Polárník Amundsen Roald - 1. člověk na jižním pólu

Norský polární badatel a první člověk na jižním pólu

Roald Amundsen. Bezesporu nejznámější polární badatel a cestovatel, který téměř celý svůj život zasvětil výzkumu polárních krajů. Tento norský polárník se narodil 16.7.1872 v městě Borge do rodiny námořního kapitána a majitele loděnice jako čtvrtý syn. Jeho matka z něj chtěla mít lékaře a snažila se jej držet mimo námořnické řemeslo. To se jí dařilo do své smrti, kdy bylo Amundsenovi 21 let.

Již o rok později ale Amundsen vstupuje do námořnictva a slouží na různých lodích. Jeho celoživotní dráhu silně ovlivnil jiný slavný Nor – Fridtjof Nansen, kterému se podařil první úspěšný přechod Grónska (v roce 1888) a jeho učňovská plavba během expedice na lodi Belgica, kterou vedl poručík belgického námořnictva Adrun de Gerlach.

Belgica měla mezinárodní posádku a Amundsen se na ní plavil v hodnosti prvního důstojníka. Belgica se na svou výzkumnou plavbu vydala 16.8.1897 a přes modravé dálavy Atlantského oceánu zamířila z Antverp k jihu. V únoru 1898 Belgica zakotvila u ostrova Alexandra I. Po přezimování a vykonání plánovaných měření se Belgica vrátila do domovského přístavu v Antverpách.

Po návratu z expedice se Amundsen vrhl na studium mořeplavectví v Hamburku. Stále silněji uvažoval o vlastní expedici, takže neváhal a koupil starou plachetnici Gjöa. V roce 1903 vyplouvá z Osla (tehdy Kristianie) se sedmičlennou posádkou do severoamerické Arktidy, kde mapuje systém arktických průlivů. Během této expedice se pravděpodobně setkává s českým polárním badatelem Janem Welzlem.

Amundsen začíná uvažovat o dobytí severního pólu. Pro tento účel upravuje Nansenovu loď Fram, kterou dnes můžeme obdivovat v muzeu v Oslu na poloostrově Bygdoy. Než se mu však podaří zrealizovat svou myšlenku, předběhne jej Američan Robert Edward Peary.

Amundsen tedy svou pozornost zaměřuje na druhý ze zemských pólů, kde dosud lidská noha nestanula. Počátkem roku 1911 zakotvila loď Fram v Rossově zálivu, kde přečkala zimu. 14. října, na počátku léta na jižní polokouli, se Amundsen vydává se čtyřmi společníky na saních tažených psy k jižnímu pólu. Toho dosahuje po dvou měsících 14.12.1911.

Amundsen se tak stal prvním přemožitelem jižního pólu, jen pár týdnů před tím, než na pólu stanula nešťastná Scottova výprava, která na zpáteční cestě zahynula jen kousek od pobřeží… Během výpravy objevuje pohoří tyčící se do výšky až 4 500 metrů a pojmenovává je pohoří královny Maud. Dlužno však dodat, že již ve své době byl Amundsen silně kritizován za způsob, jakým pólu dosáhl. Během cesty totiž zabíjeli tažné psy, kteří sloužili jako žrádlo pro zbývající psy. Pěkná odměna za odvedenou práci a nepředstavitelnou námahu.

Po dosažení jižního pólu Amundsen hledal další cíl. Pokouší se proplout severovýchodní cestou v Severním Ledovém oceánu, tentokráte na lodi Maud. Výprava postupuje podél pobřeží a přezimovává na poloostrově Tajmyr. V létě 1919 směřuje expedice dále k východu podél sibiřských břehů. Postupují však velice pomalu, takže led s další nastupující zimou jej uvězní u ostrova Ajon ve Východosibiřském moři.

V červnu 1920 ledy povolují a loď se po asi dvou týdnech dostává do Beringova průlivu. V Beringově průlivu se Amundsen již plavil v roce 1906, kdy sem doplul na plachetnici Gjöe od východu, takže jako první člověk obeplul Zemi v severních polárních končinách. Během této expedice se mu daří určit polohu severního magnetického pólu.

Nebyl by to ale Amundsen, aby se spokojil s dosaženými cíli. Začal se poohlížet po dalších. Po skončení plavby v Severním Ledovém oceánu se začal zabývat myšlenkou přeletět severní pól. Nakonec se mu podařilo sehnat dostatek finančních prostředků a 21.5.1925 startují ze Špicberků dva hydroplány Dornier.

Pro poruchu motoru na jednou z nich se však letouny vracejí z 87° 43´ s.š. zpět. Avšak ani tento neúspěch neodradil Amundsena od uskutečnění myšlenky na oblet severního pólu. Kupuje vzducholoď, pojmenovává ji Norge a startuje ze Špicberků znovu. 12.5.1926 pak Norge úspěšně zakroužila nad severním pólem. Krátce po Byrdovi, který dosáhl severního pólu letadlem.

V roce 1928 obletěla celý svět zpráva o ztroskotání vzducholodi Italia, které velel Umberto Nobile. Členem jeho mezinárodní posádky byl i český fyzik František Běhounek. Záchranné akce organizovala řada zemí: Norsko, Rusko, Itálie, Švédsko a Francie. A nebyl by to Roald Amundsen, aby se nerozhodl také pomoci.

18.6.1928 startuje se svým hydroplánem Latham z norského Tromso. Zahynul pravděpodobně o den později – 19.8.1928 ve vlnách Barentsova moře, do kterého se hydroplán zřítil (pravděpodobně nedaleko Medvědího ostrova v husté mlze).

Amundsen byl vzorem člověka, který se nikdy nezpronevěřil vznešenému cíli objevování, byl ochoten pomoci za všech okolností. Jeho smrtí se uzavírá jedna etapa objevování polárních krajů. Amundsenovo jméno dnes nese moře omývající břehy země Mary Byrd v Antarktidě a záliv mezi Viktoriiným ostrovem a severozápadním územím Kanady.