Planckův teleskop zachytil záření zrodu vesmíru

Evropská kosmická agentura ESA zveřejnila první celooblohou fotografii, kterou pořídil Planckův kosmický dalekohled. Snímek nám podává nejen nový pohled na hvězdy a Galaxii, ale také poodhaluje roušku tajemství, jak se zrodil samotný vesmír.

Vědci nyní mají žně. Planckův kosmický dalekohled konečně poskytl data, kvůli kterým byl zkonstruován a vypuštěn na oběžnou dráhu kolem Země. Vědci mohou nyní lépe poznat jednotlivé stavební kameny vesmíru a pochopit, jak náš vesmír vznikl.

Jasná linie ve středu snímku je naše mléčná cesta - Galaxie. Nad a pod galaktickým diskem jsou ohromné proudy chladného prachu a plynu, jejichž rozsah astronomy značně překvapil. Jsou to místa zrodu nových hvězd. Tato oblaka se však vědci z výsledné fotografie snažili odfiltrovat, neboť ve skutečnosti nejzajímavější částí složeného snímku je sice méně efektní, zato ale více fascinující strakaté pozadí v horní i dolní části fotografie.

Jedná se o chladné záření pozadí vesmíru, které je odleskem obrovské ohnivé koule, z níž se před asi 13,7 miliardami lety zrodil náš vesmír. Velký třesk je určitě znám všem zájemcům o astronomii. Uvedené strakaté záření pozadí nám přibližuje vesmír v době, kdy v něm ještě neexistovaly ani hvězdy ani galaxie. Tedy krátce po době, kdy došlo ve vesmíru k oddělení látky od záření a vesmír tak zprůhledněl pro optické záření. Tento mikrovlnný vzor představuje jádra superkop galaxií, která jsou základem velkorozměrové struktury dnešního vesmíru. Různé barvy pak představují oblasti s nepatrnými rozdíly v teplotách a hustotě materiálu tehdejšího vesmíru, z nichž se později vyvinuly galaxie.

Reliktní záření pokrývá celou oblohu. Vědci doufají, že po dokončení prací Planckova teleskopu se jim podaří získat co nejpřesnější mapu tohoto chladného záření. Otázkou ovšem zůstává, zda pozorování dokáží odhalit i popis událostí v tzv. inflační éře, kdy těsně po velkém třesku došlo dosud ne zcela jasným mechanismem k velice rychlému rozepnutí vesmíru.

Do plánovaného ukončení mise kosmického teleskopu Planck v roce 2012 by měly být dokončeny celkem čtyři celooblohové "skeny", které mají přinést další informace. Dnes zveřejněný snímek je podle Jana Taubera, vědce z týmu Planckova teleskopu, jen letmou ukázkou toho, co nakonec bude Planck vidět.

• Zdroj: www.esa.int

Planck je kosmickým teleskopem, jenž je určen ke zkoumání anizotropního reliktního záření, které je pozůstatkem po velkém třesku. Tato kosmická observatoř je vybavena 1,5 Gregoryho dalekohledem, jenž je osazen detektory mikrovlnného záření pracujícími na frekvencích 30 až 857 GHz, přičemž vrchol spektra reliktního záření je na frekvenci 160,2 GHz. Cílem Planckova teleskopu je zobrazit reliktní záření pozadí vesmíru v co největším rozlišení. Observatoř nese jméno po německém vědci Maxi Planckovi (1858 - 1947), nositeli Nobelovy ceny za fyziku.