Rozložení tlaku, hustoty a teploty vzduchu se s rostoucí nadmořskou výškou
postupně mění. Jiný tlak a hustota vzduchu jsou u hladiny moře, jiný ve výšce 500 m
n. m. a nebo ve 2 000 m n. m. či 4 000 m n. m. a výše v hladinách, kde se pohybují výškoví
horolezci či letadla. Jaká je závislost atmosférického tlaku podle nadmořské výšky?
Ideální vypočtený stav tlaku, teploty, hustoty aj. parametrů vzduchu udává
tzv. standardní atmosféra (viz níže uvedená tabulka). V reálu se však mohou hodnoty
na jednotlivých výškových hladinách mírně lišit v závislosti na konkrétní meteorologické
situaci.
Stejně tak se mohou lišit hodnoty tlaku vzdálených míst na stejných výškových hladinách.
Jiný tlak bude v Ostravě a jiný třeba v Praze a nebo v Brně, kde jednotlivá místa mohou
být pod vlivem tlakové výše a nebo naopak
tlakové níže.
Jen letmým pohledem do tabulky snadno zjistíte, že na hřebenech Krkonoš je atmosférický
tlak asi o šestinu nižší než u hladiny moře. Na Kriváni
ve Vysokých Tatrách se budete potýkat s tlakem již o přibližně čtvrtinu nižším než u hladiny
moře.
No a na takovém Mont Blancu již
budete určitě lapat po dechu, neboť v jeho výšce musíte vystačit s tlakem již o téměř
polovinu nižším, než je tomu u hladiny moře. A ve výškých okolo 8 000 metrů nad mořem
je tlak nižší již asi o 2/3… Pochopitelně přímo úměrně klesají i parciální tlaky jednotlivých
složek vzduchu, tedy i kyslíku (O2), který nezbytně potřebujeme k dýchání… Níže
uvedená tabulka přehledně udává závislost tlaku (teploty a rychlosti zvuku) a nadmořské
výšky.
Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských
či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována,
ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…