Ke slepencovým "babím" skalám, pozoruhodné skalní útvary na prahu Moravského krasu

Návštěvu krápníkového podzemí a dalších atrakcí Moravského krasu můžeme spojit s vycházkou k některým méně známým, ale rovněž pozoruhodným místům, skrývajícím se v severozápadním "předpolí" naší největší krasové oblasti. Patří k nim k nim působivé skalní útvary Krkatá bába a Babí lom.

Narozdíl od přilehlého krasu už nejsou tvořeny vápencem, ale poněkud vzácnějšími slepenci prvohorního stáří. Obě skalní partie jsou poměrně snadno dostupné krátkými odbočkami ze silnice I/43, tedy z frekventovaného tahu z Hradce Králové a Svitav do Brna.

Pokud se k Moravskému krasu blížíme ve směru od Svitav, pak si od městečka Černá Hora (s dominující budovou novorenesančního zámku a nejstarším pivovarem na Moravě) můžeme udělat krátkou zajížďku přes Žernovník do obce Lubě. Ta leží v údolí stejnojmenného potoka a poněkud neobvyklý dávný název "lubě" byl prý odvozen od dřevěné nádobky, která se dávala pod ruční mlýnek, kde do ní padalo rozemleté zrní. Údolím - zvaným též Žleb - prochází červeně značená cesta, po které dojdeme z obce asi po 1,5 km jižním směrem ke slepencové skále bizarního vzhledu a pitoreskního pojmenování Krkatá bába.

Potok Lubě se v této poněkud zapomenuté partii zařezává poměrně hluboko do načervenalých nebo šedozelených usazenin mladoprvohorního (permského) stáří. Geologicky náležejí do boskovické brázdy, ovšem zeměpisně (geomorfologicky) zde jsme na východních okrajích Českomoravské vrchoviny.

Permské usazeniny tu a tam vystupují v nevelkých skalních výchozech a nejvíce zaujmou v místě levotočivého ohybu údolí, kde v horní části skalního ostrohu ční "bachratá", asi 2 m vysoká věžička Krkatá bába. Poněkud jí skrývá stromoví, ale upozorní nás na ni informační tabulka s označením "přírodní památky".

K vlastnímu útvaru, při troše obrazotvornosti připomínajícímu poněkud neforemnou lidskou hlavu na protáhlém krku, stoupá strmá stezka lesním svahem. Hrbolatý povrch skály má na svědomí zdejší hornina slepenec, přesněji řečeno brekcie, tvořená různě velkými a převážně nezaoblenými úlomky hornin. Nestejná odolnost horninového materiálu (zjevně nejméně odolná je partie "krku"), byla příčinou vzniku nejen tohoto bizarního útvaru ale i několika dalších skal v bezprostředním okolí.

Například hned "za rohem", tedy za údolním ohybem, je součástí téhož ostrohu útvar, připomínající štíhlou skalní pyramidu. K poklidnému zákoutí s Krkatou bábou se vztahuje několik dávných pověstí, z nichž většina vypravuje o stařeně zakleté do skály. Ta zde prý navěky hlídá kamenné stádo, podle jiné zkazky skalní seskupení představuje zkamenělou svatbu a "krkatá bába" prý původně byla půvabnou, ale zrádnou nevěstou…

Červené značky končí po necelých 3 km na křižovatce cest Ve žlebě, kde navazují na modré značení opouštějící malebné údolí Lubě. Pokračovat odtud můžeme buď vlevo do Újezda u Černé Hory (s možností návratu do obce Lubě) nebo vpravo do Hlubokých Dvorů, případně až na navazující naučnou stezku v blízkosti Tišnova. Cestou se můžeme zastavit na zřícenině hrádku Trmačov (asi 1 km jižně od Hlubokých Dvorů) se zřetelnými valy, příkopy a věžovitým zbytkem hradní zdi.

Už na samotném prahu Moravskému krasu si pak můžeme "odskočit" na další a mnohem rozsáhlejší slepencový útvar Babí lom. Je součástí - vlastně vrcholovou partií - úzkého a ve směru jih - sever asi dva kilometry dlouhého skalnatého hřebene, vystupujícího na západním okraji Drahanské vrchoviny. Přístupný je z několika stran, třeba od výše zmíněné silnice č. 43 v Podlesí poblíž Kuřimi.

Modře značená cesta stoupá lesním svahem a odbočkou (asi 300 m dlouhou) z ní dojdeme na jižní okraj hřbetu Babího lomu. Zvýrazňuje jej volně přístupná betonová rozhledna, pojmenovaná po básníku Petru Bezručovi. Nabízí výhled zejména na jižní stranu do okolí Brna (za pěkné viditelnosti až na křivku Pavlovských vrchů), na západní straně je vidět tišnovská Květnice, kamenolomy zbrázděný vrch Čebínka a Dukovanská elektrárna, východnímu obzoru dominuje televizní vysílač na vrchu Kojál.

Vrcholovým hřebenem Babího lomu se proplétá červené značení, které sem stoupá z jihu od 2 km vzdálených Lelekovic. Stezka přechází nebo obchází soustavu strmě ukloněných, místy doslova ostrých skalních věží a břitů, které zde tvoří pitoreskní skalní město, přerušené několika mělkými sedly. Téměř výhradním horninovým materiálem jsou tu červenofialové slepence (prvohorního - devonského stáří), v nichž převažují křemenné oblázky.

Skalnatý hřeben představuje odolnější, navíc i tektonicky vyzdviženou partii, výrazně převyšující okolní krajinu. Na modelaci skalních výchozů se podílelo zejména mrazové zvětrávání podél puklin a vrstevních spár, o čemž svědčí zřícené balvany a také rozsáhlá suť na přilehlém svahu. Malebnost skalnatého hřbetu zvýrazňují pokřivené borovice s hodnotným porostem bukové dubiny, a tak není divu, že i Babí lom byl vyhlášen za přírodní památku.

V severní polovině skalního hřbetu - asi kilometr od rozhledny a přímo pod vrcholovou partií (562 m n.m.) - je křižovatka turistických cest. Po modrých se můžeme vrátit zpět do Podlesí, obě značky však klesají také východním svahem, kde se asi po kilometru dělí. Po modrých bychom došli přes Šebrov, Kateřinu a Olešnou do údolí Punkvy pod Blanskem (10 km), červené značky přecházejí přes Vranov do údolí Svitavy s ostrohem a poměrně rozsáhlou zříceninou gotického Nového hradu (7 km).

» Nejnovější články, archiv