Start kosmického teleskopu Jamese Webba se opět odkládá

Hubbleův kosmický teleskop pomalu dosluhuje. Podle původních plánů jej měl již před třemi lety nahradit nový kosmický teleskop Jamese Webba. Avšak díky neustále rostoucím nákladům na jeho sestrojení a vypuštění se podle tiskové zprávy NASA odkládá start nového kosmického teleskopu o další rok. Z roku 2014 na rok 2015.

Podobné problémy ale postihly i Hubbleův teleskop, jenž byl do kosmu vypuštěn o téměř 20 let později a na oběžné dráze pracuje 20 let, silně překračujíc svou plánovanou životnost… I přesto teleskop postihla řada technických potíží, včetně počátečním problémům s optikou, kdy byla zrcadla vybroušena podle špatných parametrů. Optickou chybu pak napravila až servisní mise raketoplánu. Podobné problémy nový teleskop sice nepostihnou, avšak odklady startu jej nemíjejí.

Původní rozpočet se z předpokládaných tří miliard dolarů vyšplhal na současných šest a půl miliardy. Náklady výrazně převyšují náklady na předchůdce. To je ale dáno naprosto odlišnými parametry a rovněž oběžnou dráhou kosmického teleskopu. Zatímco Hubble obíhá ve výšce okolo 600 km, nový teleskop J. Webba, jenž nese jméno druhého ředitele NASA (1961 - 1968), jenž měl zásadní podíl na úspěších projektu Apollo (během něj Američané vyslali k Měsíci celkem devět pilotovaných misí, z nichž šest úspěšně přistálo na měsíčním povrchu), bude nový teleskop vynesen do tzv. Lagrangeova bodu L2, což je librační bod gravitační soustavy Země (a Měsíc) - Slunce, jenž se nachází ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země (v tomto bodě se vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce).

Průměr zrcadla kosmického teleskopu Jamese Webba činí 6,5 (oproti 2,5 m u Hubbleova teleskopu) s celkovou sběrnou plochou 25 m². Ohnisková vzdálenost zrcadla činí asi 131 m. Hlavní (primární) zrcadlo však není oproti zrcadlu Hubbleova teleskopu kompaktní, ale skládá se z 18 šestiúhelníkových segmentů z berylia, jejichž vzájemnou polohu (a tím pádem optické parametry) bude možno měnit povely ze Země.

Nový teleskop o hmotnosti 6,5 tuny bude pracovat převážně v infračervené oblasti spektra, což je výhodné především pro pozorování objektů s nízkou povrchovou teplotou a nebo objektů s velkým tzv. rudým posuvem. Hlavní náplní teleskopu J. Webba tak bude zkoumání vzniku a vývoje galaxií krátce po velkém třesku a intergalaktických objektů.

Životnost kosmického teleskopu se odhaduje na 10 let, do Lagrangeova bodu L2 jej vynese evropská kosmická raketa Ariane 5. Vedle řady výhod této oběžné dráhy existuje i jedna významná nevýhoda - současnými kosmickými prostředky nelze v tomto bodě v případě potřeby zajistit servisní misi.

Další informace

• www.stsci.edu/jwst
• www.jwst.nasa.gov