Malárie, průjmy a ochrana před tropickým hmyzem

Zdravotní rady na cesty

Každý, kdo cestuje do zahraničí, především do oblasti subtropů a tropů nebo do zemí s nižším hygienickým standardem, by měl být kromě cestovních formalit vybaven základními informacemi o zdravotních rizicích navštěvované oblasti a možnostech, jak se před nimi chránit.

Před plánovanou cestou by měl každý cestovatel včas (tj. asi 4-6 týdnů) konzultovat svého lékaře a lékaře zabývajícího se cestovní medicínou a očkováním do zahraničí. Je nutno vědět, zda konkrétní zdravotní stav dovoluje cestu podstoupit a jaká jsou potřebná očkování a preventivní opatření, a to především v následujících případech:

• cesta do tropů a subtropů
• dlouhodobý pobyt v zahraničí
• pobyt v oblastech se ztíženými hygienickými podmínkami
• pobyt v oblastech s nedostatečnou zdravotní péčí
• cestování dětí a těhotných žen
• věk nad 60 let a chronická onemocnění

Cestovní doklady by měly obsahovat rovněž Mezinárodní očkovací průkazy a to i v případě, že cílová země nevyžaduje žádné povinné očkování. Mezinárodní očkovací průkaz vydávají očkovací centra některých zdravotnických zařízení, většinou hygienických stanic. Další informace a kontakt sdělí každé oddělení epidemiologie příslušné hygienické stanice.

Všeobecné rady

Podnebí, slunění

Je nutno vystavovat se slunci postupně, chránit si hlavu vhodnou pokrývkou a oči brýlemi. Pokožku poškozuje intenzivní sluneční záření, proto je nezbytné používat opalovací krémy, emulze, které obsahují UV filtr a nanášet je několikrát denně. Délku pobytu na slunci je nutno přizpůsobit typu pleti a stavu opálení. I po slunění je vhodné pleť ošetřit vhodnými přípravky.

V případě nadměrného pobytu na slunci může vzniknout úžeh, ev. při přehřátí organismu úpal, které se projevují nevolností, zvracením, bolestí hlavy, teplotou. Postiženého je třeba dát do stínu, pokud možno do klimatizované místnosti, zajistit dostatečný přísun tekutin, ev. studené obklady, při teplotě a bolesti hlavy možno podat paracetamol (Paralen, Panadol). V tropech a subtropech jsou vhodné lehké, bavlněné, světlé oděvy.

Voda a koupání

V Africe, Asii a Latinské Americe je důležité se vyvarovat mytí, koupání a pochodům ve sladké vodě. Hrozí zde nákaza parazitárními onemocněními (např. schistozomóza, dracunculóza aj.), kdy mohou larvy těchto parazitů proniknout do těla kůží a během několika měsíců vyvolají celkové onemocnění s postižením různých orgánů. V hotelových bazénech a mořské vodě riziko těchto parazitóz nehrozí. V moři může dojít ke kontaktu se žahavými medúzami, vhodná je obuv při koupání, která ochrání před poraněním korály, ježky či jedovatými rybami.

Zvířata, hmyz

Vhodnou ochranou před kontaktem s hmyzem a např. hady je vhodný oděv, obuv a bavlněné ponožky. Nelehat si přímo do písku, ale na deku nebo matraci. Častým onemocněním zvířat v tropech a subtropech je vzteklina. Vyskytuje se ve většině zemí Afriky, Jižní Ameriky, Asie, ale i Evropy. Země, kde se vzteklina nevyskytuje, jsou dle SZO (Světová zdravotnická organizace) Nový Zéland, Austrálie a Velká Británie (tzv. "rabies free"). Jedná se o 100% smrtelné onemocnění, proto se musí cestovatelé vyvarovat všech kontaktů s neznámými zvířaty, nedotýkat se potulných psů, koček a mrtvých zvířat.

V případě, že dojde k poranění neznámým nebo podezřelým zvířetem, je potřeba: ihned vymýt ránu mýdlem a proudem tekoucí pitné vody, provést dezinfekci, vyhledat lékaře, který rozhodne dalším postupu, ev. o očkování proti vzteklině a předložit údaj o očkování proti tetanu. Osoby, které jsou alergické na bodnutí včelou nebo vosou, musí mít u sebe svoje léky první pomoci.

Potrava, pitná voda

V zemích s nižším hygienickým standardem se vyskytuje velké množství střevních chorob způsobených požíváním kontaminované vody a potravy. Proto je nutno dodržovat určitá pravidla. Základním pravidlem je: "Převař to, upeč to, oloupej to nebo to nech být". Jídlo se konzumuje jen čerstvě připravené a doporučuje se vyhnout se salátům z čerstvého ovoce a zeleniny, ovoci, které se nedá oloupat, zmrzlině, ledu do nápojů, nedostatečně tepelně zpracovaným pokrmům, nepasterizovanému mléku, syrovým nebo nedobře uvařeným "plodům moře", studeným rybím a masitým pokrmům. Nepoužívat vodu z místního veřejného vodovodu! Nejvhodnější je voda balená, ne místní výroby, pokud není k dispozici, potom vodu 20 min. převařit. Další možností je dezinfekce vody k tomu určenými přípravky (informace a prodej ve vybraných lékárnách).

Doprava

Tady hrozí především cestovní nemoc = kinetóza. Projevuje se při dopravě nejrůznějšími dopravními prostředky, nejrozšířenější je letadlová a mořská nemoc. Projevuje se bolestí hlavy, závratí, nadměrným pocením, nevolností a zvracením. Je nutno se vyhnout dietní chybě před cestou , konzumovat lehkou stravu, z nápojů jsou doporučeny chlazené ovocné šťávy nebo čaj. Potížím lze předejít podáním léků před cestou : Nokinal 25 nebo 12,5 pro děti, žvýkačky Travel-Gum (oboje volně prodejné v& lékárně). Gravidní ženy mohou cestovat letadlem ještě 4-6 týdnů před porodem, později je třeba souhlasu letecké společnosti.

Cestovní lékárna

Je nutné přizpůsobit cestovní lékárničku délce pobytu, způsobu cestování a počtu cestujících osob. Cestovatel se musí seznámit s příbalovým letákem používaného léku, sledovat datum expirace léků, nevystavovat léky přímému slunečnímu záření či nadměrnému teplu.

Průjmová onemocnění cestovatelů

Jsou nejčastějšími potížemi, které se objevují u cestovatelů v zemích s teplým podnebím. Postihují 25-75% turistů. Jsou způsobeny bakteriemi, na které nejsme zvyklí, jejich jedy (toxiny), viry nebo střevními parazity. Objevují se zpravidla v prvních dnech cesty a obvykle se při dodržení správných pravidel léčby i rychle vyléčí. Otrava potravinami (enterotoxikóza) je náhlá příhoda, objevující se do několika hodin po požití jídla kontaminovaného toxiny. Vyvolá zvracení a průjem, někdy i teplotu, vypadající velmi dramaticky, ale většinou rychle odezní.

Závažnější jsou bakteriální střevní infekce, které kromě teploty, celkové nevolnosti, vyvolají zvracení a průjem, kdy stolice jsou četné, vodnaté, i s příměsí hlenu a krve (salmonelóza, dyzenterie-úplavice, campylo-bakterióza) nebo se jedná o parazitární průjmy (giardióza-lamblióza, amébióza apod.). Během onemocnění nesmí osoba postižená průjmem připravovat stravu nebo nápoje pro druhé!

Co dělat v případě průjmu? Většinou stačí dodržovat dietu a kompenzovat ztrátu tekutin, kdy musí pacient přijmout tekutiny v základním denním množství + ztráty způsobené průjmem. Tekutiny podávat často, ale po malých dávkách. Vhodné jsou rehydratační iontové nápoje, minerálky, čaje. Jako provizorium si může cestovatel sám připravit následující roztok: kávová lžička kuchyňské soli, 8 lžiček cukru a šálek džusu rozmíchat v litru převařené vody. Je možno použít léky proti průjmu (Carbotox, Endiaron, Endiform, Imodium apod.), pokud se jedná o horečnatý průjem s krví, který trvá více dní a není v dosahu lékař, lze použít některá chemoterapeutika (Biseptol, Normix aj.).

Nejsou-li tato opatření do 48-72 hodin účinná a potíže neustupují, je nutné vyhledat lékaře. U malých dětí a starších osob probíhá průjmové onemocnění obvykle vážněji, dehydratace nastává většinou rychleji, proto je nutno rychle zahájit rehydrataci a vyhledat lékaře!

Ochrana proti malárii

Častým a závažným onemocněním tropů a subtropů je malárie. Celosvětový výskyt malárie je znázorněn na přiložené mapce (dle SZO). Malárie je parazitární onemocnění, které se přenáší bodnutím infikovaného komára (rod Anopheles). Podle druhu parazita (rod Plasmodium), který člověka nakazí, rozeznáváme čtyři druhy malárie (Plasmodium vivax a ovale vyvolávají tzv. terciánu, Plasmodiu malariae tzv. kvartánu a Plasmodium falciparum tzv. malárii tropickou, která má nejzávažnější průběh).

Inkubační doba je jeden až několik týdnů, u některých forem malárie několik měsíců až let. Hlavním příznakem onemocnění je horečka s následnou zimnicí, které se v pravidelných časových úsecích opakují podle druhu malárie. Může dojít k bolesti celého těla, zvracení, v pozdějším stadiu dochází k zežloutnutí a krvácivým projevům a následně k selhání životně důležitých orgánů za příznaků šoku. Proti malárii neexistuje zatím očkovací látka, proto se proti ní chráníme chemoprofylaxí tj. pravidelným užíváním léků proti malárii, které se zahajuje většinou již před odjezdem.

Žádná profylaxe však nezabezpečuje stoprocentní ochranu proti onemocnění. Je nutné se včas před odjezdem poradit na speciálním pracovišti o chemoprofylaxi pro danou oblast, je nutný individuální přístup dle místa pobytu, pohybu v dané oblasti, délky pobytu, rezistence (odolnosti) malarických plasmodií na chemoprofylaktika, dle věku a případných chronických onemocnění cestovatele.

Pro profylaxi se v současnosti užívají tyto léky nebo jejich kombinace: Delagil (účinná látka chlorochin), Lariam nebo Mephaquin (účinná látka meflochin), Paludrin (účinná látka proguanil) a do vybraných oblastí Deoxymykoin (účinná látka doxycyclin). Všechny léky jsou pouze na lékařský předpis za plnou úhradu cestovatelem. Profylaxe se musí užívat pravidelně, vynechání i jedné tablety může znamenat selhání ochrany. Svá specifika má užívání profylaxe u těhotných žen, dětí a chronicky nemocných lidí. Pokud je nutno v těchto případech cestovat do malarických oblastí, pečlivě se poradit s lékařem.

V některých oblastech je výskyt malárie omezen pouze na určité měsíce a profylaxe se užívá jen v tomto období. Ve většině velkých měst a turistických oblastí se malárie nevyskytuje, neplatí to však zcela pro Afriku a Indii. Malárie se rovněž nevyskytuje ve vyšších nadmořských výškách – hranice se v jednotlivých zemích liší – oblasti nad 2 500 m n.m. jsou většinou malárie prosty. Existuje tzv. "letištní forma malárie", kterou přenese infikovaný komár, dopravený letadlem z malarické oblasti např. do Evropy, na člověka, který v tropech a subtropech vůbec nebyl.

V případě, že se objeví příznaky onemocnění, je nutno urychleně vyhledat lékaře. Pokud není dostupný, je nutné, aby pacient zahájil léčbu sám. Léčebnou dávku antimalarik tzv. "stand by treatment" - tj. autoléčbu, je třeba podat nejpozději do 36 - 48 hodin od vzniku horečky. Proto je třeba kromě profylaktik vzít sebou také léky pro případ vzniku malarického záchvatu. Pro "stand by" se používá vždy jiné antimalarikum, než bylo užíváno pro chemoprofylaxi (poněvadž to zřejmě selhalo). I v případě efektu "stand by" léčby je nutné dle možností co nejrychleji vyhledat lékaře, protože recidivy malárie jsou možné a časté.

Opatření běžná, která sníží riziko poštípání komáry

• omezení pobytu venku po západu slunce, kdy je aktivita komárů nejvyšší
• používání moskytiér dokonale utěsněných kolem lůžka
• nošení světlého oděvu s dlouhými rukávy a nohavicemi
• instalace sítí do oken a dveří
• používání repelentů a insekticidů