45metrová rozhledna Bolfánek, výlet v Chudenické vrchovině

Rozhledna Bolfánek na Žďáru v Chudenické vrchovině

V samotném srdci Švihovské vrchoviny, se rozkládá její část, Chudenická vrchovina. Ta má hlavní hřeben položen ve směru sever - jih nad levým břehem řeky Úhlavy. Západně od hlavního hřebene se nachází městys Chudenice a v jeho okolí skupina několika kopců, ve které je nejvyšší vrch Na Skále (599 m n. m.). Cílem turistů je ale o něco nižší Žďár (584 m n. m.), jehož vrchol zdobí rozhledna s hezkým jménem Bolfánek.

Západně od této lokality protéká říčka Merklínka a na jihovýchodě je údolí Poleňky, které rozděluje hlavní hřeben na severní a jižní část. Lesy v okolí Žďáru prošly v minulosti značnou proměnou a dnes se spíše dají pojmenovat lesoparkem. Několik zajímavých míst je propojeno naučnou stezkou Žďár, která návštěvníka provede nejzajímavějšími místy v okolí Chudenic.

Výchozím bodem, kde je možné parkovat, je Mírové náměstí v Chudenicích. Odtud lze jít po modré k místnímu hřbitovu a odtud pokračovat k rozhledně. Lepší variantou je projít Kvapilovou ulicí a pokračovat po silnici, která vede do Staňkova. V obci se prochází kolem pomníku padlým, který za krátké zastavení jistě stojí. O něco dál je úřad městyse, před nímž je socha ženy s dítětem z období totality. Domy v okolí jsou přízemní a většina je z minulého století.

Čtěte také: Rozhledny Plzeňského kraje, rozhledny a vyhlídky v Plzeňském kraji

Za posledním domkem obce se po krátkém stoupání otevírá pohled na hlavní hřeben Chudenické vrchoviny a po několika desítkách metrů chůze se objeví v dálce Šumava. Po pravé straně jsou boží muka s vyobrazením sv. Jana z Nepomuku.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Při dosažení kraje lesa odbočuje cesta doprava ze silnice do lesoparku. Z několika stezek je tou správnou ta mezi lesem a zámeckým parkem směrem k jihu. Z té, po přibližně sto metrech, odbočuje opět doprava příkrá cesta k vrcholu, která končí na prostranství pod rozhlednou.

Na vrcholu byl mezi lety 1722 až 1729 postaven barokní kostel sv. Wolfganga. Ten tu stál až do roku 1810, kdy došlo k jeho zbourání. Proč nebyla zbořena také kostelní věž se už asi nikdo nedozví. Ta se dočkala dalšího využití v roce 1845 a od tohoto data je oblíbenou rozhlednou. V sousedství spojena s věží, je kaple sv. Wolfganga se schody do podzemní části.

Před věží je odkrytá část základů kostela. Co jistě uvítá každý, je výletní hostinec Na Poustevně, který byl před časem otevřen. Mezi rozhlednou a hospůdkou je kamenná zeď s bránou hlídanou vlkodlaky a v nedalekém okolí i něco pohádkového. Měsíc, houby či sršní hnízdo jsou při stezce k Palackého skále. Pod ní je pamětní deska připomínající období obrození národa.

Zbývá vystoupit na 45 metrů vysokou věž. Po zdolání 138 schodů je ve výšce 25 metrů vyhlídkový ochoz s nádherným výhledem do všech světových stran. Nejbližší okolí s městysem Chudenice jsou jako na dlani. Na jihu je Šumava, východ patří pásmu Brd. Na severu je Plzeňsko, o něco dál k západu Doupovské hory a o něco jižněji Korábská vrchovina a Český les.

Někdy se tvrdí, že jsou z Bolfánku vidět i Alpy, to se ale nekonalo a zda tomu tak skutečně je, zůstane otázkou. Jistotou ale je krásná česká pohádka, se kterou se člověk nerad loučí. Čas je i v těchto případech ale neúprosný.

Sestup po svahu do údolí je otázkou minut a stezka pod ním vede před vchod do arboreta. To založil již v roce 1842 Evžen Černín a Americká zahrada od té doby hodně vyrostla do krásy a je v současnosti národní přírodní památkou. Od doby založení se v ní vysazovaly především dřeviny severoamerického původu.

Zda je tady jedničkou obrovská douglaska tisolistá či vzácný dřín květnatý se nedá určit. Obě dřeviny jsou kouzelné. Ale ani ty ostatní nezůstávají pozadu. Navíc kvetou weigely a některé druhy růží.

Od arboreta lze pokračovat ke Kvapilovým jezírkům a odtud k Novému zámku, který má také název Lázeň. Hezká empírová stavba se stavěla mezi roky 1849 až 59 a v jejím okolí je park, ve kterém hrají prim staré stromy a pěnišníky.

Cesta pokračuje parkem a později lesem k hřišti na házenou. Nad ním je studna a pomník Josefa Dobrovského. O něco dál je hřbitov s barokní kaplí sv. Anny z roku 1766. Od hřbitova se pokračuje alejí, ve které je hodně ořešáků, do Chudenic.

Rozhledna Bolfánek, turistická mapa

O Chudenicích je první zmínka již z roku 1291. Od této doby až do roku 1945 tu nepřetržitě sídlil rod Černínů (Czerninů) z Chudenic. V roce 1592 se obec stala městysem a k obnově tohoto statutu došlo opět v roce 2006. Na nevysoké vyvýšenině nad vsí stála středověká tvrz. Z té se do dnešních dnů dochovala pouze část bašty. V místech tvrze byl postaven tak zvaný Starý zámek a jeho barokní podoba je z roku 1776.

Zámek je veřejnosti přístupný. Je v něm muzeum zaměřené na pobyt Josefa Dobrovského, v menší míře Boženy Němcové a Karla Hašlera. K vidění jsou i další exponáty se zaměřením na minulost obce a okolí. Zámek je nepravidelné seskupení několika budov s otevřeným nádvořím.

Před zámkem roste stará lípa. Cestou ke kostelu je po levé straně barokní sousoší. Kostel sv. Jana Křtitele je původně gotická stavba ze 14. století. Barokní kabát dostal v 17. a 18. století. Cenná renesanční archa na oltáři je z roku 1525. Hezké baroko je i patrová fara. V okolí zámku je několik hospodářských budov, tou největší je budova bývalého pivovaru. Zbývá ještě rybník nedaleko náměstí. Nadmořská výška městyse je 488 metrů a žije tady téměř 800 obyvatel.

Když se vše popsané obejde, tak je v nohách přibližně 6 až 7 kilometrů s celkovým převýšením okolo 200 metrů. Chudenicemi prochází modrá značka ze Švihova, která pokračuje na hrad Netřeb a lze po ní dojít až do Domažlic. Od severu z Merklína přichází zelená, která tady končí.

Výše zmíněná naučná stezka Žďár je v některých místech dosti špatně značena a lepší je spoléhat na mapu. Zastavit se v hostinci pod Bolfánkem je příjemným zpestřením cesty, vaří tu dobře a pivo mají jako křen. Chudenice jsou na mapě KČT č. 32 Přešticko.