Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 17.12.2015 , , svátek má
Treking > Vesmír > ALMA zkoumá oblasti vzniku planet

ALMA zkoumá oblasti vzniku planet

Nové důkazy existence planet v discích kolem mladých hvězd

17.12.2015 | ESO 1549

Astronomové využívající radioteleskop ALMA našli dosud nejpřesvědčivější důkazy existence planet několikrát hmotnějších než Jupiter v discích plynu a prachu kolem čtveřice mladých hvězd. Měření vlastností plynu v okolí těchto hvězd rovněž poskytla dodatečné informace o vlastnostech těchto planet.

Představa přechodového disku kolem mladé hvězdy

Planety obíhají kolem téměř každé hvězdy, astronomové ale stále přesně nerozumí tomu, jakým způsobem a za jakých podmínek planety vznikají. Aby mohli tyto otázky zodpovědět, zkoumají rotující disky plynu a prachu kolem mladých hvězd, ze kterých se planety formují. Tyto disky jsou ale malé a nacházejí se daleko od nás. Aby bylo možné odhalit jejich tajemství, museli astronomové použít unikátní schopnosti radioteleskopu ALMA.

Čtěte také: Hubble odhaluje rozmanitost atmosfér exoplanet: Největší srovnávací…

Vnitřní části jedné samostatné třídy těchto disků - označujeme je jako přechodové (transitional discs) - jsou v nejbližším okolí hvězdy nečekaně chudé na prachové částice. Jako vysvětlení tohoto záhadného faktu byly přijímány dvě teorie. Podle první mohly být částice původně obíhající v tomto místě zničeny intenzivním vyzařováním hvězdy nebo odfouknuty prostřednictvím hvězdného větru [1]. Druhou možností je, že vznikající mladé hmotné planety tuto část disku vyčistily při svém oběhu kolem mateřské hvězdy [2].

Mimořádná citlivost a rozlišovací schopnost radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) nyní umožnila mezinárodnímu týmu astronomů pod vedením Nienke van der Marel (Leiden Observatory, Nizozemí) dosud nejpodrobněji zmapovat rozložení plynu a prachu ve čtveřici těchto přechodových disků [3]. A to jim umožnilo poprvé rozhodnout mezi uvedenými dvěma alternativními variantami vzniku mezer v těchto discích.

Nové snímky ukazují, že prachových mezerách se stále vyskytuje značné množství plynu [4]. Překvapivé ale je, že i plynová složka vykazuje mezeru, která je asi třikrát menší než v případě prachu.

Schématický řez přechodovým diskem kolem mladé hvězdy

A to je možné vysvětlit pouze scénářem, ve kterém nově vzniklé hmotné planety vyčistily oblast od plynu při svém oběhu kolem hvězdy, přičemž na sebe nabalují prach z rozsáhlejší oblasti [5].

"Starší pozorování již naznačila, že se v prachových mezerách stále vyskytuje nějaký plyn," vysvětluje Nienke van der Marel. "Ale jelikož ALMA dokáže zobrazit hmotu v celém disku s mnohem lepším rozlišením, mohli jsme alternativní scénář zcela vyloučit. Existence těchto rozsáhlých mezer jasně ukazuje na přítomnost planet s hmotností několikrát převyšující Jupiter, které je vytvořily při svém pohybu diskem."

Je pozoruhodné, že tato významná pozorování byla získána v době, kdy polovina zařízení ALMA pracujícího na planině Chajnantor v severním Chile byla stále ve fázi konstrukce, a tedy s desetkrát horším rozlišením, než jakého je radioteleskop schopen dosáhnout dnes.

ALMA: přechodový disk kolem hvězdy HD 135344B

Nyní je potřeba zjistit, zda i další přechodové disky potvrzují tento planetární scénář, pozorování provedená pomocí ALMA ale každopádně poskytla astronomům další důležité informace týkající se komplexních procesů probíhajících při formování planet.

"Všechny přechodové disky s prachovou mezerou, které jsme dosud zkoumali, mají zároveň mezeru v plynné složce. S pomocí ALMA jsme nyní schopni zjistit, kde a kdy v těchto discích obří planety vznikají, a porovnat tyto výsledky s modely vzniku planet," říká spoluautor práce Ewine van Dishoeck (Leiden University a Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo) [6]. "Přímé zobrazení planet je na hranici možností našich současných přístrojů. Ale příští generace dalekohledů, na které se dnes pracuje, jako je například E-ELT, bude schopná pokročit mnohem dále. A radioteleskop ALMA nám ukáže, kam je potřeba se podívat."

Poznámky

[1] Tento proces, který vytváří proluku disku zevnitř je označován jako fotoevaporace (photoevaporation).

[2] Je obtížné takové planety pozorovat přímo (eso1310) a předchozí výzkumy provedené na milimetrových vlnových délkách (eso1325) nedosahovaly takového rozlišení ve vnitřních částech disku, kde se planety tvoří, a kde by bylo možné mezi uvedenými variantami jednoznačně rozhodnout. V dalších studiích (eso0827) nebylo možné změřit obsah plynu v těchto discích.

[3] Čtveřice hvězd, na které se vědci zaměřili: SR 21, HD 135344B (= SAO 206462), DoAr 44 a Oph IRS 48.

[4] Plynná složka přítomná v přechodových discích obsahuje především vodík, a její rozložení je sledováno především pomocí molekul oxidu uhelnatého (CO).

[5] Proces zachycování prachu je vysvětlen ve zprávě eso1325.

[6] Dalšími podobnými případy jsou přechodové disky HD 142527 (eso1301) a J1604-2130.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "Resolved gas cavities in transitional disks inferred from CO isotopologs with ALMA" autorů N. van der Marel a kol., který byl publikován 15. prosince ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu: N. van der Marel (Leiden University, Leiden, Nizozemí; Institute for Astronomy, University of Hawaii, Honolulu, USA), E. F. van Dishoeck (Leiden University, Leiden, Nizozemí; Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo), S. Bruderer (Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo), S. M. Andrews (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Massachusetts, USA), K. M. Pontoppidan (Space Telescope Science Institute, Baltimore, Maryland, USA), G. J. Herczeg (Peking University, Beijing, Čína), T. van Kempen (Leiden University, Leiden, Nizozemí) a A. Miotello (Leiden University, Leiden, Nizozemí).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Nienke van der Marel
Institute for Astronomy, University of Hawaii
Honolulu, USA
Email: nmarel@ifa.hawaii.edu

Ewine van Dishoeck
Leiden Observatory
Leiden, The Netherlands
Tel.: +31 71 527 5814
Email: ewine@strw.leidenuniv.nl

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Další související články:

+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Populace extrasolárních komet u hvězdy Beta Pictoris, kolem nedaleké hvězdy existují dvě rodiny komet
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Dúpna diera a Rumpálový závrt: Výprava za krasovými jevy na jižním úpatí masivu hory Baske v Strážovkách
Hory Góry Izerskie, podzimní putování polskou částí Jizerských hor
Hory Nejkrásnější dvoudenní trek v Jeseníkách: Velká kotlina, Praděd, Dlouhé stráně a Jelení studánka
Hory Hřebenovka Šar planiny: Poznávání života v Makedonii, trek přes Šar planinu, výstup na Golem Korab
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Hrad Sloup Malá Fatra, ubytování Furkotka Domica Helfenburk Chata Jelenka Chata Výrovka Šomoška Bezděz Macocha Brekov Maroko Panská skála Vodnář Frýdštejn Ortler Javorníky Jak vzniká blesk Babočka bodláková Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Výstup na Großer Buchstein, Gesäuse
 20.03.2017 1 příspěvek
Kmeťov vodopád, nejvyšší vodopád na Slovensku
 20.03.2017 3 příspěvky
Luční bouda, Krkonoše
 20.03.2017 12 příspěvků
Velký a Malý Kriváň, Malá Fatra
 19.03.2017 3 příspěvky
Výstup na Hexenturm
 19.03.2017 2 příspěvky
Silická planina a Zádielská planina, turistika
 18.03.2017 1 příspěvek
Chata Barborka, Jeseníky, Praděd
 16.03.2017 90 příspěvků
Vliv temné hmoty na vývoj galaxií v raném vesmíru
 16.03.2017 1 příspěvek
Bílá hora, rozhledna u Kopřivnice
 15.03.2017 3 příspěvky
Malá Fatra v zimě a s bivakem
 15.03.2017 5 příspěvků
Runy v Bodinej, runové nápisy
 15.03.2017 1 příspěvek
Nejvyšší pohoří České republiky
 14.03.2017 2 příspěvky
Putování podzimní Šumavou
 13.03.2017 2 příspěvky
Vesteraly a Lofoty, Norsko
 12.03.2017 6 příspěvků
Kolem České republiky na kole
 12.03.2017 1 příspěvek
Křížový vrch, rozhledna
 07.03.2017 2 příspěvky
Bjelasica, Komovi a Kučka krajina, Černá Hora
 06.03.2017 5 příspěvků
Velká homole, rozhledna
 28.02.2017 1 příspěvek
Opruzeniny, léčba a prevence
 28.02.2017 22 příspěvků
Třeštík, chata Bumbálka
 27.02.2017 6 příspěvků
Rysy v zimě, Vysoké Tatry
 23.02.2017 13 příspěvků
Vsacký Cáb, horský hotel
 21.02.2017 6 příspěvků
Boží hora, Žulovská pahorkatina
 21.02.2017 1 příspěvek
Slezské Beskydy v zimě
 19.02.2017 4 příspěvky
Slezské Beskydy, hřebenovka v zimě
 19.02.2017 1 příspěvek
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 17.02.2017 11 příspěvků
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Harmanecká jeskyně (jaskyňa), veřejnosti přístupná jeskyně Velké Fatry
2. Skály Panská skála, čedičové varhany u Kamenického Šenova
3. Tipy na výlet Dlouhé stráně, přečerpávací vodní elektrárna v CHKO Jeseníky
4. Naše vrcholy Říp, hora s nejasnou minulostí
5. Chaty Šerlich, Masarykova chata na Šerlichu, levné ubytování v Orlických horách
6. Vesmír Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
7. Skály Pravčická brána: Největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist