Lezecké oblasti na Liberecku

Liberec skýtá pro lezce řadu sklaních výběžků, samostatných skal i velké skalní oblasti hned za samotným městem. Nejblíže z centra města směrem na Ještěd se nachází řada skal nazývaná Vířivé kameny. Lezci je znají pod názvy: Matterhorn, Breithorn, Lyskamm, Pudl ad.

Vířivé kameny tvoří tři souběžné hřebeny v Ještědském pohoří. Skalky jsou z tvrdého křemence, břidlice a vápence. Nejvýraznější skalkou je 10 m vysoký Pudl, v ostré zatáčce nepřehlédnutelný Malý Matterhorn a přímo pod vrcholem Ještědu je 12 m vysoká skála zvaná Krejčík. Název Krejčík se váže k pověsti o zlomyslném krejčím, který horským skřítkům překazil zakokrháním noční práci na přenášení křemencových balvanů a pod největším z nich také skončil svůj život. Na Krejčíkovi na vrcholku je i knížka se všemi cestami. Cesty jsou zčásti odjištěné skobami. Směrem na Kryštofovo údolí se nacházejí Dánské kameny, kam vede i turistické značení. Dánské kameny tvoří skalní zeď (asi 180 m) a samostatná skalní věž vysoká z údolí cca 25 m.

Po silnici přímo do Křížan se na začátku vesnice (otáčí se tam autobus) nalézá pískovcová skála zvaná Matoušovka. Je z velmi pevného pískovce a cesty jsou tam zajištěny nýty jako na vápně. Směrem dál do vesnice jsou za kostelem vidět po pravé straně skály zvané Vajoletky, na mapě nazývané jako Krkavčí návrší. Vajoletky tvoří Malá a Velká věž, na které vede množství cest od obtížnosti II až po IX. Na obou vrcholech jsou knížky s popisky cest. Cesty jsou dobře odjištěné, písek je už měkčí, hlavně po zimě. V období hnízdění ptáků je zákaz lezení cest na Malou věž z údolí, kde vede Oldovka, Žlutá spára nebo Cosa Nostra. Právě z této cesty (přes dva kruhy) jsem viděla padat lezce, kterému se nepodařilo cvaknout 1. kruh. Je to nepříjemný pohled, proto mám před lezením na Vajoletkách trochu respekt.

Směrem na Rynoltice je další lezecká oblast – Havran u Jítravy. Havran se nachází asi 5 min pěšky od silnice z Chrastavy na Jítravu, není od silnice vidět. Na Havran vede přes 10 cest a vedlejší Malý Havran nabízí lezení lehčí obtížnosti. Pod Malým Havranem se dá dobře bivakovat.

Další oblastí jsou Obrvegry – Horní skály. V Rynolticích se odbočí vpravo na Černou louži a jede se až na Horní sedlo. Obrvegry tvoří 6 skal – Smrtka, Gahlerova věž, Dvojče, Liberecká, Sokol a nejvzdálenější skála Zub. Tato oblast je výborná na rozlézání po zimě nebo pro začátečníky, je tu řada lehkých cest od obtížnosti II po IX. Nejvíce je snad cest 4. – 6. st. obtížnosti. Cesty jsou odjištěné kruhy nebo se na většině cest můžete zajistit smycemi. Je pěkný pevný písek. Před Smrtkou je lezecky bezvýznamná skála, pod kterou je hezké tábořiště vč. ohniště. Pokud byste se vydali ze skal zpět do Rynoltic po turistické značce do údolíček, minete po levé straně Malou a Velkou Hrušku a Fehllerovu věž. Na všechny skály vedou pěkné a zajištěné cesty.

Od Liberce, 10 min autem se nachází vesnička Radoňovice, která kromě pár domečků skýtá i pěkné lezení v plotnách. Plotny od obtížnosti VIIb výš, možnost lezení s horním jištěním. Dál směrem na Frýdštejn jsou pak další plotny a skály zvané Kvočny. Pokud se vydáte z Liberce opačným směrem než na Ještěd, přímo pod Českou chalupou je po levé straně turist, stezky skála zvaná Ježíšek a další skalky. Jedná se o žulu odjištěnou kruhy. Z České chalupy na Kateřinky jsou po pravé straně žulové odjištěné stěnky, které jsou také v Radčicích pod Žulovým vrchem a Jezdcem.

Pokud vyrazíte z Radčic směrem od Liberce, najdete pěkné skály v Oldřichově v Hájích. Přímo v Oldřichově je povolené lezení v zimě na ledech v lomu pod Oldřichovským sedlem. Z Oldřichovského sedla vlevo směrem na Stržový vrch je řada žulových skal, cesty jsou jištěné kruhy. Nejznámější skálou tímto směrem je Gorila pro svůj osobitý a Kovadlina. V případě že se vydáte z Oldřichovského sedla na druhou stranu směrem na Ferdinandov, můžete se vybát na Viničné plotně. Vpravo na kopci od ní je nejznámější skála Jizerských hor – Zvon.