Planeta Saturn září jako kosmická žárovka

Dne 9. listopadu vyšel v časopise Journal of Geophysical Research planet zajímavý článek s výsledky analýzy měření infračerveným spektrometrem (CIRS) kosmické sondy Cassini, která krouží na oběžné dráze kolem planety Saturn.

Ze zveřejněné analýzy vyplývá, že planeta Saturn září jako obří kosmická žárovka. V posledním období se ale zdá, jako by této obří žárovce někdo nasadil tlumivku.

To, že planeta Saturn vyzáří více energie než kolik ji přijme od Slunce je známo již dávno, avšak teprve v období let 2005 až 2009 pozorování Cassini naznačují, že množství této emitované energie citelně kolísá a ve sledovaném období ji bylo méně, než činí průměr.

Narozdíl od klasické žárovky, která více méně září rovnoměrně, disk planety Saturn vyzařuje energii silně diferencovaně. Jižní polokoule Saturnu totiž trvale vyzařuje více energie než polokoule severní. Tento rozdíl je obrovský, neboť jižní polokoule vyzáří (ve sledovaném období) 6× více energie než severní polokoule. To bylo pro vědce skutečným překvapením, neboť se dosud domnívali, že planety vyzařují tepelnou energii ze svého povrchu relativně rovnoměrně.

Navíc se ukazuje, že množství emitované energie koreluje s ročními obdobími na planetě. Avšak na vrcholu posledního léta (k rovnodennosti došlo v srpnu 2009) na jižní polokouli planety (léto tady trvá asi 7 pozemských let) bylo množství vyzářené energie citelně méně než na konci léta v roce 1980, kdy kolem Saturnu prolétala kosmická sonda Voyager. Vědci se nyní snaží nalézt korelaci mezi změnami energetického toku ze Slunce a z planety Saturn, analýza dat však zatím není hotová.

Kolísání tepelného toku v letech 1980 a 1981 zaregistrovala i sonda Voyager, avšak rozdíly v emitovaných tocích mezi jednotlivými polokoulemi planety nikoliv. Vědci se nyní domnívají, že za způsobenými rozdíly v energetických tocích stojí mohutná oblačnost planety, která má pravděpodobně zásadní vliv na globální distribuci tepla na Saturnu.

"Výsledky měření spektrometru CIRS z Cassini jsou velice cenné, neboť podávají mnohem komplexnější obraz planety, než dosud", říká Liming Li z Cornellovy univerzity. Naměřené údaje poprvé umožňují studovat celkový energetický výkon vyzařovaný touto obří planetou, která je jednou ze čtyř obřích planet naší Sluneční soustavy. Podobné energetické přebytky byly pozorovány i u planety Jupiter a Neptun, u planety Uran naopak vnitřní zdroje energie pozorován nebyl.

Planety Sluneční soustavy ztrácejí energii ve formě tepelného (infračerveného) záření o vlnových délkách pro lidské oko neviditelných. Měření tohoto záření umožnil právě přístroj CIRS. Na snímku je planeta Saturn v tzv. falešných barvách, které názorně zobrazují nejteplejší oblasti na planetě Saturn.