Europa, galileovský měsíc planety Jupiter

Měsíc Europa je jedním z největších měsíců planety Jupiter. Patří k tzv. galileovským měsícům, které objevil již v roce 1610 Galilea Galilei. V případě Europy se tak stalo 7.1.1610 a Europa je se svým průměrem 3 138 km nejmenším ze čtveřice galileovských měsíců. Přesto se jedná po Měsíci o šestý největší měsíc Sluneční soustavy.

V pořadí od povrchu Jupiteru se jedná o šestý měsíc, resp. druhý velký měsíc. Europa obíhá kolem Jupiteru ve vzdálenosti 671 000 km po mírně excentrické dráze (e=0,009) mezi dráhami měsíců Io a Ganymedes v rezonanci 2:1 (Io) resp. 1:1 (Ganymedes).

Europa obíhá okolo Jupiteru ve vzdálenosti 670 900 km jednou za 3,55 dne. Hmotnost Europy činí 4,8×10²² kg, střední hustota je 3,01 g/cm³ a gravitační zrychlení na rovníku činí 3,314 m/s². Úniková rychlost z povrchu Evropy je 2,025 km/s.

Europa má, podobně jako řada dalších měsíců vázanou rotaci. K planetě Jupiter tak nastavuje stále stejnou polokouli. Doba rotace kolem osy je tak shodná s dobou oběhu kolem Jupiteru a činí 3,55 dne. Europa má neobyčejně hladký povrch tvořený ledovým příkrovem. Měsíc je považován za těleso s nejhladším povrchem ve Sluneční soustavě. Díky ledovému pancíři o průměrné povrchové teplotě 103 K (minimum pouhých 50 K) má Europa vysokou odrazivost. Albedo Europy astronomové uvádějí ve výši 0,67.

Podle dnešních poznatků má měsíc Europa diferencovanou strukturu, železné jádro (měsíc Europa má magnetické pole o intenzitě asi 120 nT) a plášť tvořený především silikáty. Ty jsou pak pokryty silnou vrstvou ledu (kilometry až desítky kilometrů), ledový příkrov pokrývá celý měsíc. Led je velice hladký s minimem impaktních kráterů, což ukazuje na jeho nízké stáří (max. 180 milionů let).

Led je zbrázděn systémem trhlin a puklin dlouhých až tisíce kilometrů, které vědce přivedly k hypotéze, že se pod ledovou vrstvou rozkládá oceán kapalné vody (hloubka oceánu je odhadována až na 100 km). Měsíc Europa by tak mohl být adeptem na existenci života, byť pravděpodobně jen v primitivní formě. Silné slapové síly planety Jupiter mohou v nitru Europy generovat dostatek tepla (podobně jako v případě měsíce Io známého vulkanickou aktivitou), které by zmíněný oceán mohlo udržovat v kapalném stavu.