![]() |
, , svátek má RSS Mapa webu Karpaty.net | ||||||||||
|
|
|||||||||||
|
|||||||||||
Měsíc Io, Vulkánova dílna13.10.2007 | Otakar Brandos, foto NASA a JPL
Měsíc Io je jedním ze čtyř velkých a prvních objevených měsíců planety Jupiter. Jeho jméno pochází z řecké mytologie, kde Io byla jednou z četných milenek boha Dia.
Pojmenování prvních čtyř Jupiterových měsíců, které objevil 7.1.1610 Galileo Galilei (odsud také pojmenování Galileovské měsíce) pochází od Simona Mariuse z roku 1614. Jeho návrh byl ale ve své době zamítnut. K opětovnému použití jím navržených názvů došlo až ve 20. století. Měsíc Io, který se ze Země jeví jako objekt 5. magnitudy a je tudíž dobře pozorovatelný již malým triedrem) lze bez nadsázky považovat za nejpodivuhodnější měsíc Sluneční soustavy. Především díky jeho aktivním sopkám, které chrlí lávu a plyny do výšky 300 až 800 km nad povrch měsíce rychlostí až
přes jeden kilometr za sekundu. První aktivní sopky na Io pozorovala sonda
Voyager 1 9.7.1979, která tady zaregistrovala celkem devět aktivních vulkánů.
Teplo v nitru Io, které je hnacím motorem jeho vulkánů, jsou slapové síly, které vznikají vzájemným působením Io a Jupitera a rovněž sousedních měsíců Europa a Ganymed. Teplota na povrchu Io dosahuje pouhých –143 °C, avšak aktivní oblasti v okolí sopek mají okolo 17 °C. Druhým ze zdrojů energie tohoto měsíce je působení magnetického pole planety Jupiter. Io totiž obíhá kolem Jupiteru uvnitř jeho magnetosféry a silných radiačních pásů.
Vzájemnou interakcí dochází k indukování neobyčejně silných elektrických výbojů, které dosahují napětí 400 000 V a proudu až 3 000 000 A! Tyto nepředstavitelné výboje probíhají v atmosféře Io. Aby toho nebylo málo, atmosféra Io silně interaguje s Jupiterovou magnetosférou, což vede k odnosu materiálu z Io. Ten pak vytváří mohutný plazmový prstenec táhnoucí se za měsícem Io. Některé vysoce energetické ionty síry a kyslíku doputují podél magnetických siločar až do atmosféry planety Jupiter, kde mohou způsobovat polární záře.
Měsíc Io má průměr 3 642 km, je tedy o něco málo větší než náš Měsíc. Má kovové jádro a převážně silikátový plášť. Charakteristika nitra tohoto vulkanického měsíce byla odvozena z charakteristik magnetického a gravitačního pole, která mapovala sonda Galileo.
Z aktivních vulkánů na povrchu měsíce Io, který je vulkanicky nejaktivnějším tělesem celé naší Sluneční soustavy, jsou to sopky Pele, P3 Prometheus, Pillan Pathera, Ra Pathera, která je velkou štítovou sopkou s lávovými proudy dlouhými až 300 km. Vedle sopek jsou na Io i vulkanicky činné oblasti, jako např. Haemus Mons v blízkosti jižního pólu měsíce. Aktivní oblasti jsou pokryty nejen silnou vrstvou silikátových hornin, ale také sírou, která se zdá být jakýmsi katalyzátorem zdejší vulkanické aktivity. Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Ganymedes - největší měsíc Sluneční soustavy+ Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy + Sonda New Horizons je stále u Jupiteru |