Ida a Dactyl, bizarní binární systém

Před asi 14 lety, 28.8.1993 proletěla sonda Galileo úspěšně kolem dalšího asteroidu – Ida s pořadovým číslem 243. Sonda Galileo se přiblížila ke krátery rozrytému povrchu planetky Ida až na 2 400 kilometrů při vzájemné rychlosti 12,4 km/s. Na planetku Ida se zaměřily kromě nezbytné kamery SSI také spektrometry UVS a NIMS.

Galileo získal celkem 150 snímků, které byly podobně jako po průletu kolem planetky Gaspra o dva roky dříve, uloženy do paměti sondy pro pozdější odvysílání na Zemi. Velikost asteroidu Ida byla podle záběrů kamery sondy Galileo upřesněna na 56×54×21 kilometrů s dobou rotace 4 h 38 min. Kamery dokázaly rozlišit na povrchu planetky Ida detaily o velikosti pouhých 24 metrů.

Největším překvapením byl při pozdější analýzy získaných snímků objev malého satelitu této planetky. Tento malý měsíček o průměru asi 1,5 km dostal jméno Dactyl (ve skutečnosti má Dactyl vejčitý tvar s osami 1,6×1,4×1,2 km. Dactyl obíhá ve vzdálenosti asi 100 km od středu Idy. Pozoruhodné bylo zjištění, že meziplanetární magnetické pole bylo v okolí planetky Ida, podobně jako u planetky (951) Gaspra, narušené.