Páteříček žlutý (Rhagonycha fulva) je snad prototypem všudybýlka.
A skutečně, páteříček žlutý je velice hojný druh brouka okrově hnědé až rezavé barvy
a délky 7 až 10 mm, na konci krovek, které zcela nekryjí zadeček, s černým nádechem.
Jediná potíž je v tom, že tento druh páteříčka je zaměnitelný s jinými těžko určitelnými
a velice podobnými druhy rodu Rhagonycha.
Páteříček žlutý se nejčastěji objevuje na kvetoucích loukách, ale i na lesních mýtinách,
lesních cestách a na osluněných mezích. Nejčastěji jej lze spatřit na silně aromatických
bílých květech miříkovitých rostlin, řebříčku aj., kde hoduje ve společnosti dalších
páteříčků, tesaříků, ale i pestřenek a dokonce vos. Nikoliv však na nektaru, ale obvykle
na drobném hmyzu, který aktivně loví. Pouze občas se páteříček dokrmuje pylem.
Páteříček žlutý je rozšířen prakticky po celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí
Skandinávie. Na východě zasahuje hranice jeho výskytu na Kavkaz a do Sýrie. Přednost
dává nižším polohám, ale objevuje se i v horských oblastech. Avšak jen zřídka překračuje
hranici 1 000 m n. m. V naší přírodě se s páteříčkem žlutým můžeme setkat od června / července
do srpna.
Samička klade vajíčka do půdy. Černé a hustě ochlupené larvy po několika svlékáních
přezimují a kuklí se teprve po přezimování. Larvy vykazují mimořádnou otužilost, takže
se s nimi lze setkat i na sněhu, když během zimního období procitnou. Však nakonec blízký
příbuzný páteříček sněhový (Cabtharis fusca) dostal podle této vlastnosti své
druhové jméno. Stejně jako dospělci páteříčka, jsou i larvy dravé.
