Gonepteryx rhamni (žluťásek řešetlákový). Motýli ČR

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni; Linné, 1758)

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) patří k našim hojným motýlům. S dospělci žluťáska řešetlákového se však můžeme setkat téměř po celé Evropě, v severní Africe i v Asii, kde areál jeho rozšíření sahá až po Mongolsko. Žluťásek řešetlákový patří do čeledi Pieridae - tedy běláskovití.

Žluťásek řešetlákový je nápadný a velký motýl. Délka jeho předního křídla dosahuje v průměru slušných 26 až 31 mm. Oblíbil si především kraj nížin a pahorkatin, avšak lze se sním setkat i poměrně vysoko v horách. Poletuje v teplém Podunají či Podyjí, ale například v Tatrách nebo v Alpách někdy vystupuje podél horských potoků až do výšek okolo 2 000 metrů nad mořem.

Tento opravdu skromný motýl si nejvíce oblíbil okraje lesů, lesní paseky, ale i sady, říční nivy a jiné lokality s dostatečným výskytem žírných rostlin, ke kterým patří řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a krušina olšová (Frangula alnus).

Čtěte také: Běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea L.), naši denní motýli

Žluťásci řešetlákoví patří k největším motýlím otužilcům. Setkat se sním můžeme již v březnu, kdy přezimující jedinci opouštějí svá doupata a vydávají se na průzkum krajiny, ve které ještě mnohdy leží zbytky sněhu. První jedince žluťáska řešetlákového jsem letos pozoroval dokonce již v únoru, kdy počasí a teploty připomínaly spíše jaro než zimu. Naopak na podzim se se žluťáskem řešetlákovým lze setkat i během poměrně chladných říjnových dnů.

Žluťáska řešetlákového poznáme velice snadno. Nejen díky jeho třepotavému letu a tvaru křídel, ale především díky zabarvení. Samečci mají křídla zabarvení křídel šírově žluté, kdežto světlejší samičky bělavě nazelenalé s charkteristickou červenofialovou tečkou na rubu spodního křídla, které kontrastojí černě chlupatým tělíčkem. Kresba i zabarvení tohoto žluťáska není příliš variabilní. Vychutnat si kresby jeho křídel prakticky nelze, neboť žluťásek řešetlákový patří k těm druhům motýlů, kteří usedají se sevřenými křídly. To musíte nechat na knižní atlasy…

Žluťásek řešetlákový rovněž patří k nejvíce dlouhověkým motýlům. Imago přežívá obvykle 10 až 11 měsíců, v našich krajích přezimovává. Dosti často na půdách či v různých dutinách ve společnosti dalších motýlích druhů. Například baboček. Často ale také přezimuje zavěšen nízko nad zemí na rostlinách jako je borůvka aj.

K páření žluťáska dochází brzy z jara, obvykle v březnu a nebo v dubnu. Samička klade vajíčka jednotlivě na listy či větvičky řešetláků a nebo krušiny. Tento druh vytváří pouze jednu generaci ročně. Housenka prodělává 5 instarů v trvání asi 30 dnů. Housenka se před zakuklením vzdaluje z místa narození a vývoje. Z kukly se asi po dvou týdnech líhnou imaga. Obvykle nové pokolení vylétává koncem června či počátkem července.

Použité zdroje

• Motýli, Josef Moucha a František Procházka; Státní nakladatelství dětské knihy 1962
• Naši denní motýli, Josef Moucha a Vlastimil Cho; Albatros 1980
• Žluťásek řešetlákový - Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758)

Další související články: