Treking je pokládán za královskou disciplínu turistiky. Dovolím si citovat
neumělou "definici" ze svého staršího
článku: Treking je královskou disciplínou turistiky. Jedná se o pochod se zátěží
a s minimálně jedním bivakem. Trasa treku může vést ve vysokohorském i nížinném prostředí,
technická obtížnost nepřesahuje I. až II. st. UIAA.
Jakou minimální délku by ale trek měl mít? 40, 50, 70, 100 či více kilometrů? Opravdu
nevím a jednotný konsens asi neexistuje a existovat nejspíše nikdy nebude. Pro někoho
je trekem dvoudenní trasa o 40 kilometrech, pro jiného týdenní vandr se 150 kilometry
a pro další 14denní toulání v divočině mimo dosah civilizace a mobilního signálu.
Kdy tedy již mluvit o treku, trekingu a kdy ještě o turistice? Opravdu nevím. U svých
článků to dělám v titulcích spíše pocitově. Když se mi zdá, že šlo o túru tak píši o túře,
když mám pocit, že šlo o trek, píši v titulku o treku.
Ono to pojímání absolvované túry trochu ovlivňuje náročnost trasy, výška hor, občas
i počasí. Je to sice asi trochu matoucí jako v ruské klasifikaci obtížnosti horských
túr, kdy při obtížnosti túry 1 B se můžete klidně dostat do terénu II. / III. st. UIAA…
Pocitově tu hranici túry / treku kladu někde na rozmezí okolo 70 km. Jak to vidíte vy?
Já všemu říkám procházka. Protože se volně procházím, nic mne nežene, nikam nespěchám, čistím hlavu. Jak odpoledním výletem do Podolí, tak týdením přechodem čehokoli - hory, doly, nížiny. Ekvivalentem je projížďka, jen jezdím na koloběžce - přes cokoli a kdekoli.