Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 8.11.2018 | , svátek má |
Emisní mlhovina LHA 120-N55 s hvězdokupou v Magellanově oblakuPřekrásná hvězdnatá výzdoba - mlhovina LHA 120-N5518.5.2016 | ESO 1616
Snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT zachycuje oblast, kde záření jasných modrých hvězd nutí svítit plyn zbylý z posledního období formování nových stálic. Hvězdokupa mladých modrobílých hvězd je zde zkrášlena závojem svítícího plynu - působivě barevnou emisní mlhovinou nesoucí označení LHA 120-N55. Astronomové tyto oblasti zkoumají, aby se dozvěděli více o podmínkách, jaké panují v místech, kde se rodí nové hvězdy. 
Oblast LHA 120-N55 (nebo zkráceně N55) je zářící oblak plynu ve Velkém Magellanově oblaku (LMC), malé satelitní galaxii nacházející se 163 tisíc světelných let od naší Galaxie. Oblast N55 leží uvnitř obrovské obálky či 'superbubliny' označované LMC 4. Čtěte také: Reflexní mlhoviny; hra světel, barev a tvarů Superbubliny vznikají, když se spojí síly hvězdného větru mladých stálic s rázovými vlnami po explozích supernov. Společným působením odfouknou plyn a prach, které hvězdy původně obklopovaly, a vytvoří v mezihvězdné hmotě rozsáhlé prázdné oblasti připomínající obrovské bubliny. Velikost superbublin dosahuje až stovek světelných let v průměru. Hmota, která dnes tvoří oblast N55, však tyto události přežila jako malý kompaktní zbytek plynu a prachu. Postupně se z ní stala mladá hvězdokupa jasně modrých a bílých hvězd - známá jako LH 72 - s okolní mlhovinou. Zformovala se však teprve stovky milionů let po událostech, které rozfoukly superbublinu. Hvězdy v oblasti LH 72 jsou pouhých několik milionů let staré, takže nemohly hrát úlohu při vyprazdňování prostoru kolem N55, reprezentují totiž druhou generaci stálic, která v tomto prostoru vznikla. 
Nedávný vznik nové populace hvězd zároveň vysvětluje působivou barevnost mlhoviny na tomto záběru. Intenzivní záření modrobílých hvězd obírá atomy vodíku v mlhovině N55 o jejich elektrony a nutí plyn svítit charakteristickou načervenalou barvou. Astronomové dokážou rozeznat toto typické světlo emitované vodíkem i ve vzdálených galaxiích a je to pro ně známka probíhajícího zrodu nových hvězd. Ačkoliv se zdá, že v oblasti s probíhajícím vývojem mladých hvězd N55 zatím panuje klid, čekají ji v budoucnu velké změny. Za několik milionů let začnou některé z nejhmotnějších hvězd v asociaci LH 72 vybuchovat jako supernovy a rozptýlí tak zbylou hmotu v mlhovině N55. Díky tomu se vytvoří 'bublina v superbublině'. V této oblasti v sousední malé galaxii se tak uzavře cyklus vzniku a zániku hvězd. Tento nový záběr byl pořízen pomocí přístroje FOR2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. Snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Úkolem programu ESO Cosmic Gems je získávat s pomocí dalekohledů a přístrojů ESO snímky vizuálně atraktivních astronomických objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO. Další informaceESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru". OdkazyKontaktyViktor Votruba 
Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…
Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu… 
Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…
Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané… 
Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…
Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako… 
Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…
O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali… Další související články:+ Mlhovina Laguna na snímku dalekohledu VST+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka + Vzplanutí temných oblaků + Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152 + Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru + Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu + Eliptické galaxie, pravidelné neboli "fádní" galaxie + Hvězda s chvostem, neočekávaný objev + Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru |
|
||||
