Vlk, rys i medvěd se vracejí do českých hor… ale nemají to jednoduché

V pohraničních horách se u nás poslední vlci, rysi a medvědi z původních populací vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, lidé je však stále účinnějšími metodami hubili jako své potravní konkurenty, protože šelmy tradičně platily za "škodnou". Také jejich kožešina byla ceněným artiklem a lákadlem bylo i takzvané zástřelné - za ulovení vlka se platilo ještě ve 20. století.

Teprve poté, co velké šelmy z naší krajiny úplně vymizely, si lidé začali uvědomovat, jak jsou tato zvířata v přírodě důležitá. Díky ochraně dané těmto druhům našimi (i slovenskými) zákony se k nám velké šelmy začaly postupně samy vracet; Šumavu rysové znovu osídlili s pomocí člověka (díky reintrodukci - programu vypuštění zvířat do míst jejich dřívějšího přirozeného výskytu) - dnes jich zde žije kolem sedmdesáti v celých jihozápadních Čechách.

Medvěd

Medvědi se do Beskyd vrátili, teprve když v 70. letech 20. století rostla slovenská populace této šelmy; ojedinělé potulky jednotlivých zvířat však byly nepravidelně zaznamenány již dříve. Roku 1963 bylo zaznamenáno pozorování několika osob, které viděly medvěda v časných ranních hodinách u železniční stanice ve Velké nad Veličkou na úpatí Bílých Karpat.

Čtěte také: S medvědy v zádech II, jak se chovat při setkání s medvědem

Beskydy medvědi od té doby začali navštěvovat pravidelně; byly zde nalezeny i zimní brlohy a pozorovány i medvědice s medvíďaty, i když konkrétní důkazy o rozmnožování medvědů u nás zatím chybí. Z Moravy je známo i několik případů, kdy se mladí jedinci zatoulali i daleko od beskydských hor např. do Jeseníků, na Českomoravskou vrchovinu, do Oderských vrchů či na Ostravsko.

Nyní se v Beskydech, jakožto jediné oblasti ČR, občas objevuje několik jedinců, kteří však větší část svého teritoria pravděpodobně mají ve slovenských horách navazujících na Javorníky a Bílé Karpaty. Celé Slovensko se škálou vhodných biotopů a propojené s jádrem karpatské populace medvědů pak obývá asi 700 - 900 těchto šelem (přesné číslo není známo, protože neprobíhá žádný systematický a pravidelný monitoring na celém území).

Vlk

První věrohodné údaje o návratu vlků do ČR jsou z roku 1994 z Beskyd a jejich příchod k nám zřejmě souvisel s tehdejším zvětšováním vlčí populace na Slovensku díky tamnímu uzákonění jejich celoroční ochrany. Část obyvatel Beskyd a hlavně chovatelů ovcí však byla jejich náhlou přítomností zaskočena a především kvůli škodám, které tehdy vlci způsobili na nezabezpečených ovcích, k nim mnoho lidí projevovalo silné antipatie, často založené také na (neopodstatněném) strachu z možného napadení člověka.

Toho využili někteří myslivci, kteří chtěli "vzít spravedlnost do vlastních rukou" a začali vlky lovit. Není proto divu, že počet vlků, ačkoli ve druhém roce jejich života v Beskydech díky narození vlčat převýšil 10 jedinců, se postupně snižoval v důsledku nelegálního lovu po obou stranách česko-slovenské hranice.

Na začátku 21. století se tak v našich horách objevovalo už jen několik jedinců. V současnosti lze na základě výsledků monitoringu z posledních let o vlcích v Beskydech uvažovat jen jako o pravděpodobném, ale nepotvrzeném ojedinělém výskytu jednoho či několika málo zvířat.

Tento pokles početnosti mají kromě českých pytláků na svědomí zřejmě i slovenští lovci, jimž tamější úřady povolily od roku 2009 tyto u nás striktně chráněné šelmy legálně lovit po delší období v roce než dříve (nově od 1. října do 31. ledna). A samozřejmě i u našich východních sousedů se najdou pytláci střílející vlky i mimo toto období.

Početnost a existence vlků (ale i rysů a medvědů) u nás je totiž zcela závislá na stavu jejich populací na Slovensku a na možnosti se přesouvat na české území (dálková migrace). Bez propojení populací šelem v našich horách s jádrovými oblastmi jejich výskytu v dalších státech (především Slovensku a Polsku), by šelmy u nás dříve či později opět vyhynuly (nemohla by probíhat "výměna genů"). Ale o tomto tématu zase příště…

Rys

Do Beskyd se rys přirozeně vrátil ze slovenských Karpat v průběhu 50. let 20. století, avšak jeho první nově vzniklá populace, čítající asi 25 jedinců, byla opět zdecimována ilegálním, ale také legálním lovem (zákon určitou dobu dovoloval lov rysa). Přímou návaznost Beskyd na slovenská pohoří však mladí rysové opět využili pro přesun (migraci) do neobsazených teritorií u nás.

Postupně se zde vytvořila menší populace odhadovaná v současnosti na 10 - 15 jedinců, kteří se střídavě pohybují na české a slovenské straně státní hranice. Rys je tak nyní nejhojnější velkou šelmou jak v Beskydech, tak v celé ČR (díky šumavské populaci). I přes prokázané rozmnožování rysů u nás se však jejich počty nezvyšují, ani není v současnosti pozorováno jejich šíření do horských celků navazujících na Beskydy (Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy aj.). Mnoho rysů totiž s největší pravděpodobností umírá kulkami pytláků.

Monitoring a ochrana velkých šelem v Západních Karpatech

Mapováním migračních cest rysů a dalších velkých šelem i jejich pohybem v rámci Beskyd se zabývá v současné době probíhající projekt Monitoring a ochrana velkých šelem v Západních Karpatech, na kterém se podílejí monitorovatelé z Hnutí DUHA, dobrovolníci Vlčích hlídek a spolupracovníci ze Slovenska.

Data o dálkovém pohybu velkých šelem mezi horskými celky jsou totiž nezbytným podkladem pro ochranu těchto migračních cest zvířat krajinou, v níž si lidé zabírají čím dál větší území pro své aktivity. Právě migrační bariéry a fragmentace (rozkouskování) volného prostoru krajiny jsou zřejmě nejvážnější hrozbou pro existenci velkých šelem v Beskydech.

Bez propojení populací šelem na našem území s jádrovými oblastmi jejich výskytu v dalších státech (především Slovensku a Polsku), by šelmy u nás dříve či později opět vyhynuly (nemohla by probíhat "výměna genů"). Těm rysům, kteří v současnosti v beskydských lesích žijí, však hrozí ještě aktuálnější hrozba přežití, a to pytláci. Ti rysy nezákonně zabíjejí, ať už jsou jejich motivy jakékoli, zdá se, že právě kvůli nim se počty rysů nezvyšují (jak by se dalo očekávat dle každoročně zaznamenaných mláďat), ani není pozorováno šíření rysů do horských celků navazujících na Beskydy (Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy aj.).

Kvůli omezení ilegálního lovu a zajištění dlouhodobého monitoringu velkých šelem fungují v Beskydech Vlčí hlídky, kterým se za 10 let jejich existence se již podařilo dosáhnout některých úspěchů.