Výlety: Blatensko, kraj rybníků a žulových pahorků

Blatensko, kouzelný kraj rybníků a žulových pahorků

Na cestách severním Strakonickem nás uvítá překvapivě malebná krajina. Roztroušené borové lesíky střídají pastviny; louky a obdělávaná pole lemují kamenné zídky, remízky a hájky, které doplňují lesklé hladiny početných rybníků a rybníčků.

Kraj bývalých močálů a hlubokých lesů při jižním úpatí Brd přetvořily pokolení zdejších obyvatel v půvabný celek, který oplývá množstvím přírodních krás i kulturních památek. Kouzlo zdejší krajiny a českého venkova již dávno objevily generace umělců a inspiraci tu na svých toulkách našli například malíři Julius Mařák, Josef Mánes, Mikoláš Aleš, Stanislav Lolek a mnoho dalších.

Neodmyslitelnou součástí Blatenska jsou typická oblá návrší s roztroušenými žulovými kameny a většími balvany. Mnoho skalek sice zásluhou místních kameníků zmizelo ze zemského povrchu, ale například v okolí obce Kadov dodnes nalezneme několik zajímavých skalních seskupení. Návštěvníky k nim dovede nedávno dokončená naučná stezka "Okolím Kadova a viklanu".

Trasa začíná u hráze rybníka Velký Pálenec a pokračuje po turistických značkách přes obce Vrbno a Kadov do Slatiny. Jak název stezky napovídá, jedno její zastavení nás přímo v obci Kadov upozorňuje na veliký skalní viklan, který je největším v České republice. Horní balvan o váze asi 30 tun a rozměrech 2,2 × 1,7 × 3,5 m leží na dalším balvanu a dotýká se jej jen malou plochou. V minulosti bylo možné Kadovský viklan snadno rozkývat a byl zdejší atrakcí. V roce 1893 se ale v okolí konaly císařské manévry a vojáci si s viklanem tak dlouho poměřovali sílu, až jej svalili na zem. Na dlouhou dobu přestal viklan existovat a upadal do zapomnění.

Záseky na povrchu jednoho z kamenů svědčí dokonce o tom, že se jej kameníci pokoušeli rozštípat. Teprve v roce 1983 se pokusil ing. Pavel Pavel usadit kámen pomocí pák zpět na své místo.

Experiment byl úspěšný a zároveň dokazoval, že lidé mohli v minulosti jednoduchými pomůckami pohybovat s velkými předměty. Inženýr P. Pavel pak navrhl a realizoval i postup při přepravě a zvedání kamenných soch Moa na Velikonočním ostrově. Od roku 1985 je Kadovský viklan prohlášen za chráněný přírodní výtvor, to ho ale neuchránilo před vandaly a byl od té doby opakovaně svržen.

Blatensko na turistické mapě

Další pěkný viklan nebo spíše skalní hřib se skrývá v lese mezi Kadovem a Slatinou. Sice se neviklá, ale na horním z kamenů najdeme pěkně vyvinutou skalní mísu. Lidé skalní útvar podle ní pojmenovali Obětní kámen, neboť mísu považovali za dílo pravěkých obyvatel.

Jiné dvě skalní mísy můžeme vidět na balvanu, který se nachází na vrcholu zalesněného návrší kóty 527,5 m n. m. v těsné blízkosti Kadova, kde je v některých turistických mapách chybně uváděn Kadovský viklan. Pokud chceme mít výčet zajímavých skalek v okolí Kadova kompletní, nesmíme zapomenout na Čertovy náramky. Najdeme je poblíž žluté značky z Kadova do Slatiny a vedou k nim odbočky.

Obě skaliska jsou si dost podobná a představují je žulové plotny poskládané pěkně jedna na druhé. V blízkosti Velkého čertova náramku navíc vytvořily zaklíněné kameny krátký skalní tunel. S pověstmi o čertech jsou spojovány i žulové balvany u Bratronic zvané Čertův ranec.

Blatensko je však především kraj rybníků. Řeka Lomnice a její přítoky napájí bezpočet z nich a navíc jsou propojeny důmyslným systémem umělých stok a spojek. První rybníky se stavěly na místech močálů už ve 14. století, v 16. století doplnil známý renesanční rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a na Sedlčanech zdejší rybniční soustavu o další.

Největší vodní plochou Blatenska je rybník Labuť, v jehož hladině se pěkně zrcadlí silueta brdského vrchu Třemšína. Rozlévá se na ploše 109 ha a je dlouhý 3,5 km. Jeho mohutnou hráz budovali stavitelé celých 11 let od roku 1492 do roku 1503. Zakladatelem byl tehdejší majitel panství Zdeněk Lev z Rožmitálu.

Nejvíce rybníků dnes najdeme na bývalém panství Lnáře. Podle historických zpráv tu v 18. století existovalo dokonce 366 rybníků! Běžně jich bylo napuštěno 365 stejně jako dnů v roce a v roce přestupném se vodou naplnil i poslední z nich. Z původního počtu se dodnes zachovala jen část, zbytek nahradily louky nebo pole. Největší rybníky jsou přímo ve Lnářích a v okolí Tchořovic. U rybníků Nový, Hořejší, Dolejší či Velká Kuš byly vyhlášeny přírodní rezervace, které chrání vodní ptactvo a břehovou vegetaci.

Rybníky ale slouží především k chovu ryb a to se odráží ve zhoršené kvalitě vody a nehodí se příliš ke koupání. Výjimkou je malebný lesní Hadí rybník, jehož poměrně čistá voda a písčité břehy lákají ke koupání. Pěkné je i okolí rybníků Radova, Vitanova, Velkého Pálence a Velké a Malé Kuše, kudy prochází i turistické trasy. Z důvodů zachování zdejší typické krajiny se připravuje vyhlášení přírodního parku Velký Pálenec.

Rybníkářství má v kraji tradici a proslavil ho i "lnářský modrák", druh kapra s malou hlavou a modravou kůží bez šupin. Říkalo se o něm: "Lnářský kapr, to je skvost, hodně masa, žádná kost." Bohužel chov této ryby již zanikl, neboť jí nevyhovoval současný velkokapacitní způsob hospodaření.

Blatensko je samozřejmě bohaté i na kulturní památky, které odráží historický význam regionu. Nejdůležitějším centrem se stala Blatná ležící na křižovatce obchodních stezek z Písku do Plzně a ze Strakonic do Prahy. Její jméno je odvozeno od močálovitých blat, které obklopovaly tehdejší tvrz. Pro pány z Rožmitálu se stala Blatná rodovým sídlem. Tento mocný rod se do historie zapsal v 15. století například tím, že Jaroslav Lev z Rožmitálu vedl mírové poselstvo po dvorech tehdejších křesťanských panovníků a jeho sestra Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou.

Vodní hrad byl v průběhu staletí přestavován na pohodlný zámek obklopený rybníkem a rozlehlým anglickým parkem s dančí oborou. Zámek je dnes navrácen rodu Hildprandtů z Ottenhausenu a je veřejnosti nadále přístupný. Nejcennější místností je Zelená světnice ve věži blatenského zámku vyzdobená gotickými malbami.

Další přístupný zámek najdeme v nedalekých Lnářích. Původní vodní tvrz byla přestavěna na renesanční zámek, vedle kterého nechali majitelé později postavit ještě barokní zámek a zřídit park. Donedávna sloužil zámek úřadu vlády, ale byl navrácen potomkům posledního majitele JUDr. J. A. Vaníčka a od roku 1999 je zpřístupněn. Unikátní jsou především zdejší nástěnné a stropní malby s výjevy z antické mytologie. Další menší nepřístupná šlechtická sídla si můžeme prohlédnout v několika malých blatenských obcích.

Původní gotické tvrze sice postupně nahradily pohodlnější zámky, ale z některých se staly sýpky a dochovaly se tak do současnosti. Nejlépe zachovanou gotickou vodní tvrzí je Buzický hrad u obce Buzice, kde dosud stojí mohutná kamenná obytná věž a dochovaly se i původní valy a příkop. Zachovalé renesanční tvrze najdeme i v Kadově a v Tchořovicích. Naopak tvrze ve Škvořeticích a v Poli nahradily renesanční zámky.

Zvláštní skupinou památek jsou církevní stavby. Pěkné gotické kostely stojí v Čejeticích, Záboří, Kadově, Blatné či v Bělčicích. Největší barokní perlou je poutní kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách, který je považován za poslední stavbu českého barokního architekta K. I. Dienzenhofera. Kostel sv. Jakuba Většího v Sedlici už projektoval jeho žák Václav Antonín Jermář. K výrazným barokním památkám se počítá i klášterní kostel ve Lnářích a v současnosti zdevastovaný kostel Proměnění Páně v Pacelicích. Skrývá se v husté džungli na kopci Křesovec, z jehož svahu je pěkný rozhled po širokém okolí.

Takových rozhledových míst je na Blatensku několik. Téměř kruhový rozhled nabízí nová železná rozhledna Pětnice u Záboří na kótě Volyně, ze které se nám otevře pohled na modravé šumavské hřebeny i tmavé brdské lesy, pod nimiž se rozprostírá celé Blatensko. Krásné výhledy nabízí například i Mužetický vrch poblíž městečka Sedlice nebo výšina mezi Lnářským Málkovem a Čečelovicemi.

V mnoho vesnicích můžeme vidět pro jižní Čechy typické zděné statky s barokními, empírovými a klasicistními štíty. Trochu zapomenutá a odlehlá je zřícenina hradu Křikava nad rybníkem u obce Černívsko. Tento menší hrádek zanikl už během husitských válek, ale dochovaly se z něj dosud zbytky hranolové věže a dalších stavení a také hluboký příkop.

Celé Blatensko je protkáno hustou sítí turistických a cyklistických stezek, které nás dovedou i do těch nejzapadlejších koutů. Na cestu je dobré přibalit dobrou turistickou mapu, například edice KČT č. 68 Pootaví a č. 35 Brdy a Třemšínsko.