Co je to skialpinismus? Začínajícím skialpinistům

Rady pro začínající skialpinisty

Počátky skialpinismu v podobě dnešního skitouringu se datují v Alpských zemích od konce 19. století. Zpočátku měly lyže pouze usnadňovat horolezcům nástupy, ale se zdokonalováním lyžařské techniky se vyvinulo zcela nové sportovní odvětví. K lyžím se postupně přidávaly další pomůcky často přejaté z horolezectví, což souviselo s pohybem ve stejném prostředí.

Dnes se používá především tato výstroj: lyže sjezdového typu, speciální boty konstruované jako mix pohorek a lyžařských bot, vázáni umožňující chůzi i sjezd, stoupací pásy, hůlky. Toliko suchá teorie ohledně výstroje a teď si nadělíme notnou porci informací ohledně možné činnosti:

Skitouring

Pod tímto pojmem lze všeobecně zahrnout turistiku na lyžích, jednodenní i vícedenní přechody horských hřebenů, a nebo jen výlety dolinou spojené s bujarou oslavou na horské chatě. Pro tyto aktivity se obvykle používají lehké lyže sjezdového typu, jejichž rádius je do 25 m, šíře špice 90 maximálně 100 mm, vázání SILVRETTA, DIAMIR, DYNAFIT LOW TECH. Boty DYNAFIT TOUR LITE, RAICHLE, NORDICA, KOFLACH atd. Volba oblečení závisí na subjektivních zvyklostech, nicméně téměř každý nosí suché spodní prádlo, popřípadě elasťáky, fleece bundy, komplety z PERTEXU a nakonec komplet z prodyšného, ale nepromokavého materiálu.

Základem příjemného výletu je co nejlehčí výbava – počínaje lyžemi a konče batohem. A k tomu patří samozřejmě dobrá kondice. Osobně jsem velice spokojen s lyžemi DYNASTAR VERTICAL a vázáním DYNAFIT LOW TECH (hmotnost 2,8 kg + 0,66 kg) + boty DYNAFIT TOUR LITE. Kdo bude více sjezdovat upřednostní SILVRETTU nebo DIAMIR. Pro informaci: komplet - běžné sjezdovky + SILVRETTA 400 může mít hmotnost až 6 kg. Speciální mačky k vázání jsou spíše pro pomalejší typy s těžkým batohem. Ten kdo upřednostňuje skluz a má dobré bicepsy je nevyužije. Dobrou službu zaručí běžecké hůlky, samozřejmě kratší než na běžky, teleskopy jsou příliš měkké.

Příklad doplňující výstroje pro denní vysokohorskou túru bez ledovce

Batoh cca 30 l, náhradní oblečení, duralové mačky a cepín (samozřejmě pro občasné použití, kdo plánuje dlouhý výstup ledovou strání určitě si vybere ocelovou klasiku), lavinový vyhledávač nošený na těle, sonda, lopata, první pomoc včetně píšťalky a AL folie, náhradní pásy, čelovka, kompas, mapu, GPS (?), jídlo a pití – CAMEL BAG, brýle a krém na opalování, popřípadě na omrzliny a mobil s číslem místní HS v paměti. Na ledovec dobalujeme lano, úvazek, šrouby do ledu, prusíky, smyčky a karabiny.

Vícedenní túry

Do batohu navíc přibalíme spacák, podložku, vařič a jídlo. Stan není nutný, lze postavit zahrab s úspěšným využitím lyži a hůlek jako stropní konstrukci, přes kterou přetáhneme kus šusťáku a zasypeme sněhem. Je dobré mít alespoň základní znalosti s pohybem v zimních velehorách, o lavinovém nebezpečí, používání vyhledávače atd. Ovšem POZOR – lavinový vyhledávač a mobil nejsou garanci nesmrtelnosti! Je dobré pouvažovat o vhodném pojištění např. ALPENVEREIN. Pěknou jednodenní túrou je hřeben Malé Fatry. Vícedenními túrami jsou například přejezdy hřebenů Nízkých Tater či Velké Fatry. Roháče a Vysoké Tatry přes sedla už vyžadují základní zkušenosti a dobrou kondici, ale odmění se nádhernými výhledy a dobrou lyžovačkou.

Extrem, freeride

Zde již končí příjemná turistika a začíná "vzrůšo" v náročném terénu. Náročnost se odvíjí od sklonu svahu (teorie podmiňuje sklon svahu větší než 40° a lyžování ve výškách nad 5 500 m), samozřejmě závisí na aktuálních sněhových a ledových podmínkách a v neposlední řadě i na pravděpodobnosti přežít případný pád. Tato pravděpodobnost závisí od expozice svahu tj. možného pádu a přeletu nad kolmou skalní stěnou, na rozmístění skal na spodu žlabu, který zrovna vymetáme atd. Experti používají kvalitní sjezdové lyže, speciální širší freeridové lyže, sjezdařské boty, sjezdařské hůlky, popřípadě pro krátký výstup lze použít speciální adapter (např. SEKURA FIX ), který po upnutí do sjezdového vázání umožní chůzi.

I když klasici uznávají pouze sjezdy uskutečněné na lyžích delších než je tělesná výška, v poslední době nastupují firnové 130 cm dlouhé speciály, popřípadě BIG FOOTy dlouhé zhruba 70 cm. Tato výstroj umožňuje nové dimenze sjíždění úzkých žlabů. V náročné (na orientaci) stěně je výhodou vylézt stěnu odspodu a při sjezdu sledovat směr stop. Při riskantních akcích lze použít přílbu, lano, popřípadě lyžovat s cepínem v ruce. Stupnice obtížnosti je od 1 do 7, s tím, že je otevřená nahoru. Příklad: Priečné sedlo k Teryho chatě je za 4, Lastovičia štrbina asi za 5. Pro zájemce o lyžování extrému ve Vysokých Tatrách vyšel nedávno skialpinistický průvodce.

Závodní skialpinismus

Toto odvětví přitahuje většinou soutěživé typy podezřele masochistických sklonů. Podstatou je absolvování celodenní popř. vícedenní překrásné túry spojené s extrémním lyžováním v co nejkratší době, většinou s výhledem omezeným na konce lyži závodníka před vámi a akutním nedostatkem kyslíku po celou dobu závodu.

Maximální rychlost zaručí pouze nejlepší a nejlehčí výstroj: Nejčasněji se používají lyže DYNASTAR ALTIPLUME; hmotnost jedné lyže je 1 000g / 180 cm délky nebo SKI TRAB PIUMA AERO 63, hmotnost 960 g / 180 cm délky nebo jiné s podobnou hmotností. Využívána vázání a boty představují téměř výhradně DYNAFIT LOW TECH a pásy z materiálu MOHAIR. Z bezpečnostních důvodů se startuje v dvoučlenných družstvech, je nutná povinná výstroj: batoh, cepín, mačky, pásy, horolezecká sedačka, lano, karabiny, náhradní oblečení, prostředky první pomoci, lavinový přístroj, lopata, 1 litr tekutin – většinou CAMEL BACK atd.

V Evropě jsou populární dva systémy: RALLY SYSTÉM - Na absolvování celé tratě je stanoven časový limit + trestné body za překročeni, trať zahrnuje speciální bodované disciplíny jako je slalom nebo sjezd a časovka – kratší výstup v co nejkratším čase. Tento systém upřednostňuje dobré sjezdaře, jelikož tato disciplína je nejlépe hodnocená. Zbytek tratě, kromě časovky, není nutno jít na doraz. Tento systém ale velmi ztrácí na popularitě a jednoznačně převládá

SYSTÉM START – CÍL - Tady je to už jasné, absolvujeme celou trať na doraz. Trať je značená, obsahuje výstupy na lyžích i na mačkách, sjezdy zajištěné v případě nutnosti fixním lanem atd. Zde je základem dobrá kondice, zkušenosti a samozřejmě umění lyžovat v neupraveném terénu. Dobrá etapa má převýšení kolem 2 500 m, čas nejlepších pod 3 hodiny.

Závodníky s velmi vysokou úrovni najdete na Slovensku; Slováci Jana Madajová, Milan Madaj, Dušan Trizna a Miro Laitner patří už řadu let k nejužší evropské špičce. Stejně tak závody. Tyto mají náročnou trasu A, ale také trasu B pro začínající adepty. Trať B je kratší, jednodušší a bezpečnější. Není nic jednoduššího – přijet a zkusit. Na rozdíl od Evropy v USA a Kanadě jsou populární závody pouze v extrémním lyžování. Hodnotí se styl a čas sjezdu, popřípadě i umění odejít za svými indiánskými předky.

Zde bych si dovolil několik subjektivních poznámek.

Začínajícím adeptům: V bazarech lze občas koupit za velice výhodný peníz jeté lyže + SILVRETTA za cca 2 000,- Kč. Pro SKITOURING i závody doporučuji boty DYNAFIT TOUR LITE, jelikož je možné v nich chodit i po asfaltu (po vytáhnutí jazyka) i celkem dobře lyžovat. Problémům s otlaky se v žádných botách nevyhnete. Další typy bot jsou vhodnější více pro sjezdování než pro SKITOURING. Pokročilým adeptům, kteří chtějí dělat SKITOURING, občas EXTREM a chtějí zkusit i závody.

Nejdůležitější jsou boty a vázáni; doporučuji nejlehčí možný komplet boty DYNAFIT TOUR LITE 3 + vázáni LOW TECH. Boty jsou lehké a pohodlné, vázáni je bezpečnostní a je určitě nejlehčí s hmotností cca 660 g, (SILVRETTA 400 – hmotnost přes 2 000 g, SILVRETTA EASY GO cca 1500 g). Lyže speciální (musí mít vykrojení zaručující točivost) nebo normální lehké, točivé sjezdovky, délka do + 10 cm výšky postavy, mohou být i jeté – pod sněhem je určitě dostatek kamenů čekajících na vaši skluznici. Pozor na lehké lyže, které většinou nemají antivibrační systém a tudíž na zmrzlé roletě můžete trpět.

Hůlky

Doporučuji běžecké, délka cca – 10 cm délky hůlek, které používáte na běžky. Pro strmé výstupy lze omotat páskou další úchyty cca 30 cm pod rukojetí.

Stoupací pásy

Pásy mají na skluzové straně vlákna uložené jako šindele směrem zepředu – dozadu. Na lyži drží díky uchycení a neschnoucímu lepidlu na lepicí straně. Skluzovou vrstvu pásů je možné vyrobit z přírodního materiálu MOHER nebo ze syntetického materiálu NYLON. Mohérové pásy jsou rychlé a dobře drží, nylonové dobře drží, nejde je zničit ale nemají velký skluz. Upřednostňuji mohérové pásy firmy COLL TEX, která už přes 30 let je vedoucí firmou na světovém trhu.

Typ SPECIAL - mohérové závodní pásy se vyznačují výborným skluzem (dobře drží), mají však kratší životnost. Používají se pro závodní účely, kde vyniknou jejich specifické vlastnosti - výborný skluz a minimální hmotnost. Doporučuji tento typ pásů jako záložní pásy nebo (s ohledem na příznivou cenu) jako pásy pro začínající adepty.

Typ COMBI EXTREME, nebo ORIGINAL se vyznačuje: velmi dobrým skluzem (dobře drží) a mají dobrou životnost. Jsou to nejpoužívanější pásy vůbec s výbornými všestrannými vlastnostmi, jsou využívány horskými vůdci a jsou doporučeny i pro závodní účely.

Doporučená šíře pásů: Minimální šíře lyže – ve středu minus 2 až 5 mm. Příklad: lyže šíře 64 mm – doporučená šíře pásů 62 mm nebo spíše 60 mm. Pro carvingové lyže lze objednat speciální tvarované carvingové pásy. Dle mých zkušenosti u lyží s rádiusem větším než 25 m používání klasických rovných pásů nezpůsobuje zjevné nedostatky, ale u lyží s rádiusem cca 20 m můžete klouzat v traverzech na tvrdém sněhu. Nevýhodou carvingových pásů kromě vyšší ceny je to, že po složení na půl není pokrytá celá plocha lepidla a dochází k jeho znečištění. Lze tomu zabránit vkládáním originální igelitové folie tak, aby lepicí plocha byla celá zakryta.

Obnova lepící vrstvy

Lepicí vrstva vydrží i celou sezónu, ale může se poškodit od zašpiněné skluznice lyže – špinavý sníh, jehličí atd., kontaktu se špinavým, zaprášeným povrchem atd. Pro lokální opravy doporučujeme očistit poškozenou plochu a použít lepidlo v tubě, které se nanese stěrkou v tenké vrstvě (jako klister na běžky)a nechá zaschnout cca 8 hodin při pokojové teplotě. Pak je možno pás složit. Při problémech s lepidlem během túry lze požít QUICK SPRAY, nanést vrstvu a nechat zaschnout cca 15 minut. Tuto opravu nutno provádět někde v závětří. Přímo v terénu to moc nefunguje.

Celkovou opravu lepicí vrstvy doporučujeme provádět pomocí lepidla na přenosné folii. Pás – lepidlem nahoru, rozložíme na prkně, natáhneme a zafixujeme. Nejlepším způsobem jak odstranit staré lepidlo je použít horkovzdušnou pistoli a stěrku. Lze sice použít benzín, ale tento způsob příliš nedoporučuji. Na očištěnou plochu natáhneme fólii (lepidlo na spodní straně) a přežehlíme důkladně žehličkou. Teplotu nastavíme na cca 150 - 160 °C (pro bavlnu). Fólii odstraníme až je lepidlo studené!!!! Jinak by došlo k odtrhnutí lepící vrstvy!!! Doporučuji odstranit fólii až před nasazením pásů na lyže.

Uchycení pásů

GUMA + HÁČEK – pás natáhneme po celé délce lyže, vzadu uchytíme háčkem a vepředu gumou. Doporučuji pro hory typu Vysoké Tatry, kdy často sundáváme pásy pro sjezd a nasazujeme pro stoupání. Tento typ uchycení je poměrně jistý za každých podmínek. Nevýhodou jsou dlouhé sjezdy na pásech, kdy vlivem různé kvality sněhu dochází k natahování (smršťování) gumy, za kterou se začne sbírat sníh a lepidlo přestane lepit. Nasazujeme pásy od konce očištěné, suché lyže zaháknutím háčku, končíme přetažením gumy se zřetelem na to, aby pás byl nalepen symetricky ve středu lyže.

OČKO – pás končí cca 10 – 25 cm od konce lyže, ve předu je uchycen drátěným očkem nasazeným na špičku lyže. Doporučuji pro hřebenovky typu Velká Fatra, kdy sjezdy sjíždíme na pásech a pásy sundáváme minimálně. Pevné očko zamezuje odlepování lepidla od špičky lyže. Nasazujeme pásy od špičky očištěné, suché lyže založením očka a pokračujeme směrem dozadu se zřetelem na to, aby pás byl nalepen symetricky ve středu lyže. Tento typ pásů má menší hmotnost a je levnější.

Nastavení správné délky nových pásů, guma + háček

• nesundáváme fólii z pásů!
• zahákneme háček, natáhneme pás směrem ke špičce
• nasadíme gumu na špičku, pás přehneme zpět ve vzdálenosti 1 cm od nenatažené gumy
• ohyb poznamenáme, přidáme na délku 5 až 6 cm a ustřihneme
• odstraníme fólii na cca 20 centimetrech od ustřiženého konce a nasadíme gumu na místo ohybu pás přeložíme lepicí vrstvou k sobě, slepíme a kontrolujeme napnutí pásu –
• doporučujeme 1 cm předpětí
• pokud jsme se nestrefili, odlepíme pás a nastavení opakujeme do úspěšného konce
• pokud je vše OK, odlepíme zbytek fólie a složíme pás na polovinu lepidlem k sobě
• takhle je pás připraven v transportní poloze. Gratulujeme!