Sahara, největší poušť světa

Sahara. Když se vyřkne toto doslova magické slovo, většina lidí si představí vyprahlou, sluncem vysušenou a krajně nehostinnou pustinu, nekonečné písečné duny, obrovský prostor bez života. Avšak toto není tak zcela pravda. I zde kypí život, přestože počet rostlinných a živočišných druhů je ve srovnání s jinými klimatickými pásmy nesrovnatelný. Poušť dokáže být vlídná, ale i vražedná.

Sahara určitě každého, kdo ji někdy spatří, uchvátí svou podmanivou krásou. Navštívil jsem ji v životě mnohokrát a vždy na mě udělala hluboký dojem, zaryla se mi hluboko pod kůži. Pokaždé mě znovu a znovu láká svou podmanivou krásou. Je krásná a kouzelná zároveň, občas i drsná a nevlídná. Hodí se pro ni snad všechny známé přívlastky - obrovská, úchvatná, zádumčivá, barevná, tajemná, mystická… Podívejme se tedy na tuto největší poušť světa trochu podrobněji.

Sahara

To, že je Sahara největší pouští světa, dokazuje její rozloha - plných 8,7 milionů km². Skutečný gigant, když si uvědomíme, že druhá největší poušť světa - Gobi (Mongolsko a Čína) - má rozlohu "pouhých" 900 tisíc km² a třetí největší Ar Rub´ al Khali v Saudské Arábii 800 tisíc km². Druhá největší poušť Afriky - Kalahari - má rozlohu 518 tisíc km².

Čtěte také: Západní Sahara - nejvyprahlejší poušť světa

Sahara se rozkládá na Africkém kontinentu. V podstatě jde o pruh pouští zasahující zhruba od Středozemního moře k 18° s.š. a místy až k 15° s.š. a táhnoucí se napříč celou Afrikou od Atlantského oceánu až k Rudému moři.

Uveďme si největší a nejznámější pouště - suboblasti Sahary. Jde např. o Libyjskou poušť, Arabskou poušť, Núbijskou poušť aj. Rozlišujeme zde několik typů pouští. Zcela určitě nejznámějším typem jsou klasické písečné pouště s písečnými dunami. Ty nazýváme ergy. Avšak ergy zaujímají pouze asi 1/4 celkového povrchu Sahary. Zbytek připadá na jiné typy pouští a těmi jsou seríry - štěrkovité pouště, hamady - kamenité pouště a nebo sebhy - pouště hlinité.

Největšími písky - ergy jsou zde Grand Erg Occidentale, Grand Erg Orientale - obě v Alžírsku, Erg Chech (Mauritánie a Mali), Erg Iguidi (Mauritánie a Alžírsko) a Grand Erg de Bilma (Niger a Čad). Z hamad jsou největšími Hamada du Dráa a Hamada du Guir (Maroko a Alžírsko), Hamada al Hamrah (Libye), Hamada Tinrhert (Alžírsko), Hamada Safia (Mali). Ze štěrkovitých částí Sahary jsou největšími Sarír Kalanshiyu v Libyi a Sarír Tibasti v Libyi a Čadu.

Geologická stavba Sahary

Sahara má jako celek charakter plošiny. Její geologická stavba je poměrně jednoduchá, jen v centrální části je relativně jednolitý masív sedimentů (prvohory až třetihory) narušen pozdějšími intruzemi - výlevy. Tyto žulové intruze daly vzniknout takovým pohořím jako je Tibesti, Ahaghar, Air aj. Na některých místech nalezneme usazeniny z mladších geologických období, přesto dnešní saharský reliéf dostal svou podobu již koncem třetihor.

Vznik Sahary, klima

A za co vděčíme existenci Sahary? Především tomu, že leží v oblasti suchých pasátů, které ovlivňují zásadním způsobem (snad by se dalo uvést i fatálním způsobem) její klima, jehož základním rysem je naprostý nedostatek vodních srážek.

Na převážné většině území spadne ročně 50 mm vodních srážek, avšak jejich vypadávání je velice nepravidelné a mnohdy přibudou během jediného velice krátkého období. O něco příznivější podmínky mají pouze některé výše položené horské oblasti, kde je srážek o něco více.

Nedostatek dešťů má dále na svědomí nedostatek povrchové vody, takže ve zdejší oblasti neexistuje žádná stále tekoucí řeka. Oblast je sice zbrázděna hustou sítí vádí, avšak jak víme ze školních lavic, jde jen o občasné vodní toky mizející v poušti. Tyto "řeky" jsou neustálou zásobárnou podpovrchového rezervoáru, který je však většinou přístupný pouze pomocí hlubokých - tzv. artézských studní.

Sahara je charakteristická také velkými teplotními výkyvy mezi dnem a nocí. Intenzivní sluneční záření silně prohřívá vzduch i povrch, neboť obloha je většinou bez mraků. To má zase v noci za následek vyzařování tepla do kosmického prostoru a silné podchlazení povrchu, kdy teplota často může klesat pod nulu! 25stupňové rozdíly mezi dnem a nocí jsou naprosto běžné.

Teplota půdy může dosahovat až +70 °C (!) a vzduchu: +50 °C. Nejvyšší teplota byla naměřena 13.9.1922 v Lybii a činila +57,8 °C! Navíc jde o vůbec nejvyšší naměřenou teplotu na Zemi. Naopak nejnižší byla naměřena v Ifrane v Maroku -24 °C. Stálý vítr způsobuje ale na druhou stranu zaprášení atmosféry, časté jsou i písečné bouře chamsin, samum atd., které mají na chod teplot také podstatný vliv.

Flóra a fauna

Zatím by se tedy mohlo zdát, že zde život existovat nemůže, ale opak je pravdou. I na Sahaře nalezneme zeleň, která se však koncentruje pouze kolem vody - tedy kolem velkých vádí nebo artézských studní. A nebo, což je však výjimečné, kolem jezer, která zaplňují v zimním období některé deprese, jako například Dayet Srji v Maroku, kde se můžeme setkat s plameňáky a jinými brodivými ptačími druhy. Avšak jde jen o plošně malé oblasti, skutečné oázy.

Tento fakt ovlivňuje vegetaci, která je dosti chudá. Nejčastěji jde o houževnaté trávy a trnité keře. Z trav zde rostou Aristida plumosa, Aristida ciliata aj. (zejména v travnatokřovinatých pouštích zvaných regy). Z keřů devaterníky, merlíkovité, kapinice (např. Acacia tortilis), tamaryšky (zejména v křovinatých částech). Avšak můžeme se zde setkat i s rdesny, palmami (v oázách), keři rodu Fagonia, Glutinosa či Ephedra.

Stejně specifické jsou i zdejší živočišné druhy, které jsou přizpůsobeny suchému podnebí, velkým rozdílům teplot, nedostatku potravy… Nejtypičtějším živočichem je velbloud jednohrbý - dromedár (Camelus dromedarius), který se dokonale přizpůsobil drsným podmínkám zdejšího kraje.

Avšak vedle něj zde žijí některé jiné velké druhy savců - osli, antilopy, hyena, šakal nebo tarbíci. Z ptáků supi, plameňáci, divoké husy nebo kachny na jezerech. Nejpočetněji jsou zastoupeni plazi. Můžeme se zde setkat s ještěrkami, scinky, gekony ale lze potkat i zmije a některé další druhy hadů, většinou značně jedovaté. Nezapomínejme ale ani na hmyz, který osídluje snad všechna pásma na Zemi a stal se tak nejúspěšnějším a nejpočetnějším živočišným řádem.

A málem bych byl zapomněl na nás samotné - na člověka. Ano, i náš živočišný druh osídlil toto ohromné území, které ještě ne tak dávné minulosti budilo ve většině lidí hrůzu z neznámá, pouze u malé hrstky touhu po poznání. V některých horských oblastech žijí Berbeři - původní obyvatelé severní Afriky (jejichž původ je dodnes nejasný) a pak zejména Tuarégové, kteří ještě i dnes, v době počítačů a kosmických letů, skrývají před námi mnohá svá tajemství.

Cesty na Saharu

Cestu na Saharu vám může zprostředkovat několik cestovních kanceláří, které mají v nabídce netradiční, sportovně založené zájezdy. Nejsnadněji přístupné je Maroko a o něco dražší Tunisko. Egypt, Libye nebo Alžírsko nepatří k příliš bezpečným a stabilním oblastem. V Maroku můžete navštívit např. Erg Chebbi, o kterém se tvrdí, že je největší písečnou dunou Maroka.

Ovšem to není tak docela pravda, protože v závěru Valle du Dráa v blízkosti oázy Mhamid se nalézá ještě větší písečná duna. Ta však z části leží v sousedním Alžírsku, se kterým nemá Maroko diplomatické styky. Proto leží oblast ve vojenském pásmu. Pro cestu do této oblasti si musíte vyřídit povolení v Zagoře. V předminulém roce byla cesta ze Zagory k oáze Mhamid pokrývána asfaltovým kobercem, takže v blízké době bude snad i tato oblast (s určitými omezeními) relativně snadno přístupná i pro turisty. Do Zagory je již dnes cesta pokryta vcelku kvalitní asfaltkou (pozn.: podle posledních informací je asfaltka až k Mhamidu a není nutné povolení).

Členění Sahary

Na konec tohoto krátkého článku, který přináší pouze ty nejzákladnější informace o zdejším tajemném světě, bychom si ještě n vyjmenovat základní podoblasti Sahary:

• Západní Sahara - většinou písčitá, poměrně pustá s malým množstvím oáz
• Střední Sahara - je členitější a vyšší
• Východní Sahara - patří k nejsušším oblastem na světě a pravděpodobně byla pouští i v glaciálech (dobách ledových). Právě zde byly naměřeny nejnižší srážky ? mm za rok (Dakhla v Egyptě)
• Středomořské pobřeží
• Údolí Nilu a jeho delta
• Arabská a Nubijská poušť

Rady na cestu

Pokud se zde chcete vydat i vy, doporučuji si vybrat jednu ze dvou v uvedených zemí. Pro pobyt není vyžadováno žádné speciální očkování. Doporučuji vzít si dostatečné zásoby vody, teploty jsou zde značně vysoké. Vodu lze doplnit u některých ověřených zdrojů nebo zakoupit balenou u domorodých obyvatel. Ale lépe je na toto nespoléhat.

Časté jsou noční větry a písečné bouře, proto před výletem do pouště doporučuji zakoupit fés - zvláštní šál ("turban") používaný domorodci. Tímto lze dobře chránit nos i ústa a zároveň chrání hlavu před sluncem. Po poušti choďte raději v pevné obuvi, protože v písku bývají přes den zahrabáni různí "prevíti". Jejich bodnutí či kousnutí sice není většinou životu nebezpečné, ale značně bolestivé.