Saturn, planeta s prstenci

Tato druhá největší planeta Sluneční soustavy patří k planetám nezaměnitelným. Především díky svému prstenci, který ji dodává těžko opakovatelné vzezření, a který poprvé pozoroval Galileo Galilei v roce 1610, kterému se prstence jevily jako dvě slabší hvězdy na okrajích planety. Jejich správný popis však podal až Ch. Huygens v roce 1655.

Saturn je 95 násobně hmotnější než naše Země, dosahuje průměru asi 120 000 kilometrů a obíhá Slunce ve střední vzdálenosti 9,5 AU.

Přestože není Saturn ani největší, ani nejhmotnější planetou Sluneční soustavy, přesto drží jeden primát. Je planetou nejméně hustou. Jeho průměrná hustota dosahuje pouhých 705 kg × m^-3. Je tedy řidší než voda… Přesto by v nitru planety měla dosahovat hustota látky hodnot až okolo 20 000 kg × m^-3 při tlaku až 24 × 10⁶ Mpa.

Saturn se skládá převážně z vodíku (90%), zbytek pak z hélia, metanu a dalších plynů a má, podobně jako Jupiter, vnitřní zdroj tepla, neboť vyzařuje zhruba 2,5× více energie, než kolik jí přijímá ze Slunce.

Povrch planety Saturn má vysokou odrazivost, albedo činí 0,76. Podobně jako Slunce nerotuje Saturn jako tuhé těleso, ale rychlost rotace se v různých pásmech mění. Doba rotace na rovníku je 10 h 14 min, v šířkách do 20° 10 h 17,5 min, do 40° činí doba rotace 10 h 37 min a v šířkách okolo 57° činí doba rotace dokonce 11 h 7,5 min.

Teplota atmosféry Saturnu je poměrně nízká dosahuje asi –150 °C. Přesto je atmosféra Saturnu neobyčejně dynamická, proudění v atmosféře dosahuje rychlostí až 1 800 km × h^-1, což je asi pětkrát více než na největší planetě Sluneční soustavy – Jupiteru. Saturn má rovněž neobyčejně bohatý systém měsíců, který popisujeme v samostatném článku. Podobně jako systém Saturnových prstenců.

Saturn, základní údaje

Další související články: