Hrad Branč, kamenný strážce Záhoří

Branč je jedním z nejpěkněji situovaných hradů na Slovensku. Mohutná hradní zřícenina Branče ve tvaru nepravidelného sedmiúhelníku se vypíná na 473 m vysokém strmém návrší nad osadou Podzámok v obci Podbranč při cestě z Myjavy do Senice. Branč tedy musíme hledat na Záhoří, resp. v Myjavské pahorkatině.

Hrad byl vybudován jako pohraniční hrad, který zároveň sloužil k ochraně cest z Moravy do Uher. Hrad byl mohutnou pevností s maximálními rozměry asi 160 × 90 metrů a plochou asi 7 500 m². Přestože se z hradu do dnešní doby mnoho nezachovalo, patří návštěva hradu díky relativně citlivé konzervaci (odmyslíme-li si betonáže v horní části hradu a ocelové sloupy při vstupu do hradu) a částečné rekonstrukci k neopakovatelným zážitkům.

Z hradu, který byl postaven někdy před rokem 1317 (jiné prameny udávají rok 1250 či 1241), se otevírají fantastické rozhledy nejen na celou Myjavskou pahorkatinu, hřeben Malých Karpat, ale i na Bílé Karpaty s dominantním vrcholem Veľká Javorina. Z nejvýznamnějších vlastníků hradu si uveďme Matúša Čáka Trenčianského, Stibora ze Stibořic, Pongrácovce aj.

Stibor ze Stibořic (r. 1394) nechal hrad přestavět, značně rozšířit a upravit na typickou skalní pevnost. Po jeho smrti se dostává hrad do rukou loupeživého rytíře Pongráce ze Svätého Mikuláše, který hrad dále opevňuje. Mezitím ale nezapomíná olupovat kupce na tzv. České cestě. Tento přívrženec Jagellonců podniká odvážné vpády do Rakouska a plení i statky svých odpůrců. Pevný hrad se mu tedy hodil. Tyto výpady tak připravily invazi Matyáše Korvína, který v roce 1468 připojil k Uhersku Moravu, Slezsko i Lužici. Kolem roku 1539 byl hrad dále opevňován a rozšířen o mohutnou hradbu s půlkruhovými baštami.

Pohnuté 17. století s řadou stavovských povstání a protireformací nejednou vyzkoušelo odolnost hradeb Branče. V roce 1663 se za hradbami ukrývalo obyvatelstvo okolních vsí před Turky, v letech 1674 - 1675 tady byli vězněni protestantští kněží, kteří byli odsouzení k nuceným pracím na galejích. Definitivní tečku za pohnutou historií tohoto hradu udělal koncem 17. století mohutný požár. Od té doby byl neobýván a pustl.