Neptun, strážní hlídka Sluneční soustavy

Neptun je jakousi strážní hlídkou planetárního systému naší Sluneční soustavy. Ještě nedávno uto roli plnilo Pluto, které však bylo přesunuto do třídy tzv. trpasličích planet. Neptun byl objeven 65 let po planetě Uran. Stalo se tak v roce 1846 a objev se zasloužil J. G. Galle, který Neptun našel necelý 1° od místa, které odvodil matematik J. J. Leverrier z poruch Uranu.

I Neptun patří k velkým planetám. Svou hmotností převyšuje Zemi 17,24×, průměr činí 48 600 km, je tedy o něco málo menší než sousední planeta Uran. Neptun obíhá ve střední vzdálenosti 30,058 AU od Slunce a ze Země se jeví jako objekt s jasností 7,8^m, tedy za hranicí citlivosti neozbrojeného lidského oka.

Okolo své osy se Neptun otočí jednou za 17 h 50 min, rotační osa je od kolmice k oběžné dráze planety skloněna pod úhlem 28,8°, což má za následek střídání ročních období na planetě. Jejich střídání má s velkou pravděpodobností vliv na tvorbu oblaků ve vyšších vrstvách atmosféry Neptunu, která, přestože se její teplota pohybuje okolo 60 K, je velice dynamická se silným prouděním. Podrobné snímky oblačnosti přinesla sonda Voyager 2 a později kosmický teleskop Hubble.

Teplota jádra Neptunu dosahuje asi 12 000 K a tlak v jádře je odhadován na 8 × 10⁶ Mpa. Neptun, podobně jako například Jupiter či Saturn, vyzařuje více energie, než kolik ji přijímá od Slunce. Tento přebytek činí 2,3 – 3,5 násobek energie přijímané, Neptun tudíž musí mít nějaký vnitřní zdroj energie.

Povrch Neptunu je tvořen směsí vodního ledu a ledu amoniaku, atmosféra je složena především z vodíku, metanu a čpavku. A právě metan dodává Neptunu tmavě modrou barvu. Převážnou část poznatků o Neptunu nám přinesla výkonná kosmická sonda Voyager 2, která v roce 1989 proletěla kolem této planety po té, co navštívila planety Jupiter, Saturn a Uran. Kolem Neptunu obíhají tři velké měsíce. Jsou to Triton, Nereida a Proteus.

Neptun, fyzické charakteristiky