Hrad Brumov, na stráži Vlárského průsmyku

Hrad Brumov byl vystavěn na jihovýchodním výběžku vrcholového hřbetu s místním názvem Židáky v místě, pod nímž několik údolí postupně ústí do strategicky důležitého Vlárského průsmyku. Hrad Brumov plnil od počátku svého vzniku významnou strážní, obrannou a sídelní funkci při vstupu do Vlárského průsmyku, který je přirozenou spojnicí mezi Považím a Pomoravím.

Stručná historie hradu Brumov

Minulost Brumovského hradu se zjišťují obtížně z důvodu ztráty vlastního archivu v 18. a 19. století a vycházejí z poznatků archivů jiných a z archeologického průzkumu. Předpokládá se, že předchůdcem hradu byla dřevěná ostrožna z 12. století. Samotné založení hradu se datuje podle dostupných poznatků někde do let 1210 - 1220 markrabětem Vladislavem Jindřichem za vlády Přemysla Otakara I. v pozdně románském slohu. Brumov se stal správním, vojenským a soudním centrem jedné z nově vznikajících oblastí, tzv. provincií.

První písemná zmínka pochází z opavské listiny datované rokem 1224, kde je jmenován Svěslav, purkrabí na Brumově. V roce 1255 je v královské listině pro klášter tišnovský jmenován mezi svědky Smil, purkrabí na Brumově, který patřil k rodu pánů z Kunštátu. V roce 1273 čteme jeho jméno naposled. Další zmínka je až z roku 1294, kdy král Václav II. předává hrad do správy Oldřicha z Hradce, jihočeského velmože z rodu Vítkovců. Tento získává pravomoce správní, soudní i vojenské široce přesahující brumovské panství. Naposledy je na Brumově jmenován roku 1303 (umírá v roce

Na počátku 14. století je hrad atakován vojenskými vpády Matúše Čáka Trenčianského na jihovýchodní Moravu. Konec řádění uherského šlechtice učinil v bitvě u Holíče mladý král Jan Lucemburský.

19. dubna 1342 nechává zhotovit na Brumově listiny o koupi Zahlinic osobně markrabě Karel, hrad nazývá královský. V říjnu 1421 datuje listiny na hradě Zikmund Lucemburský, který obsazuje hrady východní Moravy uherskými správci. Roku 1424 hrad získává Boček ml. z Kunštátu, přívrženec husitů.

Roku 1425 je už ale hrad opět v Zikmundově moci a roku 1426 jej předává své manželce Barboře Celské. Ta v listině z roku 1432 odměňuje Pankráce ze Svatého Mikuláše za kastelánství na Brumově a účast v boji proti husitům. Ten působí na hradě pravděpodobně do roku 1440.

V letech 1441 - 1445 působí na hradě Jan Balšan z Cimburka. V letech 1445 - 1461 jej získává syn Jana Balšana - Bernard z Cimburka, který využívá dobře opevněné a vyzbrojené sídlo k výpadům do Uher a okolních panství. Od roku 1461 do roku 1463 působí na hradě Bernartův strýc Miroslav z Cimburka. Roku 1464 získává hrad do držby prasynovec Miroslava, Jan Jičínský z Cimburka. Ten hrad ztrácí, na počátku uherského vpádu Matyáše Korvína na Moravu kolem roku 1468.

Od roku 1474 do roku 1488 získává hrad do užívání Ladislav Podmanický z Podmanína od Matyáše Korvína za služby v česko - uherské válce. Roku 1490 přebírá správu Brumova vdova po Ladislavu Elena Podmanická. Od roku 1498 vystupují jako držitelé hradu bratři Michal a Štěpán Podmaničtí. 7. května 1502 vyplatili hrad od Jana z Lomnice, což potvrdil král Vladislav II. zápisem do zemských desek 7. prosince 1503. Hrad přechází zhruba po 300 letech z královských do šlechtických rukou. Od roku 1511 do roku 1515 jsou spoluvlastníky hradu Štěpán Podmanický a Jiřík Tarczy z Torysy.

Od roku 1519 do roku 1533 vlastní hrad a panství zámožný starší šlechtic Jan z Lomnice. Má náhrobek v kostele sv. Václava v Brumově a taktéž předčasně zemřelá vnoučata Maruša a Jan. V letech 1533 - 1557 přestavuje Janův syn Adam z Lomnice hrad na dobře opevněné a honosné rodové sídlo. Roku 1565 dosáhl plnoletosti Adamův syn Jan z Lomnice a přebírá správu majetku. Po dosažení plnoletosti i druhého Adamova syna Jaroslava jsou rovnými spoluvlastníky v letech 1568 - 1572 Jan a Jaroslav z Lomnice. Po smrti Jaroslava přebírá roku 1572 správu sestra zemřelých, Magdaléna z Lomnice.

Roku 1574 kupuje hrad a panství pan Zdeněk Říčanský Kavka z Říčan mající rodové kořeny v jižních Čechách a spojení s Rožmberky. Po Zdeňkově zavraždění u Zádveřic přebírá panství od roku 1582 do roku 1597 vdova po zemřelém, paní Johanka Trčková z Lípy. Po nárokování si Brumova Magdalenou z Lomnice a Emerichem Forgáčem získává hrad v letech 1599 - 1619 Jan Kavka.

Roku 1604 vyplatil spolumajitele a stává se pánem Brumova. Roku 1619 zůstal na straně císaře proti moravským stavům a dočasně o hrad přichází, spravuje jej tzv. moravská direktiva do roku 1620. Roku 1621 už je pánem na hradě opět Jan Kavka. Vzápětí však hrad opanoval uherský vzbouřenec Kašpar Iléšházy a 23. září 1622 Jan Kavka hrad a panství prodává.

V 16. století a počátkem 17. století je východní Morava je vystavována mnoha válečným konfliktům, řádění vzbouřenců a vpádům asijských nájezdníků. Držba brumovského panství byla proto zvláště obtížná a nebezpečná. V letech 1605 - 1606 vpadli na Moravu vzbouření uherští Bočkajovci.

V průběhu pustošící třicetileté války dochází v roce 1644 ke krvavému zlomení valašské rebelie, krajem protáhnou švédská vojska. V roce 1663 dochází ke vpádu Tatarů a Turků, Brumov je zpustošen a vypálen , udržel se jen hrad. V letech 1680 - 1683 povstalecké vojsko Thökolyho plení Brumov. Dochází ke vzpourám Valachů. A nakonec v letech 1703 - 1710 plení a drancují panství Rákoczyho uherští vzbouřenci - Kurucové. Hrad je ubráněn ale obyvatelstvo se 7 let schovává v okolních lesích. Po zavládnutí míru v roce 1710 byly všechny osady brumovského panství zcela zničeny.

Roku 1710, po ukončení kuruckých vpádů, ztrácí hrad vojenský a pevnostní význam. V této době je panství rozděleno takto: Orsini-Rosenbergové 41%, Selbové 25%, Waldorfové 18%, Illészházyiové 16%. Roku 1727 kupuje většinovou držbu od Orsini-Rosenbergů Josef Illészházyi, mající velké statky v Uhrách, na východní Moravě a v podunají. Roku 1731 je panství rozděleno na tři části.

V letech 1766 - 1799 vlastní panství Jan Illészházyi, obydluje domy v podhradí, hrad jako sídlo opouští a zůstávají tam jen panští úředníci. Roku 1760 hrad zachvátil první velký požár, po němž je jen nouzově opraven. V roce 1799 se stává majitelem Štěpán Illészházyi. V roce 1820 zachvacuje hrad druhý ničivý požár a v roce 1827 se z něj stává ruina. Štěpán nechává hrad rozebírat na stavební kámen a v roce 1835 panství již jen s torzem hradu prodává. Sám dožívá bezdětný na majetcích v Uhrách. Tímto dočasně končí historie starého zeměpanského hradu.

Roku 1835 kupuje panství bankéř baron Jiří Šimon Sina. Roku 1856 dědí panství Sinův syn Šimon Jiří Sina. V letech 1870 - 1873 jsou zbytky hradního kamene využívány k výstavbě nových pivovarských sklepů. Po smrti Šimona Siny, roku 1876 získává panství Ifigenie de Castries, od níž v roce 1894 kupuje majetek schvechatský pivovarník Antonín Dreher.

V roce 1921 je panství přepsáno na vnuka Oskara Antonína Drehera, který však ještě nezletilý umírá a tak vše roku 1926 přechází na snachu Antonína Drehera, Edeltrudu Dreherovou, podruhé provdánu jako hraběnku Kulmerovou a potřetí jako hraběnku Rainer-Harbachovou. Ta spravuje panství až do roku 1945, kdy je její majetek zkonfiskován a předán obci Brumov, později městu Brumov-Bylnice.

Hrad Brumov na turistické mapě

Dnešní podoba hradu Brumov

Slavností otevření hradu a jeho zpřístupnění široké veřejnosti proběhlo 6. května 2000 a toto otevírání se stalo tradičním v každém dalším roce. Zakonzervovaný horní hrad nabízí v bývalých sklepních i nadzemních prostorách expozici o historii hradu a místa. Fotografie starší i z archeologického průzkumu, prapory s erby majitelů, model hradu, repliky části zbrojí, odlitek tympanonu z hradní kaple, popisné tabule s náčrty vývoje a popisem historie hradu, vitríny s keramickými, skleněnými a železnými nálezy z archeologického průzkumu a jiné zajímavosti.

Součástí expozic jsou také tematické prezentace městských památek, CHKO Bílé Karpaty a Valašského království. Pravidelně se uskutečňují umělecké výstavy v hradní galerii. Prostor spodního hradu je přebudován v malý amfiteátr s podiem a využíván k pořádání různých kulturních a zábavných akcí, divadel, koncertů.

Otevírací doba

Duben až říjen úterý až neděle 9 - 12 h, 13 - 17 h, pondělí zavřeno (mimo státní svátky). Poslední prohlídky nejpozději v 16:15 hod. Prohlídka je bez průvodce. Celý areál hradu je mimo návštěvní dobu nepřístupný.

Vstupné

• Plné vstupné 30 Kč / 1,20 Eur
• Důchodci 25 Kč / 1,00 Eur
• Děti 6 - 15 let, studenti, zdravotně postižení 15 Kč / 0,60 Eur
• Rodinné vstupné 75 Kč / 3,00 Eur
• Poplatky (platí pouze pro hrad): kamera 10 Kč / 0,40 Eur, foto 5 Kč / 0,20 Eur

Kontakt a info