Jak ve své zprávě zveřejnila NASA a GISS (Goddard Institute for Space Studies),
prvních šest měsíců roku 2016 bylo v celosvětovém měřítku teplotně rekordních. První
půlrok roku 2016 byl nejteplejší od počátku měření v roce 1880. Průměrná globální
teplota vyšší o 1,3 °C než na konci 19. století a o 0,9 °C než byla průměrná teplota
ve století 20. Navíc červen 2016 byl o 0,2 °C teplejší než červen 2015, který držel
dosavadní rekord.
Pro studium změn klimatu se dnes používají dva klíčové ukazatele - globální povrchová
teplota a množství arktického ledu. K tomu se využívá dat jak ze satelitů, tak z pozemních
stanic.
V prvních šesti měsících roku 2016 byl rovněž pozorován rekordní úbytek arktického
ledu, jenž se systematicky pozoruje od roku 1979. Plocha arktického ledu je
o 40 % nižší než tomu bylo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Stoupajícími
globálními teplotami je nejhůře postižena právě Arktida, kde dochází k povážlivému
úbytku ledu, jenž hraje zásadní roli v regulaci teploty v oblasti kolem severního pólu
Země. A právě v Arktidě jsou pozorované
změny klimatu nejextrémnější.
Vědci NASA rovněž pokračují v desetiletí trvajících pozorováních arktických ekosystémů
na Aljašce a v Kanadě. Sledují boreální lesy, permafrost a další ekosystémy jak reagují
na zvyšující se teploty v Arktidě, ve které je změna klimatu rychlejší než kdekoliv jinde
na planetě. Studují pohyb uhlíku mezi atmosférou a půdou, který hraje zásadní roli při
regulaci globálních teplot.
