Hvězdy typu UV Ceti jsou prototypem eruptivní proměnné hvězdy

UV Ceti, eruptivní proměnné hvězdy

Hvězda UV Ceti se stala prototypem eruptivních proměnných hvězd, pro které je charakteristické náhlé zjasnění o 4 - 6^m během několika sekund či minut a pomalá a postupná ztráta jasnosti až na původní minimum. Jako jiné eruptivní proměnné hvězdy jsou i UV Ceti nepravidelné proměnné hvězdy se silnými magnetickými poli.

Proměnné hvězdy UV Ceti představují chladné trpasličí hvězdy spektrálních typů K3 - M6 (nejčastěji M0 - M6) nacházející se na hlavní posloupnosti HR diagramu. Patří tedy buďto mezi oranžové trpaslíky a nebo (mnohem častěji) mezi červené trpaslíky. Nakonec velká část červených trpaslíků patří mezi proměnné hvězdy typu UV Ceti.

Za náhlými zjasněními tohoto typu hvězd, k nimž patří například Proxima Centauri, stojí sluneční erupce. Prokazovaly by to spektrální čáry vodíky, které během těchto erupcí (zjasnění) zesilují. Tyto erupce však dosahují mnohem větších rozměrů a výkonů než je tomu v případě našeho Slunce. Tyto erupce se mohou opakovat dokonce i několikrát za den. Tyto erupce jsou doprovázeny zvýšenými toky UV a rentgenového záření.

Čtěte také: T Tauri, eruptivní proměnné hvězdy ve stádiu kontrakce

Asi nejznámější eruptivním proměnnou hvězdou typu UV Ceti je již zmíněná nejbližší známá hvězda (vyjma našeho Slunce, pochopitelně) Proxima Centauri. Dalšími představiteli této třídy nepravidelných proměnných hvězd jsou CM Draconis a nebo velice zajímavá hvězda Wolf 359 či hvězda Luyten 726-8, která je dvojhvězdou vzdálenou 8,7 světelných let od Země a nacházející se v souhvězdí Velryby.

Dalším zajímavým zástupce eruptivních proměnných hvězd UV Ceti je červený trpaslík EV Lac, který patří mezi nejaktivnější eruptivní trpaslíky. EV Lac vybuchuje vcelku pravidelně v intervalech 4 až 10 hodin. Tato aktivita velice pravděpodobně souvisí s velice silným magnetickým polem hvězdy o intenzitě 0,4 T a jeho prudkými rekonexemi.

Podobně extrémní erupci zaznamenala družice GALLEX 24. dubna 2004 u červeného trpaslíka Gliese 3685A (13^m, 14 pc, spektrální třídy dM4). Hvězda během pouhých 6 minut zjasnila o 4^m, kdy v maximu byl zářivý výkon zjasnění asi 10⁶ × vyšší než u běžné sluneční erupce.

Dalším zajímavým případem je již zmíněný červený trpaslík Wolf 359 spektrální třídy M6, který je jednou z nejbližších hvězd. Nachází se ve vzdálenosti 7,8 světelného roku od Země. Na obloze se promítá do souhvězdí Lva, jeho jasnost však dosahuje pouhých 13,5^m. Svítivý výkon objektu Wolf 359 dosahuje pouhé tisíciny svítivosti naší mateřské hvězdy (Slunce). Poloměr tohoto červeného trpaslíka se odhaduje na 110 000 km, což je asi 16 % R_S.

Povrchová teplota hvězdy Wolf 359 činí jen 2 800 K a hmotnost asi jen 9 % M_S s poměrně silným magnetickým polem asi 0,22 T. Silné záblesky tohoto červeného trpaslíka emitují nejen UV a rentgenové záření, ale dokonce gama záření. To by zcela jistě způsobilo naprostou sterilizaci případné planetární soustavy, proto jsou červení trpaslíci málo vhodnými hvězdami pro hledání mimozemského života.

Další související články: