První Keplerův zákon a zákony pohybu planet okolo Slunce (hvězd)

První Keplerův zákon - matematické vyjádření

Keplerovy zákony zformuloval počátkem 17. století německý hvězdář Jan Kepler na základě analýzy podrobných měření dánského hvězdáře Tycha de Brahe. Kepler zformuloval celkem tři zákony, které dnes nazýváme Keplerovy zákony.

I. Keplerův zákon

Planety se kolem Slunce pohybují po eliptických drahách málo odlišných od kružnice v jejichž společném ohnisku leží Slunce.

Excentricita oběžných drah planet je skutečně malá. Dráha Země má excentricitu e = 0,0167, Mars e = 0,0974 , Jupiter e = 0,0485 či Uran e = 0,0473. Vrcholy těchto elips, které jsou Slunci nejblíže (P) se nazývají perihélium (přísluní) a naopak vrcholy nejvíce vzdálené od Slunce (A) se nazývají afélium (odsluní).

I. Keplerův zákon platí i pro pohyb Měsíce kolem Země či dalších měsíců kolem jiných planet. V případě Měsíce pak při největším přiblížení k Zemi nemluvíme o perigeu a naopak o nejvzdálenějším bodě jako o apogeu.

Čtěte také: Coulombův zákon, vyjádření vzájemného působení elektrických nábojů

Z I. Keplerova zákona se tak trochu vymykají některá drobná tělesa naší Sluneční soustavy. Některé malé planetky a transneptunická tělesa mají velice protažené eliptické dráhy o vysoké excentricitě. A některé komety mají dokonce dráhy parabolické.

Další související články: