Ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae) je skutečně nádherný motýl.
Ohnivé zbarvení ohniváčka celíkového zcela jistě neunikne ani oku laika. Ohniváček celíkový
jako druh však vykazuje pohlavní dichroismus. Ohnivě zbarvení jsou pouze samečci. Jejich ohnivě
červená křídla s černým lemem se nápadně liší od křídel samiček. Samičky ohniváčka celíkového
jsou méně nápadné. Jejich křídla jsou zbarvena červenohnědě s množstvím tmavých skvrn. Na rubu
jsou obě pohlaví zbarvena stejně.
Ohniváček celíkový je spíše drobnější motýl. Rozpětí jeho křídel činí 27 až 34 mm. V naší
přírodě se sním můžeme setkat od června do srpna / září. Především na lesních loukách, pasekách
a lesních cestách či křovinatých lokalitách v okolí potoků a vlhkých ploch. Zejména v horských
a podhorských oblastech. V horách vystupuje ohniváček celíkový až do výšek okolo 1 300 metrů
nad mořem. Jeho výskyt je však pouze lokální.
S ohniváčkem celíkovým se lze setkat nejen u nás či na Slovensko. Tento krásný motýl
osídlil celou palearktickou oblast Eurasie. Od Pyrenejí až po Dálný východ. U nás má
ohniváček celíkový pouze jednu generaci. Přezimuje vajíčko, housenka se líhne brzy zjara,
kdy se objevují první lístky na šťovících - žírné rostlině housenek. Ty jsou nenápadné,
zeleného zbarvení. Housenky se kuklí v podrostu během měsíce červen.
Dospělci ohniváčka celíkového vyhledávají kvetoucí květy. Živí se totiž nektarem
z květů. Ohniváček celíkový je z našich motýlů zaměnitelná pouze s ohniváčkem černočárným
(Lycaena dispar). Ten má však na křídlech charakteristické černé skvrny. Zajímavostí
tohoto druhu je, že dospělci nocují v korunách stromů společně. A to i přesto, že přes den
ve svém revíru nemají konkurenci příliš rádi…
