Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 8.2.2015 , , svátek má
Treking > Archiv článků > Povodeň na Zakarpatí bořila domy a trhala koleje

Povodeň na Zakarpatí brala životy, bořila domy a trhala koleje

Voda nečekaně zasáhla před 15 lety

4.11.2013 | Aleš Kučera, foto Karel Beneš, I. M. Kosjuk, Aleš Bílek a Aleš Kučera

Usť Čorná - název obce v ukrajinských Karpatech, v Zakarpatské oblasti, který si pravidelní čtenáři těchto stránek nejspíše spojují s naší aktivitou okolo značení turistických tras, které v roce 2007 začalo právě zde.

Soutok Mokranky a Brusturanky v UČ

Aktivní turisté navštěvující hory bývalé Podkarpatské Rusi si vybaví horskou obec, sevřenou mohutnými hřebeny pohoří Svidovec, poloniny Krásna a divokých Gorgan, ze které vedou nástupní trasy na přechody do Jasini, Koločavy nebo vzdálené Osmolody či Bystrice.

Čtěte také: Kam vede červená? aneb budovali jsme turistické značení v ukrajinských…

Pro milovníky a příznivce lesních železnic byla Usť Čorná se svojí stokilometrovou sítí úzkorozchodných drah pojmem až do roku 1998, kdy povodeň nebývalé síly nenávratně spláchla lesní železnici a změnila život v tomto zapadlém koutu Karpat.

Obec Usť Čorná leží v nadmořské výšce 530 m n.m. na soutoku horských řek Mokranka a Brusturanka které se spojují v řeku Teresvu stékající na jih do Tisy. Oblast v okolí Usť Čorné byla již za ČSR nejdeštivějším územím republiky, dodnes tento primát drží i v rámci Zakarpatské oblasti s ročním úhrnem 1 400 mm. Proto také okolní obce nesou názvy "mokrá" (Německá Mokrá a Ruská Mokrá).

Řeka Teresva v UČ 1998 Domy v UČ

Dnešní oblast v okolí Usť Čorné byla osídlena v 18. století za doby Marie Terezie (v r. 1714), rakouskými kolonisty od Ischlu. Založená dřevařská osada nesla jméno Königsfeld (později Usť Čorná). Z té doby pochází i znak - erb obce složený z dubových listů, který je patrný ještě i dnes na některých zděných domech v centru obce. Druhá vlna německých přistěhovalců přišla roku 1832 z uherského Spiše (dnes území Slovenska).

Mezi další německy mluvící obce patřila i Německá Mokrá (po druhé světové válce nazvaná Komsomolsk). Německy mluvící obyvatelé, kteří před 2. světovou válkou tvořili 80 % usedlíků, byli po válce vysídleni. Krátký popis historie obce najdete na Karpaty.net.

Rok 1998 se zapsal do historie

Pro připomenutí ničivé povodně z noci ze 4. na 5. listopadu před 15 lety nechme hovořit Karla Beneše v autentické zprávě z 31. ledna 1999, kdy jsme společně zorganizovali humanitární pomoc postiženým obyvatelům Usť Čorné a jako jedni z prvních navštívili poničenou obec, která zůstala na několik týdnů zcela odříznutá od světa.

Potok Černý Zvur na kraji obce Potok Černy Zvur v obci po opadnutí vody

Zásobování základními prostředky zajišťovala do půlky ledna 1999 armáda pásovými vozidly. Celkem se ocitlo odříznuto od světa 10 tisíc obyvatel horských obcí - Usť Čorná (1 500 obyvatel), Ruská Mokrá (1 000 obyvatel), Německá Mokrá (800 obyvatel) a Lopuchovo (5 000 obyvatel). S našimi přáteli a kamarády jsme ve spontánní finanční sbírce shromáždili za dva měsíce 35 tisíc Kč, celý dar byl předán 27. ledna povodňové komisi v Usť Čorné.

"Koncem října 1998 již byly hřebeny hor pokryty silnou vrstvou sněhu. Počátkem listopadu se prudce oteplilo a začal silný trvalý déšť. Sníh prudce tál a hladina vody v potocích se zvyšovala. 4. listopadu po poledni se Teresva v Usť Čorné vylila z koryta a "vydala se" hlavní ulicí mezi domy. Nánosy, které přinesl potok Čornyj Zvur stékající z úbočí poloniny Krásna, přicházející zprava v centru obce, ucpaly propustek a voda z rozvodněného potoka rovněž zaplavovala obec.

Na překladišti dřeva Skorochovatyj na okraji Ruské Mokré bylo složeno 2 tisíce m3 dřeva, čekajícího na odvoz nákladními automobily (dráha k tomuto překladišti nebyla používána již asi 3 roky). Dřevo se postupně vydalo na cestu po říčce Mokrance a ucpalo silniční most nad soutokem Mokranky a Brusturanky na začátku Usť Čorné. Brzy poté voda protrhla násyp na levé straně mostu a vytvořila širokou průrvu, při této příležitosti spadly dva zde stojící domy.

Dále se valící živel, spojený s přívaly vod Brusturanky, ve večerních hodinách 4. listopadu začal ubírat svah pod prvými domy v Usť Čorné na pravé straně řeky, ušetřena nezůstala ani silnice a dva řetězové mosty, spojující areál u nádraží lesní železnice s obcí.

Usť Čorná 8 11 1998 Poškozená cesta v UČ léto 2012

Obyvatelé ohrožených domů odvedli ženy a děti do turbázy Jalynka na kopci nad obcí, muži hlídali postup živlu a možné sesuvy svahu nad turbázou. Za dva dny, kdy byly ženy a děti v turbáze, odnesla voda asi 200 metrů silnice a přilehlý svah těsně k domům. Zde stojící domy naštěstí nebyly poškozeny, náporu nevydržel pouze prvý dům na levé straně silnice. Nad obcí tak vznikla obrovská jáma na úrovni původní hladiny řeky.

Více obytných domů v Usť Čorné naštěstí nebylo vážněji poškozeno, přitom se ukázala výhoda domů ze dřeva, na kterých stopy po povodni nejsou prakticky vidět, zatímco stavby zděné jsou narušeny. Tak spadla i velká část továrny v dolní části obce. To, spolu s úplným zastavením těžby dřeva znamená, že všichni obyvatelé údolí jsou bez práce (úředně na neplacené dovolené).

I přes postupné zprovoznění silnice autobusová doprava z Ťačeva končí v Dubovém, takže za prací nelze jezdit ani dolů do nížiny. Všichni práceschopní obyvatelé vsi se údajně zavázali k měsíční bezplatné práci na likvidaci následků povodně.

Ještě horší situace je ve výše položených obcích. V Ruské a Německé Mokré voda zničila 16 domů, z toho jeden zavalil sesuv svahu (zde zahynula čtyřčlenná rodina, ke které se prokopali až po měsíci).

Soutok Mokranky a Brusturanky

V Lopuchově voda odnesla 26 domů, z toho většinu v části Jablonica, která tímto zanikla. Všechny domy, stojící podél potoka, byly strženy a vytvořily přehradu u železničního mostu při ústí Jablonice do Brusturanky. Nahromaděná voda zaplavila vedle stojící pilu, kterou z velké části zničila. Jednu ženu z postižených domů vůbec nenašli.

Veškeré telefonní a elektrické vedení bylo povodní přerušeno, zprávu o katastrofě do Užhorodu podával náčelník horské služby vysílačkou. Osm tisíc obyvatel čtyř postižených obcí se ocitlo zcela bez spojení se světem. Řádění živlů trvalo dva dny, když se třetí den objevil na nebi první vrtulník, měli údajně slzy v očích i muži.

Poškozená nová cesta na soutoku v UČ podzim 2010

Ke katastrofální situaci přispěla i skutečnost, že dva dny po povodni opět začalo mrznout a padal sníh. Z tohoto důvodu jsou opodstatněné obavy, že na jaře některé svahy ještě ujedou a na nich stojící domy spadnou. Dodávka elektřiny byla obnovena asi po týdnu, naštěstí byla zdejší síť zokruhována a linka z Koločavy nebyla příliš poškozena. Elektrické a telefonní vedení údolím Teresvy do Dubového stále postrádá mnoho stožárů.

Usť Čornou po katastrofě navštívil i ministr pro mimořádné situace ukrajinské vlády a situaci v tomto údolí označil za největší katastrofu od výbuchu elektrárny v Černobylu. Jednou z příčin katastrofy je bezesporu i nepromyšlená plošná těžba dřeva na mnoha svazích. K necitlivému přístupu lidí k přírodě místní pop poznamenává: "Bůh odpouští, příroda neodpouští"."

Poškozené domy v Ruské Mokré

V článku poprvé publikujeme historické fotografie z nejtragičtějších dní v historie Usť Čorné, které pořídil po opadnutí vody kronikář lesního závodu pan Kosjuk Michail Ivanovič.

Konec lesní dráhy v Usť Čorné

Karel Beneš, uznávaný historik zaměřující se na lesní dráhy Podkarpatské Rusi, si v lednu 1999 dále zapsal: "28. října byl poslední den normálního provozu mezi Usť Čornou a Teresvou, kdy přijel poslední nákladní vlak s prázdnými vozy. 29. října byla zasypána trať u Ozorelu, 2. listopadu zvýšené přívaly vody zanesly trať u Krásné, lokomotiva TU4.3024 odvezla pracovní vlak do Krásné a trať byla ručně čištěna.

2. a 3. listopadu vyjely vlaky z Usť Čorné směrem do hor, na Usť Turbat. 4. listopadu měl jet opět nákladní vlak do Teresvy, pro hrozící nebezpečí již nebyl vypraven. V tento den pouze jela lokomotiva TU4.3024 ke "špalozavodu" a zpět - tím byl provoz lesní dráhy zřejmě navždy zastaven.

Povodeň v březnu 2001

Poškození tratí lesní dráhy je značné, chybí mnoho mostů, opěrných zdí a traťových úseků v úzkých částech údolí. Celkový součet délky chybějící hlavní tratě je asi 14 km, jedná se však o stavebně nejnáročnější místa." V té době však nebyly dostupné informace o zničených dalších desítkách kilometrů v hlubokých karpatských dolinách, v koncových větvích lesní dráhy.

Tato povodeň nejen že zabíjela obyvatele, ničila domy, ale nenávratně zničila i lesní dráhu z roku 1928. Usť Čorná patřila za 1. republiky (ale i po válce) do "království lesních drah" - zdejší lesní dráha patřila až do roku 1998 svými 130 provozovanými kilometry k nejrozsáhlejším na Podkarpatské Rusi, resp. v ukrajinských Karpatech.

Lesní dráha navazovala na státní úzkokolejnou dráhu údolím Teresvy z Teresvy do Neresnice - vybudovanou v roce 1887. Na ní v roce 1928 navázala z Neresnice lesní dráha do Usť Čorné, v roce 1929 pokračovaly práce nad Usť Čornou údolím Mokranky do Ruské a Německé Mokré a údolím Brusturanky - do obce Brustury (s 2,5 tis. obyvateli) a dále k hájovně Nausť Turbat (později Masarykovo údolí).

Poškození LŽ před obcí Dubové

V dubnu 1934 předaly ČSD do provozu celou trať z Teresvy do Neresnice a Státní lesní správa zahájila provoz v celé síti. Od roku 1937 provozovala lesní dráha osobní dopravu z Teresvy do Usť Čorné, Německé Mokré a Prílop a z Usť Čorné na Brustury a proto byla dráha hojně využívána turisty. Do roku 1938 bylo vybudováno dalších stovka kilometrů tratí rozchodu 760 mm. Sídlo lesní dráhy se nacházelo v Usť Čorné. Více o historii LŽ se dočtete na Karpaty.net.

Po povodni

Jak je zřejmé z autentické výpovědi jednoho z iniciátorů humanitární pomoci, povodeň zasáhla do života v Usť Čorné a okolních obcích opravdu dramaticky a jak ukázaly až další měsíce a roky, do normálu se vracel opravdu velmi, velmi pomalu a těžko.

Těžkopádná ukrajinská administrativa, nedostatek prostředků od státu, který se zmítal v hospodářské krizi a do všech činností zasahovala korupce, rozkrádání humanitárních pomocí a celkový nezájem místních politiků nechal obyvatele tohoto zapadlého horského regionu na holičkách a obyvatelé si museli pomoci v podstatě sami.

Poškození LŽ

Úředníci v Kyjevě vymysleli ve snaze ulehčit si řešení těžké situace v horách, především v obci Německá Mokrá (zničená silnice, sesuvy půdy) zcela nečekané řešení. Obyvatelům nabídli do 7.12.1998 možnost vystěhování do oblasti Berehova, u hranice s Maďarskem do nově vybudovaných montovaných domků a původní domy v obci Německá Mokrá (dříve Komsomolsk) vykupovali.

Obyvatelé, kteří této výzvy neuposlechli byli upozorněni, že je čeká hlad a budou odkázáni následující zimu pouze na sebe, odříznuti od světa. V obcích v údolí Mokranky nebyly obnoveny základní občanské vybavenosti jako lékařská péče, škola, zásobování, především však přístupová cesta. Této možnosti využilo několik starých lidí, velká část obyvatel se však odmítla vystěhovat.

Drancování hor a nové povodně

Jak jsme zmínili v úvodu, postižená obec se nachází v jedné z nejdeštivějších oblastí v Karpatech. Po dlouhá desetiletí se místní hospodáři snažili s touto skutečností předávanou z generace na generaci sžít a měli z přírody respekt, především však koryta potoků a řek byla pečlivě udržována a čištěna.

Bohužel divoký kapitalismus na Ukrajině v 90. letech přinesl drancování lesů v nepředstavitelném rozsahu, kdy mizely celé kopce a hřebeny lesů, těžily se i ty nejstrmější svahy a těžká technika z malých potůčků a bystřin udělala koryta rychle tekoucí vody. Navíc rozpad lesní dráhy a "lesokombinátů" vedl ke ztrátě kontroly nad těžbou dřeva úplně.

Usť Gladyn 92 Usť Gladyn 2013

V březnu 2001 další velká voda odnesla nově nasypaný násep cesty v Usť Čorné a znovu ohrozila domy u řeky, nedobudované a nezpevněné břehy řeky se sesunuly (jen pro zajímavost, tato povodeň zcela zničila o pár desítek kilometrů jižněji, v rumunském pohoří Maramureš lesní dráhu ve Viseu de Sus).

Situace, kdy místní administrativa není sto dokončit obnovu koryta řeky Teresvy a horských přítoků se opakuje rok co rok znovu. Díky katastrofálnímu stavu přístupové silnice údolím Teresvy do Usť Čorné v následujících letech celý horský region začal upadat, mladí lidé se vystěhovávali a celá oblast se ocitla na pokraji zájmu politiků, do obce přestal dojíždět autobus z Užhorodu.

Vydatné srážky v září 2007 opět zpustošili horní toky místních potoků ve vytěžených údolích a úbočích hor, teprve ten rok dokončenou silnici v Usť Čorné od povodní v roce 2001 voda neponičila.

Poškození LŽ nad Tarnyčynem v údolí Turbatu 1999

V červenci 2008 povodně zasáhly ukrajinské hory daleko větší měrou, velká voda pak poškodila několik let vlekoucí se, nedokončená opatření proti velké vodě a stále nezpevněné břehy nových úseků silnice.

V následujících letech zvýšené hladiny vody opět ukrajují z dokončené, avšak neochráněné nové silnice metr po metru, a nový asfalt znovu mizí v řece. Dnes je opět silnice od obce Dubové do Usť Čorné těžko sjízdná pro osobní automobily.

Naše pomoc po povodni 1998 také vytvořila silné přátelství s náčelníkem místní služebny horské služby, náčelníkem bývalé lesní dráhy a několika iniciativních obyvatel Usť Čorné a od roku 2006 jsme se společně začali zabývat myšlenkou propagace regionu, podporou k návratu aktivních turistů a budování prvních turistických značených tras v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, aby alespoň v létě obec ožila a mohla nabídnout novým turistům své zázemí.

Zde vedla LŽ nad Tarnyčynem v údolí Turbatu 2013

Pokud tento region navštívíte nyní, 15 let po první katastrofální povodni, po dvou úzkých stříbrných nitkách kolejniček, přimknutých těsně k horským bystřinám, s pražci porostlými mechem nenajdete vůbec nic. Úzkokolejka vedla až do nejhlubších a nejzapadlejších karpatských dolin, pouze lesní železničkou bylo možné dojet až do hlubokých karpatských lesů.

Dnes v údolí Plajské a Turbatu, kde lesní železnice vedla ještě před 15 lety ukrytá v lesích, je vytěženo vše, kam těžká pásová technika dojela, a mohutné "gruzoviky" po širokých prašných cestách neúnavně vyváží doslova celý les do zemí EU… Sesunuté břehy, stále četnější stržené části státní silnice do Usť Čorné ukazují na nedokončené opravené břehy a zpevnění cest, které nejsou schopny odolávat stále častějším rychlým přívalovým dešťům, kdy voda hlubokými dolinami proletí a vezme (strhne) vše co jí stojí v cestě.

Obnova značení 2013

Rekapitualce projektu značení

O LŽ v Usť Čorné

O povodních v Karpatech

Další související články:

+ Povodně v Malém Tibetu - Ladaku
+ Gorgany (1), výstup na Popaďu
+ Gorgany (2), výstup na Popaďu
+ Topas, výstup na horu Topas a na hřeben poloniny Krásna
+ Polonina Krásna s krumpáčem, Zakarpatská Ukrajina
+ Ukrajinské Karpaty, dvojtisícovky v poloninách a turistika
+ Polonina Ploská, trek přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
+ Přírodní rezervace Turkov, mokřad nedaleko paneláků v údolní nivě Opavy
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Výběr článků
Hory Besso a Bishorn, výstup na dvojčata ve Walliských Alpách
Hory Dostaveníčko s medvědy ve Veporských vrších, Rudohorský Karpattrek (9)
Hory Turistika v Pojihlaví (1), putování podél tří vodních toků
Reklama
Témata našich článků…
Čertovo jezero Téryho chata Nízké Tatry, ubytování Soláň Tematín Chřiby Chata pod Chlebom Milešovka Šumava, ubytování Lovoš Čertovy skály Maroko Praděd Měsíc Soos Bishorn Kvarky Strahlhorn Chalupská slať Mohelenská step Zimní souhvězdí Panská skála
Reklama
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Akutní horská nemoc, biomedicínské zvláštnosti pohybu ve velkých nadmořských výškách

O horské nemoci slyšel určitě každý, kdo se věnuje horské turistice, trekingu či horolezectví. Někteří ji možná zažili na vlastní kůži, ale kolik z nás ví, jak tato "nemoc" vzniká a jaké jsou její příčiny?…

Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech

Tatry

Při náročných vícedenních trecích ve slovenských horách i dalších horách v Karpatech (abychom zůstali v nám blízkých končinách)…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Sokolia dolina, túra kolem největšího vodopádu Slovenského ráje
2. Slovenské hory Putování Slovenským rudohořím, přes Sihlianskou planinu, Klenovské a Balocké vrchy
3. České hory Túra přes posvátný Radhošť, turistické trasy v Beskydech
4. Rumunské Karpaty Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
5. České hory Túra na Lovoš a do Oparenského údolí, turistika a vrcholy v Českém středohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Strom roku 2014, anketa
 28.03.2017 1 příspěvek
Nejvyšší pohoří České republiky
 27.03.2017 4 příspěvky
Wildspitze a Urkundholm, výstup
 26.03.2017 4 příspěvky
Talkenschrein, Alker a Schoberspitze, Taury
 24.03.2017 1 příspěvek
Vliv temné hmoty na vývoj galaxií v raném vesmíru
 24.03.2017 2 příspěvky
4 slezské rozhledny za jarní rovnodennosti
 24.03.2017 2 příspěvky
Turistický batoh Ferrino Overland 50+10
 24.03.2017 1 příspěvek
Výstup na Großer Buchstein, Gesäuse
 20.03.2017 1 příspěvek
Kmeťov vodopád, nejvyšší vodopád na Slovensku
 20.03.2017 3 příspěvky
Luční bouda, Krkonoše
 20.03.2017 12 příspěvků
Velký a Malý Kriváň, Malá Fatra
 19.03.2017 3 příspěvky
Výstup na Hexenturm
 19.03.2017 2 příspěvky
Silická planina a Zádielská planina, turistika
 18.03.2017 1 příspěvek
Chata Barborka, Jeseníky, Praděd
 16.03.2017 90 příspěvků
Bílá hora, rozhledna u Kopřivnice
 15.03.2017 3 příspěvky
Malá Fatra v zimě a s bivakem
 15.03.2017 5 příspěvků
Runy v Bodinej, runové nápisy
 15.03.2017 1 příspěvek
Putování podzimní Šumavou
 13.03.2017 2 příspěvky
Vesteraly a Lofoty, Norsko
 12.03.2017 6 příspěvků
Kolem České republiky na kole
 12.03.2017 1 příspěvek
Křížový vrch, rozhledna
 07.03.2017 2 příspěvky
Bjelasica, Komovi a Kučka krajina, Černá Hora
 06.03.2017 5 příspěvků
Velká homole, rozhledna
 28.02.2017 1 příspěvek
Opruzeniny, léčba a prevence
 28.02.2017 22 příspěvků
Třeštík, chata Bumbálka
 27.02.2017 6 příspěvků
Rysy v zimě, Vysoké Tatry
 23.02.2017 13 příspěvků
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist