Krajem pohádkového hradu Bouzov na kole

Je začátek cyklistické sezóny, tak sedací část nám zatím stále nepříjemně dává najevo, že na dlouhé sezení na kole je ještě čas. Mozek je však jiného názoru a rozhodne, že je na čase přeci jen vyzkoušet něco kapánek delšího. Však to zadek vydrží. Nic jiného mu také nezbude.

Z Olomouce vyrážíme za příjemného slunného počasí směr Litovel. Cesta vede rovinatou Hanou a není nikterak zajímavá.

Ani nevím, proč zaměňujeme jízdu po cyklostezce vedoucí nádhernou krajinou Litovelského Pomoraví za otročinu po silnici s docela hustým provozem. Asi zatemnění mysli před jízdou, jinak si to nedovedu vysvětlit. Takže naše první kilometry vedou přes Křelov a Příkazy a my se skoro až do Litovle můžeme kochat tak akorát projíždějícími kamiony, protože stará cesta z Olomouce do Litovle vede z velké části paralelně s dálnicí.

"Vůni" benzínu v Litovli s nadšením měníme za krásnější okolí. Provoz výrazně zřídne a nás čekají první dvě stoupání přes Sobáčov do Bílé Lhoty, kde projíždíme kolem vyhlášeného arboreta, ve kterém lze spatřit přes pět set druhů domácích i cizokrajných dřevin. Některé z nich pocházejí z doby vzniku parku, takže jejich stáří je kolem tří set let.

Z Bílé Lhoty se přesouváme do Červené Lhoty a před námi je docela náročné stoupání do Hrabí. První pořádný kopeček nám dává řádně zabrat a jarní sluníčko, která už má sílu nás nemilosrdně spaluje. Koupeme se ve vlastním potu, ale šlapeme. Odměna přichází v podobě zvolnění terénu, vjezd mezi lesy a sjezd do obce Podolí a před námi je první cíl dnešní jízdy. Poslední krátké, ale prudší stoupání a vítá nás Bouzov svým pohádkovým hradem. Natáčela se tady celá řada pohádek, mimo jiné například O létajícím ševci a princezně Jasněnce či film pro mládež Kopretiny pro zámeckou paní.

Hrad míjíme. V mysli mi proběhne myšlenka, jaká je ostuda, že ač skoro místní, tak na Bouzově jsem naposledy byla na prvním stupni základní školy na výletě a od té doby už nikdy. Je vidět, že turistická sezona už je v plném proudu a vesnička Bouzov nápadně připomíná počtem lidí Staromák v Praze. Ne, i tentokrát si necháme ujít možnost zavítat na státní hrad a raději šlápneme do pedálů a pěkně bez námahy pádíme z kopečka směrem do Kozova. V jedné ze serpentin vyzývají k odpočinku klády s impozantním pohledem na siluetu hradu Bouzova.

Po pauze ještě sjíždíme dál až do Kozova a odtud pokračujeme podél říčky Trnávky, kterou už sjíždí první vodáci, směrem do Hartinkova. Míjíme ceduli s nápisem Pardubický kraj a míříme do lesů. Já v blažené nevědomosti si libuji, že se konečně v lese dostaneme do stínu. Můj spolujezdec mě však v tomto líbivém stavu dlouho nenechá. "Ten kopec před námi musíme přejet," hlásí a já pátrám zrakem, jestli nepovede cesta nějakým údolím. Marně. Kopec skutečně musíme přejet. A tak je před námi několik kilometrů docela tvrdého stoupání. Za každou zatáčkou očekávám, že se konečně vyloupnou první chalupy v Hartinkově a pořád nic. Místo chalup se objeví další zatáčka a tak to jde několik kilometrů. Slibovaný stín v lese nacházíme, ale kvůli sklonu a délce stoupání nám pot teče do očí a barvu v obličeji máme jako spařená prasata.

S první chalupou však nepřichází úleva. Cesta stoupá i vesnicí a až na křižovatce za ní se konečně dostáváme na rovinku. Ale ty výhledy, ty jsou. Krásná odměna doplněná o radost se zdolaného kopce.

Následující trasa se nese v duchu nahoru, dolů, nahoru, dolů. Ale což. Je krásný jarní den, někteří lidé už na zahrádkách grilují dobroty a nám vůně připomíná, že vlastně máme i hlad. Projíždíme Kladky a Dětkovice a v Ludmírově už nemůžeme s prázdným žaludkem dále čichat ty nehorázné vůně. Zastavujeme na mostku uprostřed vesnice a vytahujeme také dobrotu - müsli tyčinka není sice žádné voňavé maso, ale má také něco do sebe. Spořádáme rovnou dvě najednou.

S plnými bříšky opět usedáme na kolo a přes Hvozd pádíme do Bohuslavic a Olbramic a pak už nás čeká příjemný sjezdík do Náměště na Hané.

V Náměšti měníme tvrdé sedlo bicyklu za ještě tvrdší lavičku na zahrádce v jedné z místních hospůdek. Zlatavý mok, ale především pauza nám vlévají do žil nové síly a my se rozhodujeme, že nezamíříme podle plánu do Slatinic a odtud přes Lutín domů, ale cestu si ještě protáhneme a pár svých sil věnujeme několika dalším kopečkům. Naše další trasa povede tedy přes Čechy pod Kosířem.

Do Drahanovic je cesta příjemná a v podstatě rovinatá. V Drahonovicích cesta ale opět nabírá na sklonu. Kopec do Lhoty pod Kosířem však není nikterak vysilující a navíc za Lhotou nás čeká příjemný sjezd do Čech pod Kosířem. Místní zámek se proslavil především svojí sbírkou kočárů, která je největší v České republice.

Pak už nám nezbývá než minout Stařechovice a Čelechovice na Hané a odtud už je to coby dup do Smržic, kde je vyhlášená cyklistická hospůdka. Na zahrádce se občerstvíme a pak už jen zdolat poslední kopeček tzv. Smržičák a projet vesnicemi Dubany, Blatec a Kožušany a na závěr ujet posledních pár kilometrů po silnici s již zase hustším provozem zpět do Olomouce.

Arboretum Bílá Lhota

• Otevírací doba: duben a říjen (víkendy) 9 - 17 hod.
• květen až září (mimo pondělí) 8 - 18 hod.
• Vstupné: dospělí 60 Kč, zlevněné 10 Kč

Zajímavosti

• park byl založen kolem roku 1700 a některé dřeviny jsou k vidění dodnes
• v parku jsou vysázeny nejen domácí, ale i exotické dřeviny
• kapelník vídeňské opery Kreutzer tady komponoval hudbu k opeře Noc v Granadě
• v parku je vysázeno přes pět set druhů okrasných dřevin

Hrad Bouzov

• Otevírací doba: poprvé otevřeno 3. dubna od 9 hodin
• duben a říjen (víkendy a svátky) 9 -15 hod.
• květen a září (mimo pondělí) 9 - 16 hod.
• červen, červenec, srpen (mimo pondělí) 9 - 18 hod.
• Vstupné: dospělí 50 až 150 Kč, poplatek za fotografování 100 Kč

Zajímavosti

• na hradě se pravděpodobně narodil budoucí král Jiří z Poděbrad
• současná podobna hradu vznikla relativně nedávno, a to v letech 1895 až 1910
• velká část mobiliáře pochází ze soukromých sbírek Evžena Habsburského
• zámek s oblibou vyhledávají filmaři. Natáčela se tady celá řada pohádek, mimo jiné například O létajícím ševci a princezně Jasněnce či film pro mládež Kopretiny pro zámeckou paní

Zámek v Náměšťi na Hané

• Otevírací doba: duben a říjen (víkendy a svátky) 9 -16 hod.
• květen až září (mimo pondělí) 9 - 17 hod.
• Vstupné: dospělí 50 až 90 Kč, zlevněné 30 až 70 Kč

Zajímavosti

• na zámku lze shlédnout dětské kočárky, nejstarší z nich pochází z roku 1850
• zámek obklopuje park, ze kterého do čtyři světových stran vedou lipové aleje

Zámek v Čechách pod Kosířem

• Otevírací doba: duben až říjen (mimo pondělí) - 9 - 17 hod.
• Vstupné: dospělí 60 Kč, zlevněné 10 Kč

Zajímavosti

• Na zámku pobýval malíř Josef Mánes. Během svého působení zde vytvořil přes stovku prací.
• Největší sbírka kočárů a luceren v ČR.