Těžaři si za podpory Stráského opět brousí zuby na šumavské dřevo

Jak dnes informoval server Aktuálně.cz připravuje se na Šumavě plošné kácení lesa stiženého kůrovcovou kalamitou. A to nejen v II. zónách, ale rovněž v I. zónách národního parku. Tedy v těch přírodně nejhodnotnějších lokalitách NP Šumava, ve kterých se naposledy kácelo za ministrování Miloše Kužvarta.

Prý neexistuje jiná možnost, neboť "lýkožrout ohrožuje přirozené funkce lesa". Nový plán počítá i s těžbou v lokalitách Hraničníku a Smrčiny nad Lipenskou přehradou, kde mimo jiné starostové okolních obcí protlačují myšlenku vystavět nové sjezdovky a nebo alespoň lanovku… V tom je před časem podpořil i prezident Klaus, uznávaný odborník na ekonomii a v posledních letech i na klima a globální oteplování. Těžit se má ale i na Chalupské slati, Tetřevské slati či v kaňonu Křemelné, nejcennějších a zranitelných šumavských lokalitách.

Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví a současný předseda Klubu českých turistů a ředitel NP Šumava Stráský tak jde na ruku spíše těžařům a lobbystickým zájmům úzkých zájmových skupin, místo toho, aby chránil zájmy přírody, což by člověk od postu ředitele národního parku očekával.

Ještě před pár lety jsem se nedokázal přiklonit ani na jednu stranu barikády odpůrců či zastánců těžby v kůrovcových oblastech. Po návštěvě bavorské či rakouské strany Šumavy (připojuji několik fotografií pro srovnání z kůrovcem postiženého, ale nevytěženého lesa u městečka Freistaat), na které se nekácí, mám jasno. V chráněných územích se nemá co kácet, nechte les přirozenému vývoji. Tyto lesy nejsou lesy hospodářskými, jejichž primárním účelem je těžba dřeva a zisk.

Takto vypadá les na bavorské straně, jenž byl ponechán bez zásahu. Mrtvé stromy jsou sice jistým menentem, všimněte si ale, jak se zelená spodní patro. Objevují se mladé stromky jako smrky, buky, břízky i jeřabina, poletují tady motýli a hnízdí ptáci…

Další pohled na přirozeně se obnovující les na bavorské straně Šumavy. Vedle mladých stromků je zachovalé i bylinné patro, které v místech těžby bývá jinak silně poškozeno koly lesní techniky…

Zásahy v chráněných územích tato území ztrácejí svůj účel a dochází k těžko nahraditelným škodám na ekosystémech. Jasně, les sice zůstane po 20 let do jisté míry mrtvý, ale za tu dobu dojde k přirozené obnově lesa, vyroste přirozený a především mnohem zdravější les. Jinak můžeme počítat s tím, že po 20, 30 či více letech budeme kůrovce řešit nanovo. Je l épe se po 20 let dívat na stojící a padlé mrtvé stromy, které svým tlejícím dřevem poslouží rostoucím semenáčkům a nebo se každých zhruba 30, 40 let dívat na vytěžené pláně rozježděné těžkou lesní mechanizací?

Les na bavorské straně neodumřel plošně. Zůstávají tady zachovalé fragmenty lesa, jehož druhová skladba byla relativně přirozená. Všimněte si, že se jedná o les smíšený. Prokázala se tak v praxi jeho mnohem větší odolnost vůči přirozeným škůdcům…

Protože podobné problémy, názorové rozepře a tenze řeší i naši východní sousedé v Tatrách, dovolím si citovat z časopisu Tatry č. 3/1982 na straně 19:

"… Jedno je však jisté. Tatranské lesy dostaly charakter lehce zranitelných smrkových monokultur až někdy v polovině 19. století. Do té doby bylo nepoměrně lépe vyzbrojeny proti síle větrů…"

A také vůči kůrovci. Právě díky zásahům člověka a výsadbě nevhodných smrkových monokultur se lesy i u nás (a také na Šumavě)staly mnohem zranitelnějšími. Přirozený les s bohatou dřevinnou skladbou dokáže lépe odolávat atakům počasí i škůdců. V rezervacích a parcích nelze hledět na přírodu optikou makro či mikroekonomických ukazatelů. Vždyť v jiných oblastech, kde dostali volnou ruku, nám dnešní euromanažeři dokazují, že by dokázali tuto planetu sežrat (vyplundrovat) za několik málo desetiletí. A co pak zbude pro budoucí generace?

A takto se ošetřuje les u nás, na české straně Šumavy. Vše vykáceno, půda rozježděná, pustá a vysušená pláň prakticky bez života. Stromy se odkorní, ale nějak nerozumín tomu, proč se sloupaná kůra s kůrovcem nespálí? Snad aby mohl brouk volně přelétnout a pustit se do dalších, zatím zdravých stromů? Snad na toto povídání narazí nějaký lesní technik, jenž toto dokáže zodpovědět…