Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 26.11.2015 , , svátek má
Treking > Vesmír > Měsíc, jádro a plášť

Měsíc, jádro a plášť

Nitro Měsíce, jádro a měsíční plášť, zemětřesení na Měsíci a mascony

20.11.2011 | Otakar Brandos, foto NASA

Základní poznatky o nitru Měsíce nám zprostředkovaly a měřící stanice ALSEP, které na měsíčním povrchu umístily posádky expedic Apollo. Do té doby se mohli astronomové pouze dohadovat, jak měsíční jádro vůbec vypadá. Systémy ALSEPu mohly provádět jak pasivní, tak i aktivní (Apollo 14) seismické experimenty.

Kráter Albategnius

Tyto experimenty odhalily do té doby zcela nečekané vlastnosti podpovrchových vrstev měsíční kůry. V současnosti, ačkoliv měřící aparatury by pravděpodobně byly i dnes schopny získávat informace, žádný ze systémů ALSEP nepracuje, neboť 1. října 1977 byly z úsporných důvodů vypojeny.

Na základě měření těchto seismometrů jsme se dozvěděli, že svrchní část měsíčního pláště z rozdrobených hornin - regolit - sahá do hloubky asi 4 kilometrů. Jde o zcela rozdrcený a nesoudržný materiál, který byl i několikrát promíchán.

V hloubkách 20 až 25 km a 60 až 70 km dochází k podstatným změnám v šíření seismických vln, což signalizuje i změnu vlastností materiálu měsíční kůry. Od hloubky asi 70 kilometrů do asi 1 000 kilometrů se vlastnosti materiálu prakticky nemění.

Čtěte také: Povrch Měsíce a jeho morfologie

Teprve v hloubce okolo 1 000 kilometrů dochází k velmi podstatné změně vlastností měsíčního pláště - přestávají se zde šířit jakékoliv seismické vzruchy, což nasvědčuje tomu, že se měsíční kůra přestává chovat jako pevná látka a začíná se chovat jako látka plastická.

Toto zjištění bylo ve své době velice překvapující, neboť do té doby se nesoudilo, že by mohlo být měsíční jádro kapalné. Teplota měsíčního nitra tak musí dosahovat teploty okolo 1 500 °C a tlak asi 4 700 MPa. Jen pro srovnání si uveďme, že tohoto tlaku je v zemské kůře dosaženo v hloubce okolo 150 kilometrů.

Dnes se na základě nových studií dat ze seismometrů výprav Apollo (R. Weberová) usuzuje, že vnitřní jádro Měsíce má průměr 480 km a je tuhé a složeno téměř výhradně ze železa (Fe). Vnější jádro o tloušťce asi jen 90 km (tvoří však 60 % objemu jádra Měsíce) je narozdíl od jádra vnitřního kapalné.

Nad vnějším jádrem se nachází plastická, částečně natavená přechodová vrstva o tloušťce asi 150 km a teplotě okolo 1 650 K. Tato zjištění ukazují na to, že při vzniku našeho Měsíce muselo docházet k tepelné diferenciaci hornin podle hustoty.

V době největšího roztavení měsíčního nitra před asi 2,5 až 3 miliardami let dosahovala pevná kůra tloušťky asi 15 až 45 kilometrů. Hlavními zdroji tepla byly pravděpodobně následující radioaktivní prvky, seřazené v tabulce:

Tab. č. 1: Radioaktivní prvky v měsíční kůře

Typ rozpadu Poločas rozpadu (109 let) Uvolnění energie v 10-13 J × kg-1 původ. prvku
U 238 - Pb 206 4,510 1,92
U235 - Pb207 0,713 1,86
Th232 - Pb208 13,900 1,66
K40 - Ar40 1,306 0,17

Podívejme se blíže na oblast v hloubce okolo 800 kilometrů pod měsíčním povrchem, kde vzniká většina měsíčních zemětřesení, narozdíl od Země, kde zemětřesení vznikají nejčastěji v hloubce řádově desítek kilometrů. Ovšem jejich mechanismus je u obou těchto těles rozdílný. Na Zemi vznikají jako důsledek pohybu litosférických desek, kdežto na Měsíci vznikají v důsledku slapových sil, o čemž svědčí jejich periodický charakter.

Měsíční povrch z Apolla 17

V důsledku velkých hloubek ohnisek měsícetřesení, nedosahují na povrchu otřesy větší intenzity než 1. a nebo 2. stupně Richterovy stupnice. Toto nemá na svědomí pouze již uváděná velká hloubka ohnisek, ale i malá energie, která se při těchto měsícetřeseních uvolní, roční úhrn uvolněné energie nepřesahuje 108 J (což představuje energii uvolněnou při výbuchu pouze 200 t TNT) v porovnání se Zemí, kde se ročně při zemětřeseních uvolní 1017 J energie. V porovnání se Zemí je tedy Měsíc seismicky prakticky mrtvé těleso.

A měsíční zemětřesení mají ještě jednu zvláštnost. Nejenže vznikají ve velkých hloubkách, ale také doba jejich doznívání - několik hodin - je mnohanásobně delší než doba doznívání na Zemi (asi 5 minut).

Tab. č. 2: Selenografické souřadnice ohnisek periodických měsícetřesení

Selenografická šířka Selenografická délka Hloubka (km)
23,3° S 28,3° W 850
15,0° N 25,0° E 700
44,8° S 53,4° W 800
9,2° N 8,4° W 610
30,2° N 2,9° E 800
22,3° N 30,2° W 940
22,8° N 61,1° E 860
7,0° S 139,0° E 800

Měsíční mascony

S podpovrchovými vrstvami souvisí i tzv. mascony, o kterých jsme se zmiňovali již dříve. Jde o koncentrace hmoty (mass concentration) v podpovrchových vrstvách Měsíce. Za objevem masconů stojí P. Muller a W. Sjogren, kteří analyzovali odchylky drah automatických sond obíhajících Měsíc.

Mascony tvoří těla obřích meteoritů, které se zaryly do měsíčního tělesa po jeho utuhnutí a vychladnutí a dnes způsobují znatelné gravitační anomálie. V tomto případě se jedná o tzv. exogenní mascony. Endogenní mascony jsou způsobeny průnikem magmatu o vysoké koncentraci do podpovrchových vrstev.

Měsíční moře

Tyto mascony byly objeveny umělými družicemi Měsíce v 60. letech, neboť se projevují poruchami v gravitačním poli Měsíce, které nebylo dříve možno registrovat. Polohy masconů na Měsíci udává následující tabulka. Ty největší mascony nalezneme na přivrácené straně měsíce v Mare Imbrium, Mare Serenitatis, Mare Crisium, Mare Nectaris či Mare Humorum aj.

Tab. č. 3: Selenografické souřadnice středů oblastí s mascony

Oblast Poloha Gravitační anomálie (10-5 m×s-2)
Mare Imbrium +38° -18° 220
Mare Serenitatis +28° +18° 220
Mare Crisium +16° +58° 130
Mare Nectaris -16° +34° 120
Mare Humorum -25° -40° 65
Mare Humboldtianum +57° +82° 52
Mare Orientale -20° -95° 52
Mare Smythii -4° +85° 52
Sinus Aestum +10° -8° 80
Sinus Iridum +45° -31° -90

Treking.cz - diskuze
Výběr článků
Hory Dvoudenní trek na Černou horu a Stoh dolinou Černého Čeremoše na pomezí Ukrajiny a Rumunska
Hory Když se ještě dalo, aneb kompletní přechod celého hřebene Západních Tater
Hory Trek Strážovskými vrchy na sklonku léta
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Fotogalerie
Reklama
Reklama
  Túry a lokality podle pohoří a
Mapa pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Zimní Český les, turistika
 17.01.2017 3 příspěvky
Szlak Beskidzki, Szlak Sudecki
 12.01.2017 1 příspěvek
Nejvyšší hory ČR, žebříček nejvyšších hor
 11.01.2017 16 příspěvků
Výšlap do Poodří
 09.01.2017 1 příspěvek
Sopky v ČR, seznam
 07.01.2017 6 příspěvků
Sníh na horách, ČR a Slovensko
 06.01.2017 2 příspěvky
Výstup na Hochwildstelle, Schladmingské Taury
 06.01.2017 1 příspěvek
Přírodní rezervace Kněhyně
 05.01.2017 1 příspěvek
Chata Barborka, Horní Bečva
 04.01.2017 8 příspěvků
Nízké Taury a horská turistika
 03.01.2017 3 příspěvky
10 nejkrásnější treků v rakouských Alpách
 03.01.2017 2 příspěvky
Velký Choč, výstup od severu
 02.01.2017 4 příspěvky
Ahoj! Najde se slečna z Olomouce, Šumperka či okol
 29.12.2016 1 příspěvek
Táboření a bivakování v horách
 29.12.2016 20 příspěvků
Kaňon Turda (Cheile Turzii)
 22.12.2016 2 příspěvky
Zádielska tiesňava (dolina)
 21.12.2016 4 příspěvky
Chřiby a turistika, Zavadilka a Kliementek
 19.12.2016 1 příspěvek
Stezka v oblacích Dolní Morava
 18.12.2016 13 příspěvků
Rozhledna na Inovci, Helena
 17.12.2016 1 příspěvek
Kolářova chata Slavíč, chata na Slavíči
 14.12.2016 12 příspěvků
Grossvenediger, rakouské Alpy
 13.12.2016 3 příspěvky
Vsacký Cáb, horský hotel
 12.12.2016 5 příspěvků
Velký Sokol, roklina Slovenského ráje
 11.12.2016 1 příspěvek
Hrady a hrádky Hostýnských vrchů
 09.12.2016 1 příspěvek
Velká Fatra spolu s vrchy Kremnickými
 09.12.2016 1 příspěvek
Tři dny v Roháčích
 07.12.2016 1 příspěvek
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist