Větrné mlýny v ČR - unikátní technické památky

Větrné mlýny severní Moravy (2)

Abychom nemuseli z Přerovska daleko cestovat a mohli jsme zůstat na stejné zeměpisné šířce, přesuneme se k nedalekému větrnému mlýnu ležícímu východně od Partutovic.

Větrný mlýn Skalička

Inkriminovaným objektem je větrný mlýn ve Skaličce (rovněž Přerovsko) jižně od řeky Bečva zhruba mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím.

I tento větrný mlýn je větrným mlýnem německého typu, který byl přeměněn na soukromé muzeum. Tato kulturní památka se nachází na východním okraji obce Skalička v ohrazeném areálu, či spíše na dvorku se slepicemi u hospodářského stavení. Výška budovy větrného mlýnu je asi 11 metrů a půdorys necelých 6 × 6 metrů. Tento mlýn je konstrukčně velice podobný všem výše popsaným větrným mlýnům.

• Předchozí část článku o větrných mlýnech.

Strojní zařízení tohoto mlýna je kompletní a naprosto provozuschopné. Větrné kolo má průměr 16 metrů a každé z křídel má sběrnou plochu 11,3 m². Rovněž tento mlýn nestojí na původním místě, ale byl sem v roce 1850 převezen z nedaleké obce Dřevohostice, kde byl zbudován někdy před rokem 1786.

O provozu mlýna do druhé světové války neexistují spolehlivé informace. Teprve v roce 1941 je zaznamenáno silné poškození mlýna větrnou smrští a jeho následné zaplombování, které vydrželo až do roku 1950.

Zděný větrný mlýn v Porubě

Mezi Skaličkou a Novým Jičínem se nachází nenápadná vesnička Poruba sousedící se známějšími Hustopečemi nad Bečvou. Tento větrný mlýn v Podbeskydí je prvním zděným mlýnem, navíc holandského typu při dnešní procházce po stopách těchto unikátních technických památek. Jedná se ale bohužel o silně poškozený větrný mlýn s částečně zachovalým strojním zařízením.

Mlýn je názornou ukázkou toho, jak zemědělská kolektivizace stalinistické doby nepřála soukromníkům ani jejich majetkům. Včetně tak unikátních staveb, kterými větrné mlýny dozajista byly a dodnes jsou. V těsném sousedství mlýna, snad pouhý metr od jeho paty, byl necitlivě postaven velkokapacitní vepřín, který měl skrýt tuto nežádoucí stavbu.

Mlýn byl zbudován v roce 1853 z pálených cihel. Výška budovy tvaru komolého kužele je 8 metrů + asi 3 metry připadající na šindelovou střechu. Interiér mlýna je dnes volně přístupný z neohrazeného areálu místního zemědělského družstva.

Větrný mlýn u Bílovce, Stará Ves

Když už jsme se za větrnými mlýny zatoulali na Novojičínsko, kde větrné mlýny v minulosti dosahovaly největší koncentrace, zůstaňme zde ještě chvíli. Z Nového Jičína, resp. z Poruby u Hustopečí nad Bečvou to není daleko do Bílovce, v jehož sousedství se nachází další z větrných mlýnů německého typu.

Tento mlýn je umístěn v nádherné otevřené krajině Nízkého Jeseníku uprostřed polí v sousedství osady Horní Nový Dvůr v sousedství obce Stará Ves (nejsnadnější přístup k mlýnu je ale od obce Bravinné). Kolem mlýna, který se zachoval jako jediný z velkého množství větrných mlýnů v okolí Bílovce, prochází zpevněná komunikace a cyklostezka.

Podobně jako ve Skaličce či v Cholticích byl i tento mlýn přemístěn do této lokality z původního místa z nedaleké obce Leskovec, kde byl postaven v roce 1878. V roce 1965 prošel mlýn generální rekonstrukcí, která trvala až do roku 1985. Přesto nebylo mlecí zařízení uvedeno do provozuschopného stavu. Mlýn je dnes v majetku města Bílovec. Toto muzeum lze rovněž navštívit, klíče jsou k vyzvednutí v jednom z nedalekých stavení.

Spálovský větrný mlýn

Naši pouť za větrnými mlýny severní Moravy ukončíme symbolicky u nejmenšího z větrných mlýnů u nás. Tento skutečně malinkatý zděný mlýn holandského typu (bez památkové ochrany) nalezneme asi 300 metrů od jihovýchodního okraje obce Spálov, po cestě směřující od kostela do polí (lépe se přeptat místních, kteří vám ochotně ukáží směr).

Spálovský větrný mlýn je jediným ze sedmi větrných mlýnů, které v této obci uprostřed Oderských vrchů, stávaly (ostatní mlýny, které byly dřevěné německého typu již dávno zanikly). Jeho zděná část dosahuje výšky pouhých 3,6 metrů a u paty dosahuje průměru asi 2,9 m.

Tento tzv. Balerův větřák je poměrně mladý, neboť byl postaven teprve v letech 1929 – 1930, tedy v době, kdy v obci zanikl poslední z dřevěných větrných mlýnů. Mlýn fungoval až do roku 1938 do smrti místního mlynáře. Ještě před pár lety byl mlýn (byť byly v roce 1984 provedeny konzervační práce) v dosti zuboženém stavu ponechán svému osudu. Dnes však po kompletí rekonstrukci již z dálky září novotou.

Zachovalých větrných mlýnů však na severní Moravě nalezneme větší množství, vzhledem k omezenému prostoru pro článek ne všechny můžeme podrobně zmínit. Proto ostatní zachovalé mlýny zmíním jen heslovitě: Rožnov pod Radhoštěm (skanzen), Boškov (okres Přerov), Kladníky (okres Přerov), Lazníčky – Švrčov (okres Přerov), Město Libavá, Brušperk (okres Frýdek-Místek), Dolní Sklenov (okres Frýdek-Místek), Hodslavice (okres Nový Jičín), Horní Životice (okres Bruntál), Libhošť (okres Nový Jičín), Studénka, Zbyslavice (okres Nový Jičín).

Pokud by vás historie větrných mlýnů zajímala do větší hloubky, pak vám doporučuji publikaci Martina Janošky "Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku", ze které jsem čerpal informace i pro tento článek.