Z eukalyptových lesů do pouští

Od poslední písemné zprávy (viz www.cyklocestovani.cz) vedla naše cesta z eukalyptových lesů v okolí Pembertonu dále přes městečka Northcliffe, Walpole a Denmark až do přímořského letoviska Albany. Odtud jsme pokračovali na sever do k pohoří Stirling Range a dále znova k pobřeží do Esperance. Zde se naše cesta otočí na sever do vnitrozemského Norsemanu, okraje pouště Nullarbor plain.

Profil trasy

Ač se to člověku nezdá, jízda na kole po Austrálii není zase až tak lehká. I když tu v podstatě v západní části země žádné hory nejsou, cyklistů tu čekají nekonečné stovky kilometrů pořád nahoru a dolů, nahoru a dolů, nahoru a dolů. My tomu říkáme "hupy". Jedná se vždy o tak 200-500 metrů dlouhá stoupání a hned zase klesání, a tak se to mnohdy opakuje celé hodiny. Průměrná rychlost tu tedy je poměrně nízká. Když udržíme 15 km/h, býváme rádi. Vyskytují se tu ale občas i rovinky. Nejdelší absolutně rovný úsek bez sebemenší změny směru jsme zaznamenali u Perthu. Jednalo se o 15 km dlouhou rovinku, která končila kdesi v dáli a my ji museli zdolat. Zatím si vůbec nedovedu představit Nullarbor plain. Tam je totiž jeden rovný úsek neuvěřitelných 155 kilometrů! Silnice prý za tu dobu neuhne ani neklesne o centimetr! Jsme tedy zvědaví.

Fauna

O klokanech už jsme psali. Vídáváme je v podstatě denně. Jsou to krásná roztomilá zvířátka. Narazili jsme už i na několik hadů různých druhů. Sami neútočí, ale i tak je třeba mít se na pozoru a při procházkách buší se dívat pod nohy. Viděli jsme také želvu se strašně dlouhým krkem. Vypadala hrozně srandovně. Z ptačí říše tu žijí různé druhý papoušků, kormoráni, pelikáni, čápi, emu atd. Z domácích zvířat jsou asi nejčastější ovce, dobytek a koně. Kozy nebo prasata jsme tu ještě neviděli. Při projíždění kolem jedné z farem se za námi rozběhl rozzuřený rotvajler. Měli jsme co dělat, abychom mu ujeli. Pořádně jsme se při tom zapotili. Bylo to taktak!

Tingle Tree

Tento fantastický strom, jeden z mnoha druhů eukalyptů, dorůstá obrovských rozměrů, hlavně co se kmene týče. Těchto stromů jsme viděli desítky a šli jsme se podívat i na ten největší, jmenuje se Giant tingle tree. Jeho podstava, tedy dolní část kmene má obvod neuvěřitelných 20 metrů! Uvnitř je kmen vykotlaný, ale strom jinak žije. Do útrob kmene se dalo zajet i s koly a postavit i stan. Jeho stáří se odhaduje na 400 let.

Tree Top Walk

Jedná se o australskou raritu, kdy máte možnost pohybovat se po kovových mostech v korunách vysokánských eukalyptů ve výškách okolo 40 m nad zemí. Celá procházka v říši ptáků je dlouhá asi 600 metrů a můžete tak pozorovat život, který byste jinak nikdy ze země neměli šanci vidět.

Zima, vítr, déšť a kroupy

Tak takovéto počasí nás teď provázelo několik posledních dní. Přišla velmi studená fronta od JV a znepříjemňovala nám tak šlapání. Bohužel jsme zrovna projížděli minimálně obydlenými oblastmi a tak nezbývalo nic jiného, než navléknout pláštěnku, zatnout zuby, opřít se do pedálů a šlapat. Některé dny jsme jeli mnoho hodin v dešti. V jedné chvíli, když jsem zrovna píchnul kolo a spravoval to, přišlo k tomu všemu ještě kroupy! Jak na potvoru! Ale co, i to k cestování patří.

Vítr, to je kapitola sama pro sebe. Hodně se tu mění a bývá hodně silný. Jsou hodiny, kdy tvrdě šlapete proti silnému větru a i když jste na rovince, jedete maximálně 10 km/h. No a někdy i z kopce musíte šlapat.

Voda

Určitě jedna z nejdůležitějších věcí, které tady cyklista a v podstatě kterýkoliv cestovatel potřebuje. Zatím jsme s obstaráváním tekutin problémy neměli. Byly sice úseky kolem 50 km, kde voda nebyla, ale na to jsme se vždy připravili a nějakou tu rezervu s sebou vozili. Ve všech městečkách je voda z vodovodu strašně moc chlorovaná. Jiná ale bohužel není. Na farmách to funguje jinak. Vodovod nikde nemají a tak sbírají dešťovou vodu do obrovských plechových či plastových nádrží. Prostě to, co steče ze střechy domu, stáje či stodoly, je svedeno do nádrží a ta se pak používá jako pitná voda. Nijak se to už chemicky neošetřuje. Není ani proč. Průmysl tady v podstatě nikde nemají. Hustota osídlení je minimální a tak i ovzduší a tím pádem i dešťová voda jsou čisté. Rádi si tedy od farmářů "dešťovku" na pití bereme.

Brzy nás čekají úseky bez vody dlouhé až 190 km. Bude to v poušti Nullabor plain a právě tady budeme muset tahat vodu i na více dní. Tady je nutné mít rezervu. Voda je to nejdůležitější. Počítáme tedy s dalším zatížením na osobu okolo 10-12 litrů určitě.

Komáři a mouchy

Na komáry jsme si už nějak zvykli. Otravují hned po západu Slunce. Někdy jich jsou tisíce a je to až utrpení. Je nutné se namazat repelentem, vzít moskytiéru nebo ještě lépe už před setměním postavit stan a úkryt se v něm. To se ale vždy nedaří. Mouchy nás začaly otravovat až na jižním pobřeží. Do té doby nebyly. Kolem nádherných bílých pláží u Esperance jsou much mraky. Lezou nám všude, do uší, nosu, očí atd. Otravují i za jízdy, když jedeme pomaleji než 16 km/h. Nejhorší to je tedy při stoupání do kopce. Někdy nezbývá nic jiného než zase převléknout moskytiéru přes helmu.

Pláže na jižním pobřeží

V okolí městeček Denmark a hlavně Esperance se nacházejí úžasné pláže s bílým pískem, blankytně modrou vodou a krásnými kamennými útesy. Je to jak v pohádce. Nejvíce nás zaujala skaliska Elephant Rocks. Voda tu je ale studená po celý rok a ani v létě se nepřehoupne přes 18 - 19 °C. I tak je to ale ráj pro surfaře.

Setkání

Kousek od Denmark nás k sobě pozval farmář Charlie, jehož praděda se dostal do Austrálie jako anglický trestanec v řetězech za ukradení kusu látky. Bylo mu pouhých 13 let. Těžký to osud, ale taková byla doba. Charlie byl velmi milý chlapík a i ve svých 75 letech velmi aktivní. Staví si nový dům, maluje obrazy a ukázal nám i malé zlaté nugety, které hledá v písku.

Další zajímavé pozvání bylo od farmářů Williamsových, ti nás vzali k sobě domů na noc, pohostili a obdarovali teplou sprchou. Podobné pohostinnosti se nám dostalo i od Smithových z Esperance, u kterých jsme nakonec strávili dvě noci, udělali si tu den volna a prohlédli si nádherné okolí.

Potkali jsme ještě dalšího dálkového cyklistu, tentokrát Angličana George, byl to velmi bujarý a zábavný chlapík kolem padesátky. Nevozí brašny na nosičích, ale nezvykle za sebou táhne vozík.

Stirling range and Dutch windmill

Pohoříčko Stirling range byly první hory, které jsme viděli. Jedná se o skalnaté hory vysoké kolem tisíce metrů, ale přesto velmi dominantně vystupující nad okolní krajinou. Na okraji pohoří stojí replika nádherného holandského mlýnu, který je plně funkční.

Mořské akvárium v Esperance

Fantastická atrakce a koníček nadšence Marcuse. Na ukázku zde jsou stovky ryb, korálů, mořských koníků a dalších živočichů že všech australských moří. Zlatým hřebem všeho je, že si můžete za Marcusovy asistence pohladit žraloka, rejnoka, mořské ježky a další živočichy. Opravdový a velmi nevšední zážitek. Markus je odborník a nadšenec, který vám s radostí vše předvede, vysvětlí a ukáže.

Závěrem

Nyní nás čeká 200 km dlouhý přesun z Esperance do Norseman a potom už dlouho očekávaná 1 300 km dlouhá poušť Nullabor plain. Po dobu 2-3 týdnů budeme tedy mimo mobilní signál i internet. Čeká nás smažení se na absolutně rovných cestách, kde vůbec nic neroste a není tady žádný stín. Úseky bez vody tu měří až 190 km! Bude to zabíračka, je to ale velká výzva. Držte nám palce, ať vše dopadne dobře.