Veporikum, tektonická jednotka v Západních Karpatech

Veporikum, tektonická jednotka Západních Karpat

Veporikum (veporidy) se utvářelo v geosynklinální oblasti sevřené jednotkami starších tatrid a mladších gemerid. Veporikum tvoří mezozoické podloží a geosynklinální sedimenty. Geologové zde počítají krystalinikum západní části Slovenského rudohoří a částí Čierné hory a Královoholských Nízkých Tater a jeho sedimentární obal, jenž se utvářel především v mladopaleozoickém a mezozoickém období a byl nasunut v četných sekvencích do pásma jádrových pohoří.

Při pozdějších vrásněních se mezozoické usazeniny veporika odloučily od svého podloží a vytvořily četné příkrovy, které se nasunuly na tatrikum. Tuto plochu přesunu veporika indikuje tzv. čertovická line. V jižní části se naopak veporikum podsouvá pod mladší gemerikum, překryv indikuje tzv. lubenicko-margecanská linie. Tektonická superpozice krystalických komplexů vznikla již při hercynských vrásněních, později však došlo k její destrukci při alpínských vrásněních.

Veporikum, které reprezentují připovrchové příkrovy pokrývající tatrikum (zvané fatrikum) má společný vývoj v období středního a svrchního triasu, kdežto v období jury se vývoj jednotlivých částí značně odlišuje.

Čtěte také: Slovenské hory a míra zalednění v posledním glaciálu

Spodní trias krížňanského příkrovu je znám pouze z Vysokých Tater, jinde je zastoupen pouze útržkovitě či zcela chybí. Střední trias krížňanského příkrovu vystupuje v podobě kvarcitů v oblasti Ľubietové, Banské Bystrice a Starých Hor. Střední trias je tvořen temnými gutensteinskými vápenci, na kterých spočívají silné vrstvy dolomitů. Místy se objevují tmavé břidlice a křemité pískovce.

V chočské sérii je zastoupeno celé období triasu. Od sérií křemenců a pískovců, arkóz a břidlic s výskytem bazických vulkanických hornin spodního triasu, přes gutensteinské (tmavé) vápence a wettersteinské (světlé) vápence (zejména v oblasti Strážovských vrchů).

Jura má v pásmu veporika opět poměrně odlišný vývoj. Zatímco v krížňanském příkrovu je vyvinut prakticky celý vrstevní sled (pískovce, písčité vápence, tmavé vápence, slíny, červené hlíznaté vápence, křemité vápence aj.), je v chočském příkrovu jura vyvinuta pouze místy, neboť řada vrstev byla později značně denudována.

Veporidské vrstvy subtatranských příkrovů křídového období jsou tvořeny převážně světlými vápenci. Ve svrchních vrstvách se objevují i slíny a slinité vápence. V Belianských Tatrách a v přilehlých oblastech polských Vysokých Tater se objevují nejčastěji šedé vápence organogenního původu. Tyto vrstvy dosahují mocnosti až 100 m. Výše tyto vrstvy přecházejí do vrstev slínů s četnými vložkami pískovců.

Z veporidních příkrovů je nutno jmenovat krížňanskou sérii. Tato spodní série vystupuje v oblasti Krížne na Velké Fatře. Chočská série je sérií střední a vytváří příkrov Chočských vrchů. Podle některých autorů vznikla ve veporském pásmu okolo trosek chočského příkrovu a části Krížňanského příkrovu silná kra muránského příkrovu (silicikum). Avšak geologické členění veporika nebylo dodnes dořešeno a je stále předmětem odborných diskusí.

V západních částech slovenských Karpat (ve starší literatuře) pak vystupuje strážovská série (svrchní série) v oblasti Strážovských vrchů, která je pravděpodobně digitací chočského příkrovu. Pásmo krystalinika veporika se táhne od Klenovského Vepru přes Brezno po Královu holi v Nízkých Tatrách.

Použitá literatura

• D. Plašienka - Tektochronológia a paleotektonický model jursko-kriedového vývoja centrálnych Západných Karpát. Veda, 1999
• J. Dvořák, B. Růžička - Geologická minulost Země, úvod do historické geologie a paleontologie, SNTL 1966
• I. Vološčuk a kol. - Tatranský národný park, biosférická rezervácia, Gradus 1994
• J. Hók, Š. Kahan, R. Aubrecht - Geológia Slovenska. Univerzita Komenského, Bratislava 2001
• M. Maheľ - Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda 1986

Další související články: