Větrné mlýny severní Moravy, turistické cíle a technické památky - I. část

Větrné mlýny. Krásná technická díla, která v minulosti krášlila českou krajinu se ve velké míře nacházely nejen na Moravě, ale i ve Slezsku a v Čechách. A to dokonce v míře takové, že si oblast Nízkého Jeseníku v minulosti vysloužila pojmenování "Moravské Holandsko".

Tehdy se na území dnešní České republiky nacházelo asi 900 lokalit s větrnými mlýny. Z toho asi 700 na Moravě a ve Slezsku a asi jen 200 v Čechách. Do dnešní doby se u nás z tohoto ohromného množství zachovalo pouze asi 66 zachovalých a nebo na rekreační objekty přestavěných větrných mlýnů. A právě po jejich stopách vás provede první z článků věnovaných této tématice.

Asi největší koncentrace větrných mlýnů byla na Novojičínsku a na Opavsku. Dodnes se tady zachovala řada opravených a zrekonstruovaných větrných mlýnů, z nichž některé slouží jako muzea. Asi nejznámější a nejnavštěvovanější větrný mlýn se nachází v Cholticích u Litultovic na Opavsku, který je upraven jako soukromé muzeum.

Tento provozuschopný mlýn, jenž je kulturní památkou, je německého typu. Nutno však dodat, že tento větrný mlýn nestojí na svém původním místě, ale že sem byl přemístěn z blízké osady Sádek, v níž byl zbudován v roce 1833. Po jeho prodeji novým vlastníkům byl mlýn v roce 1878 rozebrán a převezen na současné místo, kde pracoval až do druhé světové války.

Za svou zachovalost vděčí tento mlýn skutečnosti, že chátrající a vandalům volně přístupný mlýn prošel v roce 1969 generální rekonstrukcí, po níž byl objekt uzamčen a oplocen. Choltický větřák vysoký asi 12 metrů drží u nás jeden primát – je osazen větrným kolem o největším průměru.

Jen pár kilometrů severněji se nachází další z poměrně zachovalých větrných mlýnů. Nalezneme jej na okraji obce Hlavnice na plochém návrší Hlavnický vrch (409 m). Tento větrný mlýn německého typu bohužel poměrně výrazně chátrá, nejvýrazněji je devastace patrná na jeho polorozpadlém větrném kole. Mlýn se nachází v oploceném areálů u osamoceného stavení, v němž se ale zachovala i nepůvodní hospodářská stavení (byla sem přesunuta z Kobeřic a Loděnice). Přesto patří jeho návštěva k nezapomenutelným zážitkům.

Tento větrný mlýn, původně nazýván Raabův, byl postaven v roce 1810. Mouka se v něm mlela plných 142 let, tedy až do roku 1952. Do roku 1960 měl tento větrný mlýn svého blízkého souseda – Grossův mlýn, který však po zásahu bleskem shořel. Větrný mlýn po skončení své aktivní činnosti začal chátrat a asi by jej čekal stejný osud jako stovky jiných jemu podobných větrných mlýnů, kdyby se jej v roce 1986 neujala skupina ochránců přírody z Opavy. Za jeho současný stav, po letech rekonstrukcí, mohou nevyřešené restituční nároky.

Z Opavska se nyní přesuneme na Přerovsko a konkrétně do obce Partutovice. Tady se nachází další z větrných mlýnů německého typu, který byl přeměněn na soukromé muzeum. Jde o jeden z nejhezčích mlýnů nejen na severní Moravě, ale v celé ČR.

Tento větrný mlýn, nazýván Maršálkův, byl postaven v roce 1837 a je jediným ze čtyř partutovických větrných mlýnů, jenž se zachoval až do dnešní doby. V mlýně se mlela mouka a ječmenná krupice až do okupace. Na konci války byl mlýn silně poškozen a hrozil jeho zánik. Naštěstí v roce 1953 uvolnil stát peníze na jeho generální rekonstrukci a mlýn mohl příležitostně fungovat až do 80. let minulého století.

Další rekonstrukce větřáku pak proběhla v roce 1998 a prováděli ji jeho současní majitelé. Rekonstrukce byla provedena tak, aby nebyl narušen památkový charakter tohoto objektu. Tato 10,6 m vysoká stavba s půdorysem asi 6 × 6 metrů stojí na okraji obce u osamoceného stavení a je dobře patrná od obecního úřadu.

• Pokračování článku