu. V roce 1622 získává Čabraďské hradní panství Peter Koháry, jehož rod si hrad udržel až do zániku v roce 1812, kdy byl Čabraď úmyslně zapálen majitelem.

Mezitím však hrad ještě čekaly krušné časy stavovských povstání. Hrad byl několikrát dobyt, přesto nebyl nikdy příliš poškozen. K poškození hradu dochází teprve na samotném konci stavovských povstání, kdy Rákocziho kuruci siolně poškodili hradby hradu. Císařským vojskům se hrad podařilo získat nazpět po těžkých bojích a to ještě jen za pomoci lsti.

Každého návštěvníka jistě překvapí velká rozloha a mohutnost hradu nacházejícího se v opuštěné a liduprázdné krajině. Hrad, který je silně zarostlý vegetací a jen částečně zakonzervován je volně přístupný. O záchranu hradu se dnes snaží občanské sdružení Rondel. V minulosti tento hrad určitě patřil k jedněm z nejkrásnějších hradů dnešního Slovenska.

K hradu Čabraď vede modrá turistická značka od jihu z obce Hrušov. Pokud jste autem, doporučuji podstatně kratší a orientačně nenáročnou cestu od severu od obce Čabradský Vrbovok. Auto lze nechat za obcí na točně autobusů a nebo kousek níže na loučce za krajem lesa (kamenitá cesta). Odsud se dá bez větších obtíží pokračovat po lesní cestě dolinou Konštianského potoka, který se vlévá do Litavy a tak nás k ní spolehlivě přivede.

Přejdeme přes most a již jsme u sportovní základny a starého, dnes značně poničeného kostela, odkud je to na hrad již jen malý kousek. Jako zajímavost nelze neuvést zdejší přírodní rezervaci, ve které se má údajně nacházet největší množství plazů z celého Slovenska. Hady se to tady ale rozhodně nehemží, já tady za celou dobu potkal pouze jedinou ještěrku…

Použitá literatura

[1.] Názvy hradov a zámkov v Slovenskej republike, Slovenský úrad geodézie a kartografie, Bratislava 1990
[2.] Š. Pisoň, Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, 1973