Měsíce planety Saturn, rovných 60 měsíců

Díky výkonné a neúnavné kosmické sondě Cassini se podařilo vědcům objevit již šedesátý měsíc, který obíhá kolem planety Saturn. Za posledních pár let se tak Saturnova rodina měsíců neuvěřitelně rozrostla. Vždyť v době příletu sondy k Saturnu v roce 1997 bylo vědcům známo jen 18 měsíců této planety.

Posledně objevený měsíc vypadal na sérii snímků z výzkumné sondy Cassini doslova jako nepatrná tečka. Co o tomto novém měsíci planety Saturn, který vědci projektu Cassini pojmenovali Frank, dosud víme? Nový měsíc má průměr pouhé dva kilometry, má jít o "špinavou" sněhovou kouli – směs ledu a hornin.

Saturnova rodina je nejen neobyčejně početná, ale také rozmanitá. Měsíc Phoebe obíhá planetu retrográdně (tedy v opačném směru než ostatní měsíce), jde s největší pravděpodobností o Saturnem zachycený asteroid. Měsíc Titan, největší ze Saturnových měsíců, na němž mimo jiné přistálo v roce 2005 pouzdro vyslané ze sondy Cassini, dosahuje průměru 5 150 km, má hustou atmosféru, kde tlak dosahuje asi 1,5 atmosféry, ale teplota činí pouhých –180 °C. Atmosféra je tak hustší než ta naše pozemská.

To je však jediná podobnost, neboť atmosféra měsíce Titan je složena z velké části z uhlovodíků, které na povrchu Titanu vytvářejí četná moře. Vědci nevylučují existenci primitivních kryogenních forem života.

Další z velkých měsíců, Enceladus, jeví známky tektonické činnosti. Měsíc Hyperion zase nevykazuje pravidelnou rotaci, spíše se na své oběžné dráze nepravidelně převaluje "díky" gravitačnímu působení blízkého měsíce Titan.

Asi nejtajemnějším měsícem Saturnu je Janus, pojmenovaný po jednom z antických bohů, jenž měl dvě tváře. Podobně jako měsíc Janus, neboť jedna jeho polokoule je světlá a druhá neobyčejně tmavá, doslova jako černé uhlí.

Janus byl ochráncem dveří a bran, nebe i země. Střežil všechny nepřátelské démony a řídil roky, měsíce a rovněž roční období. Proto mu byl zasvěcen první měsíc v roce a byl po něm nazván Januarius. Janus byl zobrazován se dvěma obličeji, neboť nepřetržitě a současně viděl minulé i budoucí.

Rodina Saturnových měsíců se na základě charakteru oběžných drah dělí na několik samostatných skupin. Pastýřské měsíce obíhají uvnitř jednotlivých prstenců planety Saturn a mají přímý vliv (gravitace) na jejich utváření. Jedná se o měsíce Atlas, Epimetheus, Janus, Pan, Pandora a Prometheus. Skupina vnitřních měsíců obíhá v Saturnově prstenci E po stabilních drahách s malým sklonem. Jsou to měsíce Dione, Enceladus, Mimas, Methone a Pallene.

Koorbitální měsíce obíhají společně s velkými měsíci v jejich Lagrangeových bodech L4 a L5. Jejich rotace je díky silné gravitaci větších měsíců vázaná. Tato skupina se ještě dělí na dvě podskupiny Tethys a Dione. Skupina vnějších velkých měsíců obíhá uvnitř řídkého prstence E po stabilních drahách. Jedná se o měsíce Hyperion, Japetus, Rhea a největší Saturnův měsíc Titan.

Zvláštní skupinu měsíců tvoří skupina Norů. Jedná se o malé měsíce, které obíhají Saturn ve vzdálenostech 13 - 22 mil. kilometrů po retrográdních drahách, které jsou vůči rovině Saturnova rovníku skloněny o 147° až 176°. Poslední skupinou měsíců je skupina Galů, které obíhají se sklonem okolo 35° k rovině rovníku planety Saturn a ve vzdálenostech v rozmezí 16 - 18 mil. kilometrů. Opět se jedná o malé měsíce.

Měsíce planety Saturn, fyzické charakteristiky

• Přehled měsíců planet Sluneční soustavy od NASA

Další související články: