Nehoda české potápečky během ponoru na Bali

Podrobnosti o nehodě české potápěčky na Bali

Oficiální prohlášení k potápěčské nehodě u ostrova Lembongan z 24.8.2007.

Charakter lokality

Terénní zlom u ostrova Lembongan, který se z mělčiny (hloubka 8 - 15 metrů) láme do terénního zlomu (15 – 20 m), který vytváří podmořské skalnaté terasy padající do hloubky 50 m a další terasy klesají dále do hloubky. Tato lokalita je vyhlášená jako místo, kde lze nejčastěji pozorovat fenomenální mořské tvory, měsíčníky svítivé.

Tato lokalita patří svým charakterem k náročnějším a to především díky mořským proudům, které jsou zde především v době nejnižšího odlivu. V době nejvyššího přílivu je zde moře relativně klidné bez silných a nebezpečných proudů. Za odlivového proudu je zde potápění možné jen pro zkušené potápěče se zkušenostmi s potápěním v proudech. Za přílivu jsou zde vhodné podmínky pro potápění bez větší náročnosti.

Zdejší podmínky se však nedají vždy přesně určit a je zde mimořádně důležité dodržovat pravidla určená průvodcem. Instruktáž před ponorem je nastavena tak, že pokud se někdo odpojí od skupiny, tak musí bezodkladně vystoupit na hladinu, dodržet bezpečnostní zastávku a ukončit ponor výstupem na hladinu. Pokud nemají potápěči své vlastní signální bóje, tak si mohou zapůjčit v potápěčském centru.

Charakter lokality Blue corner v inkriminovaný den a průběh ponoru

V 07:15 hodin byl nejvyšší příliv a na lokalitě Blue corner tekl středně silný proud, který se ve středu lokality Blue corner zklidňoval. Vně zlomu, který se nachází ve 20 metrech, tekl proud a měl tendenci vynášet na otevřenou vodu směrem od pobřeží. Bylo nutno se rychle zanořit k terénnímu zlomu, aby nebyli potápěči odneseni proudem mimo danou lokalitu. K zanoření došlo na svahu před Blue cornerem a proud snášel skupinu podél hrany skály. Instruktor Milan J. (DiveCon Intructor SSI – 1 800 ponorů) sestoupil přímo do hrany a vyčkával na zbytek skupiny. Nejblíže k němu se pohybovala Radka P. a se značným zpožděním za ní sestupovali další potápěči Roman P. (AOWD Padi – 128 ponorů), Nikola P. (AOWD Junior – 120 ponorů) a Milena B. (AOWD TDI – 41 ponorů). Jejich zpoždění při sestupu je stálo cenné metry a lokalita se jim začala vzdalovat. Instruktor Milan J. a Radka P. se spojili u zlomu a viděli jen, jak trojice potápěčů mizí ve volné vodě.

Podle dohody měl následovat výstup a vynoření s dekompresní signální bójí, kterou měl Roman P.. Milan J. i Radka P. viděli ostatní tři potápěče pohromadě a ve směru výstupu k hladině. Pot jim zmizeli za hranou viditelnosti. Po chvíli čekání se ozval na hladině zvuk motoru. Podle předpokladu a dohody je měl vyzvednout na hladině člun. Instruktor Milan J. a klient - potápěč Radka P. se v tento okamžik spojili s druhou částí skupiny, kterou vedl průvodce a zaměstnanec PT. Anugrah Lestari Mandiri, Yusuf a společně obě skupinky pokračovali zpět podél skal ke středu lokality Blue corner.

Po 40 minutovém ponoru se celá skupina vynořila a okamžitě se dozvěděla od Romana P. a Nikoly P., že Milena B. není ještě na lodi a dotazovali se, zda byla pod hladinou se skupinou. Stejný dotaz směřoval na ně od Milana J. a zbytku potápěčů, poněvadž byli všichni přesvědčeni, že se Milena B. vynořila s nimi po několika minutách ponoru, při němž se jim přes proud nepodařilo zanořit do hrany Blue corneru. Roman P. viděl Milenu Bauerovou jako poslední, jak se údajně snažila zakopat zpět k hraně zlomu a to i přes protiproud, který jí tento manévr podle Radka P. nemohl dovolit z místa, kde se v tu dobu nacházela.

Roman P. a Nikola P. zahájili výstup a zastavili na dekompresní zastávce, kterou jim přikázal potápěčský počítač po rychlém výstupu z hloubky 30 m do 6 m. Poté, co se s nimi Milena B. nevynořila, tak byli přesvědčeni, že se vydala za každou cenu zpět za Milanem a Radkou. Situace však byla jiná, poněvadž Milan J. se s Radkou P. spojil v hraně a společně chvíli čekali na zbytek skupiny. Poté, co viděli ve volné vodě skupinu, jak se nemůže dostat do hrany a zahajuje výstup, tak vyčkali na příjezd člunu (podle zvuku motoru na hladině), který je měl vyzvednout a po spojení se s druhou skupinou, pokračovali v ponoru. Ponor ukončili po 40 minutách.

Následně jsme se dozvěděli, že se Roman P. a Nikola P. po problematickém sestupu vynořili na hladinu a během svého výstupu ji již nespatřili a to ani následně na hladině, což nasvědčuje problému, který vznikl pod hladinou, který Milena B. pravděpodobně nezvládla. Její potápěčský buddy Radka P. se o její nepřítomnosti pod hladinou dozvěděla až v hraně zlomu, poněvadž zde bylo dohodnuto spojení skupiny po přímém sestupu.

Viděla Milenu B., jak se vzdaluje ve volné vodě v blízkosti Romana P. a Nikoly P., kteří však řešili ukončení ponoru a nesledovali další směr potápění Mileny B. Poté, co se vynořili, ji již nespatřili, včetně posádky lodi, která celou dobu pozorovala hladinu dané lokality. Milena B. se nedržela pravidel vyřčených průvodcem při instruktáži před potápěním. Při pomalém sestupu se odtrhla od průvodce a nedokázala se dostat do hrany zlomu, kde průvodce a její buddy na ni čekali. Nevydala se ani za jí blízkými potápěči Romanem a Nikolou, kteří byli v její těsné blízkosti a rozhodli se pro bezpečný výstup.

Od okamžiku, kdy se odtrhla i od této dvojice a pokračovala v proudu volnou vodou, je pohřešovaná. Jestli se rozhodla pro nesmyslný sestup do modré hlubiny a nalezení svého buddyho a průvodce, kteří již byli dávno z jejího dosahu, nikdo neví.

V 8:30 byla zahájena pátrací akce se dvěmi loděmi MMDiving jižně, jihovýchodně a jihozápadně od Nusa Lembonganu a pak dále směrem k Sanuru a Nusa Dua na Bali, odkud se loď vracela obloukem přes otevřené moře proti proudu k Lembonganu a jižně od Nusa Penidy. Do pátrací akce se zapojilo potápěčské centrum World diving z Lembonganu a dalších 5 rybářských lodí. O nehodě a nezvěstném potápěči byla uvědoměna loď společnosti Perama jedoucí do Sanuru na Bali a dále několik dalších lokálních lodí.

Byl vyrozuměn záchranný systém SAR na Bali a policie, včetně českého konzulátu na Bali, který přislíbil pomoc při organizaci záchranné akce. Dále byl vyrozuměn záchranný námořní S.O.S. systém SROP a byly uvědoměny rybářské lodě v oblasti, které vlastní radiovysílačku. Lodní pátrací akce dne 24.8. byla ukončeno v 16:30 hodin. Vrtulník pronajatý od soukromé společnosti (1.200 USD za letovou hodinu) pátral od 14:00 do 16:00 hodin. Vše bylo pro tento den bezvýsledné. V nočních hodinách vyzvedli Milana J., Romana P., Radku P., Nikolu P. a lodní posádku policisté a sepsali protokol na stanici v Sampalanu.

Při rychlosti proudu přibližně 3 km v hodině by se měla Milena B. v tomto okamžiku 17:45 hodin dne 24.8. 2007 nacházet přibližně ve vzdálenosti 30 km od ostrova Lembongan, ale celá oblast byla důkladně propátrána loděmi i vrtulníkem, aniž by byla pohřešovaná spatřena. V následujících dnech není možné očekávat pomoc od záchranného systému SAR, poněvadž jejich loď kotví v doku na Lomboku a čeká na opravu. Vrtulník SARu je na letišti v Surabay a nepřiletí.

Během následující noci se Milena B. může dostat až do vzdálenosti kolem 70 km od ostrova Nusa Lembongan, směrem jižně nebo jihozápadně od Lembonganu, což je vzdálenost pro naše možnosti nezvládnutelná a to i z důvodů velkých vln a silného větru, které by mohli ohrozil posádku i loď. Záchranný systém SAR je v současné situaci neakceschopný, z důvodu opravy lodi a vrtulníku na Jávě v Surabay, takže zbývá jediná možnost a tou je šťastná náhoda v podobě rybářské lodi, která by pohřešovanou nalezla. Tohle je samozřejmě za předpokladu, že se někde vynořila a je naživu, ale je třeba počítat i variantou druhou, která je o nezvládnutí ponoru pod hladinou, ztráta vědomí a nevynoření se.

Pátrání dne 25.8. 2007 probíhalo od 07:30 hodin. Vyrazili 2 lodě PT. Anugrah Lestari Mandiri a pročesávali vody podél jižního pobřeží Nusa Penidy na otevřeném moři, dále jižně a jihozápadně od Nusa Lembonganu. Pátrání probíhalo do 13:30 hodin a bylo opět bezvýsledné. V tuto dobu křižovali moře mezi Bali a Nusa Penidou potápěčské, rybářské i výletní lodě a nikdo nic neviděl. Po ukončení této pátrací akce je Milena B. nezvěstná více než 30 hodin. Možná vzdálenost od ostrova Lembongan je až 90 km a s každou hodinou šance na její záchranu klesá.

Potápěčské centrum PT. Anugrah Lestari Mandiri vyčerpalo veškeré své možnosti záchrany, pokud je tedy naživu. Požádaný SAR se celé akce vůbec nezůčastnil a to je velký důvod k zamyšlení, poněvadž při počtu turistů přijíždějících každoročně na Bali, by o jejich bezpečnost v případě nehody mělo být postaráno ze strany indonéských orgánů. Nelze předpokládat, že všichni turisté budou využívat služeb programů cestovních kanceláří. Značná část lidí navštěvujících Indonésii touží po aktivní dovolené spojené s dobrodružstvím, které s sebou může přinášet i určitá rizika. Mezi tyto aktivity patří též potápění.

Nusa Penida a Nusa Lembongan patří k jedněm z nejkrásnějších potápěčských oblastí Indonésie, ale některé terény jsou zde náročnějšího charakteru a vyžadují nejen potápěčské dovednosti, ale i dobrou fyzickou kondici a především kázeň a dodržování specifických bezpečnostních pravidel. Vzhledem k dnešnímu komerčnímu směru výcvikových systémů potápění, které licence spíše rozdávají, narůstá i počet nedostatečně vyškolených potápěčů a to může přinášet následné problémy při náročnějším potápění.

Dne 31.8. 2007 v 09:15 volal do MMDiving kapitán společnosti Perama z ostrova Lembongan a oznámil nám, že bylo nalezeno tělo potápěče u zátoky Mushroom bay na Lembonganu asi 800 m od lokality Blue corner, jak plave na hladině. Oznámili jsme to policii, vyčkali jejich příjezdu a vypluli do zátoky Jungunbatu. Zde leželo na pláži bezvládné tělo v kompletní potápěčské výstroji. Bylo v něm identifikováno tělo pohřešované Mileny Bauerové. Kolem bylo velké množství místních lidí i turistů, včetně policitů z Lembonganu.

Dozvěděli jsme se, že tělo našel někdo ze zaměstnanců společnosti Bali Hai a poté tělo přitáhli do zátoky Jungungatu. Po našem příjezdu na pláž jsme okamžitě kontrolovali, zda je na ruce mrtvé potápěčky počítač, ale nenalezli jsme ho, což jsme okamžitě hlásili policii. Dále chyběla maska. BCD značky Sopras byl poškozen, na těle byl zátěžový opasek. Policie nafotografovala tělo a poté jsme ho převezli na Bali do Denpasaru do státní nemocnice Sanglah, kde byla umístěna do márnice. Zde jsme se setkali se zástupkyní konzulátu paní Ari a vysvětlili ji danou událost osobně.

Zaměstnanci MMDiving Eko a Yusuf zkontrolovali se šéfem policie množství vzduchu v láhvi a bylo zjištěno, že je tam NULA, tedy bez vzduchu a v láhev je plná mořské vody. O tomto byla zpracována též policejní zpráva. V následujících dnech celou událost převzalo české velvyslanectví v Jakartě. Tím mám na mysli kontakt pozůstalých a vyřizování repatriace. Do celé události se zapojila pracovnice konzulátu na Bali, paní Ari a velmi pomohla při následné byrokratické cestě.

V České republice v deníku Mladá Fronta Dnes vyšel dne 1.9. 2007 článek, jenž informoval veřejnost o faktu, že tělo našli pracovní potápěči společnosti Bali Hai, že měla v láhvi zásobu vzduchu 40 barů, což by jí stačilo k výstupu a neměla u sebe signální bóji, což ji mohlo údajně zachránit život. Tato informace je smyšlená a lživá a poškozuje potápěčské centrum MMDiving.

Názor Milana Jeglíka na průběh nehody

Potápěčka po nezvládnutí sestupu nezahájila výstup dle daných pokynů, řešících danou situaci, nepřipojila se k vystupujícím potápěčům v její blízkosti a pokračovala v sestupu za každou cenu a sama. V její blízkosti a viditelnosti se nacházeli pouze potápěči vystupující na hladinu s bójí, kterou Milena B. odmítla se slovy, že s ní stejně neumí a že se stejně bude držet svého buddyho Radky P. Potápěči, jenž vystoupili na hladinu, ani posádka Milenu na hladině nespatřili. Roman P. po deseti minutách spatřil na hladině bubliny, které šly z míst blíže mělčině, odkud se však následně nikdo nevynořil. Nebyl si však 100% jist. Byla to pro nás všechny velmi těžká situace.

Podle mého názoru se nakonec Milena B. dostala do mělčiny a pro mě z nepochopitelného důvodu pokračovala sama v ponoru. Pokud by totiž upadla do bezvědomí následkem hyperventilace za hranou Blue corneru, tak by klesla do hlubiny a byla by odnesena proudem spíše na otevřené moře, odkud by ji moře asi nevydalo a rozhodně ne do mělčiny v zátoce Jungunbatu. Je to samozřejmě jen můj dohad. Podle předchozí zkušenosti z ponoru na lokalitě Manta 66, Radka P. kontrolovala Mileně B. manometr a zjistila, že má 12 barů, aniž by jí nebo průvodci ukázala signál, že je na rezervě. Po této události jsme si s Milenou B. na tohle téma promluvili a vysvětlili jí, že tohle není dobré a zodpovědné potápění. Pokračovali jsme dál v potápění až po inkriminovaný tragický ponor.

"Je to během roku druhá smrtelná nehoda způsobená odpojením se potápěče od průvodce. I přes veškerou snahu takové události eliminovat se nám nepodařilo druhé nehodě zabránit. Lokalita Blue corner patří k náročnějším lokalitám a každý potápěčský klient je s podmínkami na tomto místě důkladně obeznámen. Každý se zde potápí dobrovolně s vědomím náročnějších podmínek.

Každý potápěč je instruován na předponorové poradě o pravidlech ponoru. Jedno z nich zní, že pokud se někomu nepodaří zanořit se společně s průvodcem, tak ukončuje ponor okamžitým výstupem, vypuštěním signální bóje, dosažením hladiny po bezpečnostní zastávce a výstupem na člun. Další zásadou je, že nikdy nemůže potápěč zůstat pod hladinou sám a musí okamžitě zahájit výstup.

Pokud se těmito zásadami potápěč neřídí, poruší je, tak je zodpovědný za své nezodpovědné chování v plné míře. Každý soudný potápěč, průvodce, či instruktor přeci ví, že pokud někdo poruší pravidla a odpojí se od průvodce a pokračuje, tak s tím nic nenadělá. Jediné, co může udělat je, že ukončí ponor, jenže to by velké procento náročnějších ponorů bylo přerušovaných, nedokončovaných a neúplných.

Neustálé výstupy nahoru a dolů jsou pro potápěče nebezpečné (JOJO PONORY) a mohou způsobit dekompresní problémy. Navíc by klient potápěč s takovým způsobem potápění asi příliš spokojen nebyl. Je to velké dilema. Naše interní pravidla, která potápěči před zahájením potápění vyslechnou, zní, že v takovém případě musí ukončit ponor výstupem na hladinu a všem je vysvětleno proč. Svým podpisem stvrzují, že berou na vědomí tato pravidla a budou je dodržovat. Porušením těchto pravidel berou veškerou odpovědnost za případné problémy a nehody na svá bedra.

Nikdo nám samozřejmě neodpáře dvě smrtelné nehody, ale mohu čestně prohlásit, že jsme udělali maximum pro to, aby se tak nestalo. Jsem však rozhořčen z přístupu českého potápěčského centra OK Divers z Padangbaie na Bali, konkrétně pana Adama Malce, který od počátku šíří lživé a zkreslené informace o nás, naší činnosti a o nehodách. Pan Malec je dokonce šíří i mediálně a vědomě se tak snaží poškodit MMDiving, poněvadž jsme konkurenční firmy oslovující stejný trh. Dokonce se spojil s redaktorem z Primy, panem Radimem Vaculovičem, který byl námi v loňském roce odmítnut ohledně reportáže na Nusa Penidě, pro jeho arogantní chování.

Pan Malec a pan Vaculovič se tedy vydali cestou pomluv a lží, které nás hodlají totálně zdiskreditovat. Ze strany pana Malce z OK Divers nedošlo k minimální snaze pomoci krajanům v nouzi, ale hned v úvodu se pustil do šíření lží, pomluv a osočování. Bylo to v době, kdy jsme pátrali a snažili se pomoci pohřešované. Naše mysl se v tuto dobu soustředila plně na záchrannou akci a byli jsme nuceni číst a poslouchat vykonstruované lži, které se šířili jako mor a zanechávali za sebou stopu lidského hyenizmu. Jeho jednání považuji za amorální, nelidské, lživé a odsouzenihodné a to nejen potápěčskou komunitou.

Jen málokdo si dokáže představit, jak těžké okamžiky prožíváme, a s lítostí musím konstatovat, že nám nikdo z Čechů na Bali nepomohl a to ani náznakem . To, co se rozpoutalo na potápěčské konferenci na internetu mě vůbec nepřekvapuje a nehodlám se k tomu vůbec vyjadřovat, protože je to plýtvání energií. Jen to vypovídá něco o naší povaze. Tímto samozřejmě nechci házet všechny do jednoho pytle a vážím si těch, jenž nedokázali jen tak přihlížet honu na čarodějnice, tedy spíše na Jeglíka. Díky vám za vaši odvahu se veřejně vyjádřit a za podporu.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, jenž nás po celou dobu morálně podporovali a podporují, a též těm, kteří se nenechají zviklat bulvárními informacemi a v budoucnu se vydají za dobrodružstvím a krásami podmořského světa v okolí Nusa Penidy a v Indonésii s MMDiving. Jsme připraveni vám předvést fantastický podmořský svět a jeho obyvatele jako jsou manty, měsíčníci, trnuchy mauricijské, siby skvrnité, žraloci, katery, sépie, odrance a mnoho dalších tvorů, tak jako tomu bylo doposud. Nabízíme potápěčské programy, v nichž naleznete i náročnější ponory, jenž naopak nabízí zajímavější zážitky. Naše nabídka oslovuje více zkušenější potápěče, než začátečníky. Je třeba se však řídit pravidly a našimi zkušenostmi.

Jak vypadá pomoc potápěčů a krajanů z Bali

Zdravim z Bali, omlouvam se ale nejde mi na to nereagovat. Koukam ze zamestnanec PT. Anugrah Lestari Mandiri, Milan J. je velice medialne zdatny a po precteni zpravy o nehode nabyvam domeni, ze tam pusobi jen jako prihlizejici a ne jako majitel MM Diving divecentra se kterym se zminovani zakaznici potapeli. A Mr. Yusuf ted v tom bude mit malinko hokej, jelikoz pruvodcuje pro MM Diving, pracuje pro Anugrah Lestari Mandiri a placenej je z projektu KURA KURA.

Vymlouvani se na neschopnost a nefunkcnost mistniho zachranneho systemu SAR mne prijde pri tak smutne udalosti k smichu. V indonesii vetsina instituci funguje chaoticky a se stestim. A pokud se chce nekdo spolehat na Indonezske urady, jako na posledni vratka, tak at na to zapomene a premisti se USA, Australie nebo jinne zeme kde zachranny system funguje. Jako kazda Indonezksa instituce i SAR ma jako motivacni slozku platu - uplatky a jelikoz MM Diving opakovane (2 krat) vyuzilo jejich sluzeb a pravdepodobne se dostatecne nerevanzovalo, tak SAR je v tom nechal, coz je smutne. Vymlouvat se na necinnost ceskych zastupitelskych uradu se taky nejde, nejdrive se jim ta udalost musi oznamit a nejlepe neprodlene, vetsinou udelaji co je v jeich silach.

Vymlouvat se na komercni systemy jako jsou PADI, SSI…, ktere delaji "rychlokvasky" nebo na fyzickou kondici, mentalni nepripravenost ci neposlusnost potapecu je trochu detinske. Vzdyt je to prece vzdy o instruktorovi ci pruvodci ktery by mel nest zodpovednost za rozhodnuti na ktere lokalite se bude potapet, zda jsou v danou dobu idelani podminky na potapeni a v neposledni rade posoudit jestli na to potapeci maji dostatecne zkusenosti!!!

Pripomina mi to tak trochu PAROUBKOVO, rychle vydat prohlaseni, shodit ze sebe jakoukoliv vinu a jeste na tom neco vytezit. Mozna by bylo rozumnejisi delat bradavici medialniho poradce.

Musel jsem proste reagovat, uz nam vadi odpovidat na telefonaty ze se zase pohresuji Cesi, vrha to proste spatne svetlo na ceske potapece na Bali, zlou reklamu na ceske zakladny (Hruska, OK Divers a MIrage) na Bali.

At si kazdy udela zaver o zminovane nehode jaky chce, to same plati i o mne. Neberte to jako pomluvu ci snahu se zviditelnit. Kopii preposilam taky Milanovi do MM Diving, Jirkovi Hruskovi do Budejovic, a klukum z Mirage. S pranim hezkeho dne a bezpecnych navratu z potapeni Adam Malec.

* jen tak pro příklad. Tohle mi přišlo mailem z OK Divers dne 25.8., v době, když jsme pátrali 2. den na moři a trnuli hrůzou z toho, co se událo a jak to vlastně dopadne. Tím mám na mysli osud Mileny Bauerové, nikoli naše existenční problémy. Snažili jsme se napnout veškeré síly k dobrému konci. Pokud je tohle názor potápěčského instruktora a průvodce, tak je to podle mého názoru minimálně na zamyšlení. Udělejte si obrázek sami. Já bych jen podotkl: "Nikdy neříkej nikdy". Člověk v nouzi potřebuje většinou spíše pomoc a nikoli nůž do zad. Každý však máme jiný pohled na svět.

Milena Bauerová byla potápěč, jenž k nám dorazil s 33 ponory v lomech v ČR a v Chorvatsku. Zápis v jejím deníku vypovídal o nepříliš korektním potápěčském startu. Na 15. ponoru 45 metrů hloubka a další ponory byly podobné. Měla problémy s kontrolou přístrojů a odpojování se od buddyho. Lidé, jenž u ní byli na startu její potápěčské kariéry, ji podle mého názoru dostatečně nepřipravili na nebezpečí, která pod mořskou hladinou číhají. Bez respektu se prostě nelze potápět. S námi udělala dalších 8 ponorů. Myslím si o ní, že byla tím typem člověka, který se snažil být nezávislý, a nerada se podřizovala druhým. Milovala podmořský svět a viděla zde vše, kvůli čemu sem přijela.

Setkala se s mantami, měsíčníky i žraloky a byla nadšená z každé minuty pod hladinou. Možná byla nadšená až příliš. Chtěl bych uctít její památku jako člověk, který s ní byl na posledním sestupu jejího života. Do poslední chvíle jsem byl přesvědčen, že vystoupila na hladinu s ostatními, tak jak zněla předem daná pravidla a ani ve snu by mě nenapadlo, že se vydala sama do neznámého terénu. Je velmi snadné odsoudit, ale věřte, že je těžké posoudit schopnosti a duševní pochody člověka, který k vám přijede na dovolenou.

Myslím, že by každý člověk měl mít soudnost a neměl by přeceňovat své vlastní síly. Když k tomu přidáte i podcenění moře a ztrátu respektu z cizího a neznámého prostředí, včetně porušení předem daných pravidel, tak může být na konci takového příběhu ztracený lidský život a spousta neštěstí kolem. Smutné je, že se k tomu nakonec ještě přidají supy, ale to je v přírodě asi normální a my lidé jsme její součástí.

Děkuji, že jste si udělali čas a přečetli si moje psaní až do konce, poněvadž je to jedna z mála možností, jak se odtud z Nusa Penidy, můžeme obhájit a bránit. Díky!