V minulém článku, jsem se zmínil,
že o setkáních s medvědy a medvědích útocích na lidi byly již popsány stovky a stovky
stránek. Ale jen málo z takto popsaných stránek bylo dostatečně objektivních. Z části
se jednalo o neznalost autorů a z části o honbu za senzacemi.
Medvěd není ve skutečnosti žádná krvelačná bestie, která sežere na co
přijde a ani nezabíjí na potkání. Natož z pouhého rozmaru tak, jak to dělá člověk,
a který sprosté vraždění dokonce nazývá sportem. Medvěd
je, byl a věřím že i v budoucnu bude naprosto přirozenou součástí karpatských lesů.
Vždyť hraje nezastupitelnou roli při zachování rovnováhy v přírodě.
Proto se podívejme poněkud podrobněji
na to, jak se vyvarovat nechtěného setkání s medvědem, a pokud již
k takovémuto setkání dojde, tak co si počít. V každém případě ale
chce mít na zřeteli, že medvěd může být velice nebezpečné zvíře a je tedy
žádoucí se v případě setkání k němu chovat s náležitým
respektem. Tedy jako k divoké šelmě a ne jako k plyšové hračce!
Jak se vyhnout setkání s medvědem
Existuje celá řada rad a doporučení, co dělat a jak
se chovat při pohybu v oblastech, kde nelze setkání s medvědem
vyloučit. Zhruba a zkráceně by se daly shrnout do následujících bodů:
při procházení území, kde se vyskytují medvědi zachovávejte maximální možnou
ostražitost; sledujte známky přítomnosti medvědů jako jsou stopy na stromech
(záškraby a záhryzy – ovšem pozor, mnoho stromů bylo poškozeno lesáky při těžbě
či odvozu dřeva), zválené porosty malin, medvědí trus aj.
pokud narazíte na uhynuté zvíře opusťte okamžitě dané území; medvěd je přirozeným
odklízečem kadáverů (zdechlin) a pravděpodobnost setkání s ním se tady
značně zvyšuje
pokud procházíte místy se špatnou viditelností dělejte hluk, mluvte a nebo si
pískejte. Medvěd má dobrý sluch; pokud vás včas zaregistruje spolehlivě se vám
vyhne
psy raději s sebou nevoďte (navíc to návštěvní řády některých národních parků
zakazují). Pes může medvěda ucítit a začít na něj útočit. A nebo od něj odběhne
a přivede medvěda přímo k "páničkovi"… A to již může být problémem.
vyvarujte se používání silných kosmetických přípravků, které mohou medvědy dráždit
Co dělat, když už medvěda potkáte
Pokud již k takovémuto setkání dojde, je dobré vědět jak se zachovat. Opět
jsem jednotlivá doporučení a rady shrnul do následujících bodů:
zachovejte klid a vyvarujte se panických reakcí; rozhodně se nesnažte utíkat, nemáte vůbec
žádnou šanci!
pokud uvidíte medvěda, který se nechová agresivně a není ve vaší bezprostřední
blízkosti, snažte se pomalu vrátit stejným směrem, kterým jste přišli
neustále pozorujte medvěda a jeho reakce, ale vyvarujte se přímého a upřeného kontaktu
s jeho pohledem; nesnažte se přijít na to, co si medvěd myslí. Z jeho
"mimiky" obličeje rozhodně nic nevypozorujete, neboť žádnou mimiku nemá!
nepokoušejte se k medvědu přibližovat, či jej dokonce krmit tak, jak se to občas děje
v některých rekreačních střediscích
pokud narazíte na medvíďata, nepokoušejte se o kontakt s nimi, medvědice je
určitě někde nablízku a při obraně svých mláďat může být velice nebezpečná
Medvěd vás zaregistroval a následuje vás
Pokud žádné z předchozích rad a doporučení nebyly účinné, pak nezbývá než si
(ovšem v předstihu), přečíst následující rady:
nespouštějte medvěda z dohledu, ale vyhýbejte se upřenému pohledu z očí do očí;
medvěd by to mohl považovat za výzvu soupeře!
pokud vás medvěd následuje, ale udržuje si odstup, pokuste se jej odehnat např.
hlukem; natáhněte ruce nad hlavu a pokuste se dělat většími. Občas pomáhá
mluvit na medvěda klidným a hlubokým hlasem, což se mi ve dvou případech
osvědčilo. Pokud ale máte (a nyní mi promiňte) "ječák", tak se raději o podobné
postupy nepokoušejte – ledaže byste chtěli medvěda vydráždit
ustupujte pomalu zpět a vyvarujte se prudkých pohybů. Pokud nejste Rambo a nebo Superman,
pohádkové to bytosti, tak se v žádném případě nepokoušejte o útěk, medvěd
je mnohem rychlejší než vy! Dokáže běžet rychlostí i přes 45 km/h. Nejrychlejší
lidští sprinteři dosahují rychlosti jen okolo 33 km/h! A to ještě jen na
rovině…
pokud vás medvěd pronásleduje i nadále, zkuste odhodit nějakou součást své výstroje a
nebo batoh, čímž můžete medvěda na chvíli "zabavit"
pokud dojde k nejhoršímu a medvěd vás napadne, "sekněte" sebou na zem a dělejte
"mrtvého brouka". Přitom si chraňte hlavu, krk a břicho. Nevím, zda-li se vám
podaří zaujmout "gymnastickou" polohu, kterou doporučují některé prospekty.
Pokud ano, tak tedy: schoulte se do pozice, ve které si stehna tlačíte na
hrudník, hlavu se snažíte skrýt mezi kolena, spojte prsty na krku a chraňte si
krk, přičemž lokty tlačíte ku kolenům. Nehýbejte se dokud medvěd neopustí
místo, kde se nacházíte. Opravdu toho dbejte, neboť jej můžete vyprovokovat
k opakovanému útoku
pokud po vás medvěd již jde a máte možnost vylézt na strom, pak toho využijte. Mějte
ale na paměti, že strom to musí být pořádný a že musíte vylézt do výšky alespoň
čtyř až pěti metrů! Dospělý medvěd totiž neumí po stromech lézt, to provozují
jen malá medvíďata
Žádné doporučení ani rady nejsou ovšem stoprocentní
a někdy nezbude než improvizovat. Medvěd je tvor poměrně plachý a setkání
s člověkem se vyhýbající. Pokud ovšem nejde o narušeného jedince
s tzv. synantropními návyky. Tedy medvěda, který si zvykl na lidskou přítomnost
a z této přítomnosti profituje – vybírá odpadky z nezajištěných
kontejnerů, chat, je krmen rekreanty…
Ovšem ani takovýto medvěd není žádný
zabiják. Člověk jej odnaučil hledat si potravu přirozeným způsobem a medvěd se
pak na člověku dožaduje potravy. "Vždyť jsi mě tak naučil, tak si mě krm," může
se možná medvědovi honit hlavou.
Ze slovenských hor jsou známy případy medvědů
"baťůžkářů", kteří napadali turisty. Přesněji řečeno šli po batozích turistů,
neboť věděli, že tam obvykle naleznou něco k snědku. A protože medvěd není
žádný domácí mazlíček a navíc má obrovskou sílu, může být obyčejné medvědí
"pohlazení" pro člověka přímo fatální (hmotnost medvěda se pohybuje obvykle
v rozmezí 120 až 250 kilogramů, ale jsou známy kusy s hmotností až
340 kilogramů!). Vzpomeňme jen na předloňský případ mladé medvědice
z Polska, která se toulala po Rysech a v okolí Popradského plesa, či
loňské útoky medvědů v oblasti Trangošky
v Nízkých Tatrách či Vrátne doliny na Malé Fatře. Tady byl na vině vždy!! člověk, nikoliv
medvěd!