Kary a trogy, ledovce III.

Zatímco minule jsme se věnovali tvořivé činnosti ledovců, která spočívá v transportu horninových úlomků a ukládání morén, nyní se zmíníme o činnosti rušivé. Znamená to, že si přiblížíme a popíšeme takové přírodní objekty, jež vznikly destrukcí skalního podkladu vlivem pohybujícího se ledovce.

Důkazem silné hloubkové eroze ledovců jsou kary. Jedná se o kotlovité uzávěry horských dolin, lemované ze tří stran příkrými skalnatými svahy, jejichž výška může dosahovat až několik stovek metrů. Na dně karů, které bývá v mnoha případech přehloubené, se často vyskytují hluboká karová jezera. Karům se také někdy říká skalní amfiteátry. Důvod je ten, že celkové utváření těchto přírodních objektů je skutečně velmi podobné půlkruhovému půdorysu starověkých divadel.

Kar lze považovat za místo, kde se rodí ledovec. Zde se akumuluje sníh, který se vlivem vlastní váhy postupně přeměňuje v led a prohlubuje skalní podklad. Zároveň také rozrušuje stěny okolního skalního amfiteátru směrem dozadu i do boků, čímž se zvětšuje velikost a mohutnost karu. Při rozrůstání karů může docházet k jejich spojování, což v konečném důsledku znamená destrukci horských hřbetů, zarovnávání pohoří a celkové snižování zemského povrchu.

Hezky vyvinuté kary můžeme sledovat především v pohořích, odkud ledovce ustoupily po skončení poslední doby ledové. V dnešních zaledněných horách kary obvykle nejsou moc dobře vidět, což je způsobeno hlavně tím, že jsou vyplněny a "zamaskovány" existujícími ledovci. Na území naší republiky najdeme nejlépe vyvinuté kary v Krkonoších. K nejznámějším patří Obří důl, Kotel, Sněžné jámy. Dalších několik karů se vyvinulo na Šumavě, kde se na jejich dnech zrcadlí tajuplné hladiny několika karových jezer. Největší a nejhlubší z nich je známé Čertovo jezero (rozloha 18,5 ha, hloubka 40 m). Kromě těchto typických karů se u nás můžeme setkat i s tzv. karoidy, což jsou nedokonale vyvinuté kary. Patří k nim například Velká a Malá Kotlina v Hrubém Jeseníku nebo kotlovitý uzávěr údolí Moravy pod Králickým Sněžníkem.

Ve vyšších a ledovcovou činností výrazně modelovaných horách se kar nachází na konci ledovcového údolí, kterému se říká trog. Je pro něj typický vanovitý tvar s rovným, mírně prohnutým dnem a typickým profilem ve tvaru velkého rozevřeného písmene U. Ledovcová údolí, neboli trogy, se někdy také označují jako ledovcové splazy. Jedná se o nejtypičtější destrukční dílo ledovce, které vzniká gravitačním stékáním ledové masy.

Velmi dlouhé a rozvětvené systémy ledovcových údolí se nacházejí ve všech zaledněných pohořích světa. Ledovcové "řeky", které je vyplňují, dosahují délku mnoha desítek kilometrů, přičemž samotné trogy bývají vzhledem k celkovému ústupu ledovců ještě mnohem delší. U nás žádné trogy nemáme, stačí však zajet do Vysokých Tater a máme jich před sebou celou řadu. V podstatě každá zdejší dolina představuje učebnicový příklad typického ledovcového údolí - trogu.