Pískovcové Broumovské stěny, unikátní skalní město

Broumovské stěny, česká skalní města (2)

Broumovské stěny. Vzdušnou čarou asi 12 km dlouhý hřeben, který se zvedá mezi městy Police nad Metují a Broumov. Rozloha Broumovských stěn je 6,4 km². Výrazný nesouměrný skalnatý hřeben Broumovských stěn (tzv. kuesta) se táhne od Honského špičáku až k pohraničnímu sedlu pod Hejšovinou (Sczezeliniec, na polském území).

Kuesta tvoří přirozenou hranici mezi Polickou pánví a Broumovskou kotlinou. Svahy do Polické pánve jsou mírné, zato do rovinaté Broumovské kotliny spadají skalními stěnami. Tím je dáno i to, že dlouhé rokle jsou prakticky všechny orientovány od jihu. Zato krátké a prudké srázy na Broumovsko skrývají systémy pseudokrasových jeskyní, např. jeskyně Pod Luciferem má délku 395 m a je v Broumovkách nejrozsáhlejší.

Návštěvníka také překvapí malé zastoupení, jinak pro pískovce typického borového porostu. Větší část území je spíše zarostlá bučinami a to i vysokého stáří, výrazně je zastoupen obyčejný smrk a významě i bříza. Najde se tu řídce i jedle a modřín. Ze zvířat bych jmenoval jezevce, hlavně v těžko přístupných roklích, výra, kulíška a sýce ze sov a též krkavce.

Čtěte také: Na mořském dně Broumovské vrchoviny (1)

Na prošlápnutí Broumovek je potřeba dva až tři dny. Nejlepším východiskem je obec Machov (autobusové spojení z Police n. M.), kde se můžeme rozhodnout i pro návštěvu Boru (Skalniak), který ze dvou třetin leží na polském území a je jednou z polských stolových hor.

Díky Schengenu není dnes problém kdekoliv přejít hranici, tak zamiřte z Machova po modré značce na vyhlídku pod Borem a od ní vyšplhejte schůdnou roklí na vrchol Boru. Ač se z dálky zdá Bor plochý, je nahoře rozbrázděn skalním bludištěm, které Poláci nazvali Bledne skaly. V sezóně je vstup z polské strany zpoplatněn.

Do vlastních Broumovek zamíříme z Machova nejprve po červené na Machovský kříž, avšak na rozcestí U zabitého odbočíme po žluté na Signál. Ta nás provede skalním bludištěm, navštívíme Junáckou vyhlídku a Božanovský špičák se skalními hřiby. Zelená značka nás dovede na rozcestí Zelený hájek, kde se napojíme na žlutou od Božanova a máme možnost projít centrem skal přes vyhlídkovou Korunu či Velkou kupu do Zaječí rokle.

Zde můžeme krátkou neznačenou zkratkou přejít na červenou značku, která nás postupně vede skalami, s odbočkami ke dvěma vyhlídkám na Broumovsko až na vyhlídku Supí hnízdo. Tady máme možnosti dvě, pokračovat na Hvězdu (restaurace) a dále po modré na Honský špičák, kde Broumovky končí, nebo po červené Kovářovou roklí do Hlavňova (bus). Kovářova rokle svými vertikálami totiž připomíná blízké Teplické skály a je asi nejvýraznější. V sezóně je tu však příliš velký ruch.

Broumovské stěny, turistická mapa

Broumovky byly vždy rájem trampů a tak na jejich jižní, polické straně narazíte na několik srubů a chat, ale i na zdařilé totemy.

V příštím pokračování se posuneme jen o pár kilometrů na západ, do dvojice dalších kapesních skalních měst, která sice mají ženská jména, ale jsou tak rozdílná, že mě napadá jen přirovnání ke dvěma bratrům - Abelovi a Kainovi.