Galaxie, vesmírné hvězdné ostrovy

Galaxie. Ohromné hvězdné ostrovy z nichž největší a nejbližší se třpytí na pozemské hvězdné obloze jako stříbřití duchové. Galaxie M 31 v souhvězdí Andromédy či Magallanovy oblaky na jižní obloze jsou známy všem astronomům. To jsou však jen zástupci miliard galaxií vyplňujících prakticky celý známý vesmír.

Galaxie jsou obrovské hvězdné soustavy obsahující milióny až stovky miliard hvězd různých spektrálních tříd, kulové i otevřené hvězdokupy, hvězdné asociace, mlhoviny, ale i tzv. tmavou hmotu.

Slovo galaxie je odvozeno z řeckého názvu naší vlastní Galaxie lidově zvané Mléčná dráha - galaktikos (mléčný). Galaxie jsou formovány a drží pohromadě díky působení gravitace, nejslabší ze čtyř známých fyzikálních sil. Všechny objekty galaxií obíhají kolem společného gravitačního centra, v nichž se mnohdy nacházejí (alespoň podle současných názorů astrofyziků) obří černé díry.

Klasifikace galaxií

Ačkoliv se to nemusí zdát, není galaxie jako galaxie. Liší se nejen svou velikostí a hmotností, ale také tvarem. Ano, galaxie mají skutečně mnohdy velice rozdílné a roztodivné tvary. Podle tvaru dělíme galaxie na čtyři základní typy (E. Hubble):

• eliptické - E
• spirální - S
• spirální s příčkou - SB
• nepravidelné - Ir

Eliptické galaxie se dále dělí podle míry zploštění na galaxie typu E0 až E7, spirální galaxie se dělí na galaxie typu Sa až Sc resp. SBa až SBc podle velikosti jádra galaxie a rozvinutí spirálních ramen. V roce 1961 R. A. Sandage přiřadil k těmto typům galaxiím ještě jeden typ galaxií - tzv. čočkových galaxií - S0 a SB0, které jsou přechodovým typem mezi eliptickými a spirálními galaxiemi.

Existují další typy galaxií - D galaxie, cD galaxie, N galaxie a R galaxie. D galaxie jsou galaxie typu E0, které obklopuje slabé, ale velice rozsáhlé haló. Galaxie typu cD mají složité jádro pozůstávající z více objektů, které obklopuje společné haló. N galaxie mají malé a jasné jádro obklopené rozsáhlou obálkou. R galaxie jsou prstencové a poměrně vzácné galaxie bez viditelného jádra. Rozdíly ve tvarech galaxií nejlépe přiblíží ilustrační fotografie.

Podle charakteru záření či stupně vývoje se galaxie dále dělí na tzv. Seyfertovy galaxie, Haarovy galaxie, Markarianovy galaxie, rádiové galaxie, kvazary či kvazagy.

Rozměry a vzdáleností galaxií

Průměry galaxií se pohybují v poměrně širokém rozpětí. Od tisíců světelných let až po milióny světelných let. Hmotnosti se pak pohybují od asi 100 000 hmotností našeho Slunce až po bilión hmotností Slunce u těch největších známých galaxií. Naše mateřská Galaxie má průměr asi 100 000 světelných let a obsahuje asi 150 miliard hvězd. Řadí se tak k těm větším galaxiím. Naše Galaxie je spirální typu Sb. Má výrazně spirální charakter se značně zploštělým jádrem.

Struktury galaxií ve větších měřítcích

Jakkoliv jsou galaxie obrovskými hvězdnými ostrovy zdajícími se naprosto samostatnými objekty, je pouze asi 5% známých galaxií jedináčky. Ostatní galaxie žijí v párech a nebo vícenásobných systémech. Ty se dále shlukují do skupin, kop galaxií a superkop galaxií v rámci velkoškálové struktury vesmíru.

Naše Galaxie je členem lokální skupiny galaxií obsahující několik desítek dalších, vesměs trpasličích a nebo nepravidelných galaxií. Jedinou další větší galaxií této skupiny je galaxie M 31 v Andromédě (M označuje Messierův katalog galaxií, který sestavil francouzský astronom Charles Messier, 1730 - 1817). Průměr místní skupiny galaxií je asi 1 MPc (megaparsek) a tato skupina je součástí kupy galaxií v souhvězdí Panny.

Použitá literatura:

• Encyklopedie astronomie, Vydavatelství Obzor

» Nejnovější články, archiv