Naše příroda už po padesáté, nové číslo časopisuNové číslo časopisu1.8.2016 | Vendula Pávková
Už 100 měsíců uběhlo od vydání 1. čísla Naší přírody a tím pádem právě vychází 50. číslo. Dozvíte se v něm zajímavé informace o housenkách a housenicích a také jaký je mezi nimi vlastně rozdíl, jaké bahňáky můžete vidět u našich rybníků a mokřin, jaká je situace ohledně chráněných brouků, zda máme šanci potkat v našich končinách kočku divokou, jak co nejlépe nafotit houby a pak si ze svých fotek udělat fotoknihu, ale také tipy na výlety, např. do Českého středohoří či k Lechovu kamenu. Můžete s námi i soutěžit - na oslavu 50. čísla jsme na našich stránkách www.nasepriroda.cz připravili soutěž o 50 ročních předplatných, tak to nepropásněte. Přejeme hezké prázdniny a příjemné čtení… Obsah čísla 4/16
Čtěte také:Vychází 3. číslo Naší přírody Housenky a houseniceTaké jste někdy uvažovali, proč zoologové říkají některým housenkám housenky, a jiným, na první pohled stejným, housenice? Odpověď je vlastně docela jednoduchá a dala by se vyřídit několika slovy - housenky jsou larvy motýlů, zatímco housenice jsou larvy blanokřídlého hmyzu z podřádu širopasých. Larvy obou skupin jsou však tak zajímavé, že stojí za to prohlédnout si je trochu blíže. Rýpnou si a táhnou dálMilují především bahnité mělčiny a tak se, na rozdíl od většiny z nás, radují z vydatných sezónních dešťů. Ty kvapem přeplňují koryta potoků i řek, nezkrotná voda se rozlévá po krajině a rázem ji proměňuje v soustavu bahnisek a obřích kaluží. Právě v nich se početná hejna bahňáků mnoha druhů hodiny a hodiny nimrají, šťourají a rýpou. Hemží se tu jeden přes druhého, dokud svá bříška nenaplní. Pak zase táhnou dál. Čelnice Tetanops myopina - moucha z doby ledové ve SlezskuČelnice (Otitinae) jsou podčeledí čeledi doličnatkovitých (Ulidiidae). Jde o drobné až dosti velké (2,5 - 11 mm), většinou poměrně nápadné a pestré (skvrnité, pruhované) akalyptrátní mouchy, často se skvrnitými nebo páskovanými křídly. V České republice je fauna této skupiny poměrně dobře prozkoumaná. Dosud zde bylo známo 22 druhů čelnic; většina z nich je teplomilných a řada patří k druhům vzácným. Dva druhy (Herina germinationis a H. paludum žijící na mokřadech) jsou u nás považovány za ohrožené a další dva (stepní Cephalia rufipes a lesní Otites rivularis) za kriticky ohrožené. Proto je nález každého dalšího druhu čelnice nového pro naši faunu překvapivý.
Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)
Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…
Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…
Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…
Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola
Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…
Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…
Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu… Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Jaro je tady a s ním i Naše příroda 2/16+ Z deníků vlčích hlídek (3) - nečekaný nález ve tmě a malé novoroční shrnutí + Z deníků vlčích hlídek (2) - Rysí stopovačka na prvním sněhu, aneb jak se stopuje rys + Z deníků vlčích hlídek (1) - Čekání na sníh, aneb kdo vlastně jsme + S medvědy v zádech II, jak se chovat při setkání s medvědem + S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách + Můj život s karpatskými medvědy + Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy + Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě + Kočka divoká (Felis silvestris) |
|