Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 4.1.2017 , , svátek má
Treking > Vesmír > Skrytá tajemství Orionových oblaků

Skrytá tajemství Orionových oblaků

Přehlídka VISTA přinesla dosud nejdetailnější infračervený pohled na molekulární oblak Orion A

4.1.2017 | ESO 1701

Tento působivý záběr je jednou z největších mozajek zachycujících molekulární oblak Orion A s vysokým rozlišením v infračervené oblasti spektra. Podklady pro toto panorama byly nasnímány pomocí přehlídkového dalekohledu VISTA pro infračervenou oblast elektromagnetického záření, který pracuje na observatoři ESO/Paranal v severním Chile.

Molekulární oblak Orion A dalekohledem VISTA

Orion A ležící ve vzdáleností asi 1 350 světelných let od Slunce je jednou z nejbližších známých mohutných oblastí, ve které v současnosti vznikají nové hvězdy. Uvedená fotografie zachycuje celou řadu mladých hvězd a dalších objektů jinak skrytých našemu zraku hluboko v hustých prachových oblacích.

Čtěte také: Souhvězdí Orion, rovníkové souhvězdí zimní oblohy

Tento nový záběr získaný v rámci přehlídkového programu VISION (VIenna Survey In Orion) je mozajkou řady jednotlivých snímků [1] pořízených v infračervené oblasti elektromagnetického záření pomocí dalekohledu VISTA, který pracuje na observatoři ESO/Paranal v Chile. Panorama zachycuje rozsáhlý útvar s označením Orion A, tedy jeden z dvojice obřích molekulárních oblaků patřících k systému objektů tohoto typu známému jako Komplex molekulárních oblaků v souhvězdí Orion (Orion molecular cloud complex, OMC). Molekulární oblak Orion A se na obloze táhne v délce přibližně 9° směrem na jih od 'Orionova meče' [2].

VISTA je největší dalekohled světa určený výhradně k přehlídkám oblohy. Má velké zorné pole a velmi citlivé detektory infračerveného záření, což jsou ideální předpoklady pro získávání vysoce kvalitních záběrů s hlubokým dosahem - přesně takových, jaké vyžaduje ambiciózní přehlídkový program.

Primárním výsledkem programu VISION je katalog téměř 800 tisíc jednotlivých hvězd, mladých objektů hvězdného typu a vzdálených galaxií, který sledovanou oblast oblohy pokrývá detailněji a s hlubším dosahem než dosavadní přehlídky [3].

Molekulární oblak Orion A dalekohledem VISTA – to nejlepší

Teleskop VISTA je schopen zaznamenat vlnové délky záření, které lidské oko nevidí. Umožňuje tak astronomům zachytit řadu jinak nepozorovatelných objektů v nitru této hvězdné porodnice. Velmi mladé hvězdy ještě nepozorovatelné ve viditelném světle kvůli všudypřítomnému prachu je možné odhalit pozorováním v oborech záření s delšími vlnami, například v infračerveném pásmu, neboť pro tyto vlny je okolní prach průhlednější.

Tento nově zveřejněný záběr představuje důležitý krok na cestě ke kompletnímu zmapování procesů hvězdotvorbyv oblaku Orion A, ať již jde o málo nebo velmi hmotné hvězdy. Nejpůsobivějším objektem komplexu je bezesporu slavná Velké mlhovina v Orionu (Orion Nebula) nesoucí v Messierově katalogu nehvězdných objektů označení M 42 [4] - na snímku je úplně vlevo.

Tato oblast se na obloze nachází v místě symbolizujícím 'meč' bájného lovce Oriona. Katalog vytvořený na základě pozorování dalekohledem VISTA obsahuje známé i nově objevené objekty včetně pětice kandidátů na mladé objekty hvězdného typu a deseti možných vzdálených galaktických kup.

Na různých místech snímku můžeme nahlédnout rovněž do temných molekulárních oblaků a spatřit mnoho skrytých pokladů včetně disků hmoty (někdy označovaných jako před-hvězdné disky, pre-stellar diskcs), ze kterých mohou vznikat nové hvězdy, mlhovin spojených s nově vzniklými hvězdami (Herbig-Haro objects), malých hvězdokup a dokonce kup galaxií ležících nejen mimo oblak, ale daleko mimo naší Galaxii. Přehlídka VISOIN umožnila systematicky zkoumat nejrannější vývojové fáze mladých hvězd v nitru tohoto blízkého molekulárního oblaku.

Tento mimořádně podrobný snímek oblaku Orion A představuje základ dalšího výzkumu zrodu a vývoje hvězd i hvězdokup nejen v této oblasti. Opět také upozornil na možnosti, které přináší výkon dalekohledu VISTA při rychlém a hlubokém zobrazování rozsáhlých oblastí oblohy v oboru blízkého infračerveného záření [5].

Poznámky

[1] Přehlídka VISION pokrývá asi 18,3 čtverečného stupně s rozlišením cca 0,3" na pixel.

[2] Druhý obří molekulární oblak v komplexu nese označení Orion B a nachází se východně od Orionova pásu.

[3] Celá přehlídka VISION zachycuje ještě větší plochu oblohy, než ze zobrazeno na tomto záběru, který má v originále rozměry 39 578 × 23 069 pixelů.

[4] Mlhovina v souhvězdí Orion byla poprvé popsána na počátku 17. století, osoba objevitele je však nejistá. Francouzský lovec komet Charles Messier pořídil kresby hlavních struktur v mlhovině v polovině 18. století a přidělil jí pořadové číslo 42 ve svém katalogu nehvězdných objektů. Pro přilehlou menší oblast severně od hlavní části mlhoviny použil číslo 43.

William Herschel později spekuloval o tom, že mlhovina by mohla být "chaotickou změtí hmoty pro budoucí slunce". Astronomové od té doby objevili, že pozorovaná 'mlha' je skutečně plyn svítící pod náporem ultrafialového záření mladých žhavých hvězd, které se v mlhovině zformovaly relativně nedávno.

[5] Úspěšná přehlídka oblohy v souhvězdí Orion (VISION) bude následována ještě rozsáhlejší veřejnou přehlídkou VISIONSpomocí dalekohledu VISTA, která se zaměří na další oblastí s probíhajícím vývojem hvězd a začne již v dubnu 2017.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "VISION - Vienna survey in Orion I. VISTA Orion A Survey" autorů S. Meingast a kol., který byl uveřejněn ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu: Stefan Meingast (University of Vienna, Vienna, Rakousko), Joao Alves (University of Vienna, Vienna, Rakousko), Diego Mardones (Universidad de Chile, Santiago, Chile), Paula Teixeira (University of Vienna, Vienna, Rakousko), Marco Lombardi (University of Milan, Milan, Itálie), Josefa Großschedl (University of Vienna, Vienna, Rakousko), Joana Ascenso (CENTRA, Universidade de Lisboa, Lisbon, Portugalsko; Universidade do Porto, Porto, Portugalsko), Herve Bouy (Centro de Astrobiología, Madrid, Španělsko), Jan Forbrich (University of Vienna, Vienna, Rakousko), Alyssa Goodman (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge MA, USA), Alvaro Hacar (University of Vienna, Vienna, Rakousko), Birgit Hasenberger (University of Vienna, Vienna, Rakousko), Jouni Kainulainen (Max-Planck-Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo), Karolina Kubiak (University of Vienna, Vienna, Rakousko), Charles Lada (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, USA), Elizabeth Lada (University of Florida, Gainesville, USA), André Moitinho (SIM/CENTRA, Universidade de Lisboa, Lisbon, Portugalsko), Monika Petr-Gotzens (ESO, Garching, Německo), Lara Rodrigues (Universidad de Chile, Santiago, Chile) a Carlos G. Román-Zúniga (UNAM, Ensenada, Baja California, Mexico).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Email: rhook@eso.org

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Pulzující srdce Krabí mlhoviny: Krabí mlhovina, jak ji dosud nikdo neviděl
+ Planetární mlhovina Helix, prstencová mlhovina v souhvězdí Vodnáře
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Otevřená hvězdokupa M 11. Přelet divokých kachen otevřenou hvězdokupou
+ Galaxie M 33. Dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku
+ Galaxie M 104 Sombrero, spirální galaxie NGC 4594 v souhvězdí Panny
+ Pomocí dalekohledu VLT astronomové objevili novou třídu kulových hvězdokup
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru nese označení R136a1
+ Hvězdné asociace: OB asociace, T a R asociace
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
+ Obzvláště nesourodý pár, dva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu
+ Nejjasnější hvězdy, 20 nejjasnějších hvězd na obloze
+ Nova, eruptivní proměnná hvězda
+ Supernovy, oslňující kosmické ohňostroje ohlašující zánik hvězd
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Červený trpaslík, nejpočetnější hvězdná třída ve vesmíru
+ Oranžový trpaslík, trpasličí hvězda hlavní posloupnosti
+ Žlutý trpaslík, další z hvězd hlavní posloupnosti
+ Hvězdy. Co jsou to hvězdy a proč svítí?
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem, detailní snímek výtrysku hmoty z objektu Herbig-Haro 46/47
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Zimní hvězdná obloha, procházka mrazivou zimní nocí
+ Trapéz, multisolární systém v nitru Velké mlhoviny v Orionu
+ Letní hvězdná obloha, procházky hvězdnou oblohou
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Cirkumpolární neboli nezapadající souhvězdí. Stále viditelná hvězdná obloha
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem
Témata našich článků…
Deklinace Boreč Chata Barborka Bezděz Modrý Kameň Prašivá Paprsek Hrad Sovinec Venuše Kaltenštejn Mlok skvrnitý Dachstein Egerberk Volt Velikonoce Mars Bouzov Únor, počasí Kamzík Proton Fotoaparáty Šerlich
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách

Poslední diskusní příspěvky

Trek Laugavegur a Fimmvörduháls, Island
 27.07.2017 1 příspěvek
Výstup na Gößeck, VHT v Ennstálských Alpách
 27.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 26.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 26.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 26.07.2017 1 příspěvek
Kilimandžáro, trek na nejvyšší horu Afriky
 26.07.2017 3 příspěvky
Jeskyně Baradla (Baradla-barlang)
 26.07.2017 2 příspěvky
Chata pod Bukovcem, Jizerka
 25.07.2017 14 příspěvků
Chata Jeskyňka, Javoříčko
 24.07.2017 13 příspěvků
Rozhledna Žaltman, Jestřebí hory
 23.07.2017 1 příspěvek
Paglia Orba, výstup na vrchol
 22.07.2017 1 příspěvek
Monte Cinto, nejvyšší hora Korsiky
 22.07.2017 1 příspěvek
Přástevník medvědí (Arctia caja)
 22.07.2017 2 příspěvky
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)
 22.07.2017 4 příspěvky
Slovenské rudohorie, západ a střed
 19.07.2017 8 příspěvků
Kolem České republiky na kole
 19.07.2017 2 příspěvky
Bílé stráně u Litoměřic
 16.07.2017 1 příspěvek
Beskydský Karpattrek, hřebenovka Beskyd
 15.07.2017 1 příspěvek
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 14.07.2017 18 příspěvků
Stráž a kamenná zmije v Nepomucké vrchovině
 10.07.2017 1 příspěvek
Výprava do Makedonie, Skopje
 08.07.2017 13 příspěvků
Kriváň, Vysoké Tatry
 07.07.2017 52 příspěvků
Magnetovec, skalní hřib
 07.07.2017 1 příspěvek
Zámek Raduň u Opavy
 05.07.2017 1 příspěvek
Krasín, Bílé Karpaty
 04.07.2017 2 příspěvky
10 + 1 nejkrásnějších treků v ČR
 03.07.2017 1 příspěvek
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Skály Prachovské skály: Skalní město Prachovské skály aneb Český ráj ve fotografii
2. Přírodní zajímavosti Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
3. Naše vrcholy Mužské kameny, hora a skalní útvary v Krkonoších
4. Rozhledny Kopanina: Rozhledna v Českém ráji, Malá skála
5. Vesmír Mlhoviny, difúzní objekty hvězdné oblohy
6. Horské chaty Luční bouda: Krkonoše a ubytování na Luční boudě, ceny a společná noclehárna
7. Tipy na výlet Chýnovská jeskyně, nejstarší zpřístupněná jeskyně v ČR
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist