Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 7.12.2015 , , svátek má
Treking > Lyžování > Krkonoše na skialpech

Krkonoše na skialpech

Třídenní skialpinistický přechod hřebene Krkonoš

Sněžka před námi, Sněžka za námi, Sněžka vedle nás. Prostě tato hora nás při našem třídenním přechodu hřebene Krkonoš neustále doprovází a jako manekýna se natřásá s mlhavou sukýnkou kolem pasu. Užívá si, že je středem zájmů všech fotoaparátů. Neméně fotogenické "křoví" této jiskrně mrazivé kráse dělají nekonečné sněhobílé pláně.

Martinova bouda a v pozadí Mužské kameny

Během následujících třech dnů nepochybně vydáme spoust energie a na to je třeba se pořádně připravit a nic neponechat náhodě. Do batohů cpeme několik druhů čokolád, sladkých tyčinek, sojových špalků a pro zpestření nesmějí chybět klobásy, arašídy a celá štangle vysočiny. Přece nemůžeme riskovat, že bychom ohrozili svůj život v důsledku nedostatku potravy. A pro dobré nastartování metabolismu musíme začít akci nějakou dobrou a pořádnou snídaní - tvarohové knedlíky plněné nugátem jsou, myslíme, dobrou volbou.

Trable nejpomalejšího

Autobus nás vyplivuje v sobotu ráno na zastávce Horní Maršov - most, kde také začíná naše skialpové putování po hřebeni Krkonoš.

V Maršově nás vítá zamračené počasí, což ovšem nikomu z nás nevadí. Vidina třech dní strávených v horách je silnější. A navíc se řídíme heslem, že v horách umí být vždycky krásně.

Naše předpoklady, že lyže poneseme zpočátku na zádech, se naplňují. Po zledovatělé silnici "dokloužeme" ve skialpových botách kousek nad Maršov a pokračujeme směrem na Rýchorky. S povděkem zjišťujeme, že zanedbatelné sněžení v posledních dnech zase až tak zanedbatelné nebylo. Ty dva až tři centimetry sněhu pokryly zledovatělé cesty. Díky tomu můžeme sundat lyže z batohu a připnout si je k nohám už po jednom kilometru. Nebýt tohoto "zanedbatelného" sněžení nesli bychom lyže na zádech minimálně polovinu dnešní etapy, což čítá kolem deseti kilometrů.

Stoupání na hřeben Rozcestí u bývalého hraničního přechodu

Poté, co v lese nad Maršovem nasazujeme lyže, využívám situace a honem vyrážím kupředu. Alespoň první tři kilometry si tak užívám pocit, jaké je to být v čele a nevidět stále jen něčí záda. Většinou s vyplazeným jazykem a sípavým dechem doháním své rychlejší kolegy. Jsem totiž takový outsider naší party. Pyšním se samými nej: jsem nejpomalejší, nejnešikovnější, nejbojácnější, ale také nejroztomilejší.

První kilometry na Rýchorky upaluji na čele naší skupiny. Neustále se otáčím a říkám si, že snad ani není možné, že mě pořád nikdo nedohání. Před Rýchorkami už v dáli zpozoruji první postavičky, které mě dohání rychleji, než bych si přála. "Alespoň na Rýchorky dojít první," přeji si a z mozku přichází pokyn - "mákni!!!" A já také máknu. K Rýchorské boudě docházím s několikavteřinovým náskokem první. A tímto je také odzvoněno mému místu v čele. Pak už se jen spořádaně zařadím na chvost naší party a toto místo spolehlivě až do konce akce neopustím.

Stoupání na Svorovou horu

Ono to má své výhody jít poslední. Nejpomalejší má vždy prošlápnutou stopu a nemusí hlídat trasu. Na druhou stranu je takový outsider výpravy ochuzen o přestávky. Rychlejší kamarádi na něj vždy solidárně po nějakém čase a na vhodném místě k odpočinku počkají. To jim nelze upřít. Jenže, když je loudal z posledních sil dojde a chystá se s úlevou také chvíli vydechnout, berou oni tento okamžik jako signál k tomu, aby se vyrazilo dál. A tak loudal "stáhne ocas mezi nohy" a začíná opět stíhat své rychlejší kolegy.

Přes Roh hranic na krkonošské kyselo

Z Rýchorek pokračujeme lehce zvlněným terénem na Roh hranic a přes Čepel k bývalému celnímu přechodu mezi Polskem a Českem, kde opouštíme červenou značku a pokračujeme dál po zelené. U přechodu je postavený dřevěný přístřešek, do kterého zalézáme a skoro všichni měníme první pár ponožek, protože se u některých začínají objevovat otlaky a náznaky puchýřů. Tuhle větší zastávku využíváme k občerstvení. Každý vyloví ze svého batohu nějakou tu sladkost. Na začátku túry se vždycky na ni těšíme, ale postupně sladké čokoládky, tyčinky a oplatky raději nahrazujeme něčím slaným. Třeba takové slané arašídy jsou ke konci akce vynikající a žádanou pochoutkou.

Stoupání na Svorovou horu Na Obřím hřebeni vykukuje Sněžka

Po krátkém odpočinku jdeme dál po státní hranici. Na rozcestí zelené s červenou se rozhodujeme, kterou cestou se dát. Pomezní hřeben kvůli nedostatku sněhu zamítáme. Zelená značka nás dovádí k Lysečinské boudě, kterou míjíme skoro bez povšimnutí. Když ale zazní nesmělá hláška, že je potřeba pravidelně doplňovat tekutiny, jako na povel odepínáme všichni lyže a honem míříme dovnitř, kde se uspokojujeme polévkou. Dámská část se svorně shodne na krkonošském kyselu, pánové už tak jednotní nejsou a objednávají si vývar a drštkovou.

Není nad zkratky

Z Dolní Malé Úpy do Pomezních Bud to bereme zkratkou. Už klasik se vyjádřil o zkratkách jasně - je to sice dál, za to horší cesta. "Neříkal tady někdo, že je to zkratkou na Pomezní boudy kilometr? To bych ten kilometr chtěl vidět. Šlapu už přinejmenším čtvrtý a Pomezky nejsou ani na dohled," lamentuje jeden z parťáků, který na tom není po zdravotní stránce zrovna nejlépe. Jeho oblíbené místo se totiž momentálně nejčastěji nachází mezi klečí a s rolí papíru v ruce. "Kdo z vás ten nesmysl o kilometru pronesl," zkracuje svůj proud nadávek po ujetí dalších stovek metrů. "Jak by mi bylo v Káhiře," hodnotí situaci po dalším půl kilometru.

V okamžiku, kdy jsou střechy hotelů a penzionů v Pomezních Boudách již vidět, vyjde z jeho hrdla už jen zoufalé: "s vámi přátelé, už nikdy více!" Pak již beze slova sjede k silnici, na chvíli hodí lyže na ramena a míří do první hospůdky, kterou míjí a kde se hodlá zabít stravou. Ne že by v restauraci nevařili dobře, jen kombinace bramboráků, utopenců, palačinek se šlehačkou a piva nepatří zrovna k nejvhodnějším receptům, jak se střevních potíží zbavit.

Vrchol Sněžky Sestup ze Sněžky

Na Jelenku nám zbývají poslední čtyři kilometry a za světla tam určitě všichni dojít nestihneme. Navíc chvíli na Pomezkách bloudíme, protože nemůžeme natrefit červenou značku. Po deseti minutách tápání a nejistoty už šlapeme správně po Cestě česko-polského přátelství. Drobným oříškem se nám jeví přejití sjezdovky. Samo o sobě by to asi žádný problém nebyl, ale za mlhy a šera natrefit to správné místo se nám daří spíše náhodou. Pak už na nás nečeká žádná problém.

Asi dva kilometry před Jelenkou už zatmíme zcela, a protože jsme líní vytáhnout z batohu čelovku, sjíždíme do Sovího sedla místy docela divoce. Do sedla dorážím s menším náskokem a z rozcestníku se snažím po tmě přečíst vzdálenost na Jelenku. Zdá se mi, že tam vidím napsáno Jelenka - půl kilometru. Nadšeně volám za sebe, že za půl kiláčku už budeme v cíli. Za zády se mi ozve: "půl kilometru - to znám. Takže až se bude rozednívat, dorazíme na chatu." Na chatu je to skutečně jen půl kilometru, což bude mimo jiné asi i tím, že nejdeme žádnou zkratkou, ale spořádaně po turistickém značení.

Schronisko Pod Sniežka Sestup ze Sněžky

Brzy vycházíme z lesa a mezi větvemi stromů spatříme světýlka, která jsou vidět i přes hustou mlhu. Jelenka je tady. Dnešní etapa přechodu Krkonoš končí. Při přesunu do chaty jen zběžně mrknu na teploměr visící u vchodu - mínus šest stupňů. "Začíná se ochlazovat, jsem zvědavá, jestli se předpověď naplní a další dva dny budou ve znamení slunce a silného mrazu," řeknu si jen tak pro sebe a mizím v teple chaloupky.

Krkonošská klasika se všemi jejími krásami

Druhý den je před námi krkonošská klasika. Tento úsek je bohatý na výhledy a zdá se, že nám nebudou utajeny.

Na Luční se Sněžkou v zádech

Stoupání od Jelenky na Svorovou horu nás zahřeje a s povděkem zjišťujeme, že únava z předchozího dne není tak velká a nohy nás ani moc nebolí. Na pásech se suneme k vrcholu a příroda nám ukazuje, jak umí čarovat. Scenérie, kdy spolu "bojují" mlha a slunce, je úchvatná. A kousek za Svorovou horou na Obřím hřebeni se na malou chvíli poodhalí vrchol Sněžky. Okamžiků, kdy sluníčko vyhrává je stále víc a čím více jsme k vrcholu, sílí i vítr.

V momentě, kdy narazíme na cestu vedoucí z Polska, se naše šestičlenná parta trhá. Třetina se rozhoduje, že lepší než vystoupit na vrchol Sněžky bude její traverz. Zbývající dvě třetiny pokračují nahoru. Na vrcholu se opět naše cesty rozdělují. Zatímco pánská část se rozhoduje pro sjezd Sněžky, dámská je pro sestup pěšky s lyžemi na zádech, i když každá z jiného důvodu. Zatímco já, mám v plánu sejít dolů na mačkách, když už je s sebou táhnu, Eva má zase obavy z případného pádu při sjezdu. Nemá totiž brzdy, takže v případě pádu by lyže mohla skončit někde v polské hlubině.

S Evou dorazíme k poské boudě pod Sněžkou poslední. Ostatní se už hřejí uvnitř a pořádají zásoby. Původní plán pokračovat směrem na Špindlerovy boudy podél Malého a Velkého Stavu měníme a rozhodujeme se jít na Luční a odtud po zimní cestě na Špindlerovky.

Luční bouda Krakonoš a Kozí hřbety

Na Luční chvíli odpočíváme a zdá se nám skoro neuvěřitelné, že webkamera ukazuje minus dvanáct a půl stupně. V tu chvíli nám přestane chutnat i chlazené pivko, na které jsme se sem tak těšili.

Po nekonečných pláních Stříbrného návrší a Čertovy louky s úchvatnými Kozími hřbety po levé straně se posouváme pomalu ke Špindlerovkám. V místě, kde se nám zdá, že nás čeká už jen sjezd, sundáváme pásy a děláme dobře. Až na Špindlerovy boudy, tedy s menšími, ale skutečně jen menšími stoupáními, dojíždíme za mlhy, větru a drobného sněžení ke Špindlerově boudě. Hlavně závěrečný sjezd docela širokou cestou a v prašanu byl úchvatný.

Na Špindlerovce se zastavujeme a dáváme, tentokrát až na jednoho všichni krkonošské kyselo. A hlavně se rozhodujeme, kudy půjdeme dál. Dvě třetiny jsou pro hřeben, jedna třetina spíše pro traverz k Martinově boudě. Takže nakonec jdeme ve čtyřech hřebenovku přes Dívčí a Mužské kameny, zbývající dva spodem po modré s tím, že se sejdeme na Martinovce.

Sněžka na nás stále dohlíží Na hřebeni vyfukuje a řádně přituhuje, přesto jsme rádi, že jsme se nenechali zviklat a zvolili hřebenovku. U Mužských kamenů opět sundáváme pásy, protože je před námi asi kilometr a půl sjezdu. Sjezd je vskutku úchvatný, užíváme si dobrý sníh a západ Slunce. Jen tam zima je stále větší. Kapuce nás sice chrání před větrem, ale studená látka dotýkající se prochlazené tváře nám způsobuje bolest, která se skoro nedá ani vydržet. Ještě že se nám do cesty staví Martinova bouda, která zachrání naše obličeje před jistými omrzlinami. Vzpomenu si na kuklu, která by se mi hodila a která zůstala doma ve skříni. Jak je jí tam asi dobře.

Na Martinovce, když honem zalézáme dovnitř, nenápadně mrknu na teploměr - minus 18,5 stupňů. Teplá sprcha, teplé jídlo a čaj s griotkou naše těla příjemně prohřejí. Večer už jen počítáme puchýře a triumfujeme se, kdo je má větší a pak upadáme do hlubokého "bezvědomí".

Symbolický přípitek u pramene Labe

Ráno nemůžeme nedočkavostí dospat a už po šesté hodině otevíráme okno, kdy nás zchladí třeskutý mráz kolem mínus dvaceti stupňů a vykukujeme z okna, abychom si nenechali ujít východ Slunce nad Krkonošemi.

Čertova louka

Po snídani svižně zabalíme věci a vyrazíme směrem k betonové Labské boudě. Tlačí nás totiž čas, protože musíme dorazit včas na autobus ze Špindlerova Mlýna, abychom stihli večerní třešničku na dortu - představení Divadla Járy Cimrmana. Stylové by jistě bylo Dobytí Severního pólu, ale i Hospoda Na Mýtince patří ke skvělým kusům tohoto úžasného divadelního souboru.

Traverzujeme svahy Velkého Šisáku a kocháme se pohledem do Labského dolu. Letmým pohledem na hodinky kousek před Labskou boudou zjišťujeme, že máme docela dobrý čas, proto si ještě zajdeme k prameni Labi. Tam vytahujeme z batohu chlazenou slivovičku a každý svůj kalíšek a připíjíme si zcela osamoceni, jen obklopeni vrcholky Krkonoš, na úspěch této akce. Zbývajících pár kilometrů po Pančavské louce přes rozcestí U čtyř pánů na Zlaté návrší k mohyle Hanče a Vrbaty už jdeme bez zastávky. Jen u pomníku chvíli vzpomeneme tragédii, která se tu stala před mnoha lety a vyžádala si lidské životy.

Krkonošská panoramata Sněžka od pramene Labe

Před námi je závěrečná část našeho přechodu. Sundáme pásy a sjíždíme na Medvědín. Tam se loučíme tabulkou čokolády s Krkonošemi a řadíme se mezi stovky sjezdařů, kteří brázdí sjezdové tratě.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
15.02.2013, 00:17 Leoš | Skialp Krkonose
15.02.2013, 13:46 Lukas | V tomhle pripade...


Další související články:

+ Krkonoše, nejvyšší pohoří České republiky, horské chaty a levné ubytování na horách
+ Krkonoše, bouřlivý přechod hřebene
+ Přes krkonošskou Střechu
+ V "červené" krajině kozích hřbetů
+ Výstup na Sněžku, Krkonoše
+ Proti proudu Mumlavy - pádící krásky krkonošských hor
+ Teror na Luční boudě; z redakční pošty, aneb co nešlo nezveřejnit
Výběr článků
Hory Podkova Králického Sněžníku
Hory Na Kráľovu hoľu bicyklom, kráľovský kráľovohoľský cyklookruh
Hory Hřebenovka Malé Magury, Strážovské vrchy
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Ukrajinské Karpaty Huculské Alpy aneb po hřebeni Rachovských hor
2. Alpy Mont Blanc du Tacul (4 248 m) a Mont Maudit (4 465 m)
3. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
4. Karpattreky Trek z Malé Fatry do pohoří Žiar, Fatransko-turčanský Karpattrek (2)
5. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Výstup na Großer Buchstein, Gesäuse
 20.03.2017 1 příspěvek
Kmeťov vodopád, nejvyšší vodopád na Slovensku
 20.03.2017 3 příspěvky
Luční bouda, Krkonoše
 20.03.2017 12 příspěvků
Velký a Malý Kriváň, Malá Fatra
 19.03.2017 3 příspěvky
Výstup na Hexenturm
 19.03.2017 2 příspěvky
Silická planina a Zádielská planina, turistika
 18.03.2017 1 příspěvek
Chata Barborka, Jeseníky, Praděd
 16.03.2017 90 příspěvků
Vliv temné hmoty na vývoj galaxií v raném vesmíru
 16.03.2017 1 příspěvek
Bílá hora, rozhledna u Kopřivnice
 15.03.2017 3 příspěvky
Malá Fatra v zimě a s bivakem
 15.03.2017 5 příspěvků
Runy v Bodinej, runové nápisy
 15.03.2017 1 příspěvek
Nejvyšší pohoří České republiky
 14.03.2017 2 příspěvky
Putování podzimní Šumavou
 13.03.2017 2 příspěvky
Vesteraly a Lofoty, Norsko
 12.03.2017 6 příspěvků
Kolem České republiky na kole
 12.03.2017 1 příspěvek
Křížový vrch, rozhledna
 07.03.2017 2 příspěvky
Bjelasica, Komovi a Kučka krajina, Černá Hora
 06.03.2017 5 příspěvků
Velká homole, rozhledna
 28.02.2017 1 příspěvek
Opruzeniny, léčba a prevence
 28.02.2017 22 příspěvků
Třeštík, chata Bumbálka
 27.02.2017 6 příspěvků
Rysy v zimě, Vysoké Tatry
 23.02.2017 13 příspěvků
Vsacký Cáb, horský hotel
 21.02.2017 6 příspěvků
Boží hora, Žulovská pahorkatina
 21.02.2017 1 příspěvek
Slezské Beskydy v zimě
 19.02.2017 4 příspěvky
Slezské Beskydy, hřebenovka v zimě
 19.02.2017 1 příspěvek
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 17.02.2017 11 příspěvků
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist