Na Chopku kradou jako straky

I tak by se dal poněkud bombasticky a trochu přehnaně titulovat tento krátký příspěvek, který vznikl na základě osobní zkušenosti návštěvy tohoto vyhlášeného lyžařského střediska Nízkých Tater v minulém týdnu. Již příjezd rozhrkaným a totálně přeplněným "skibusem" byl zážitek. Ale byl zdarma, tak co. Následovala štrapáce s koupí skipasu a hned na to šup do fronty. Byla poměrně krátká, asi po 20 minutovém čekání jsme se dorvali na šestisedačku na Zahrádkách.

Šlo to ráz na ráz, to co jsem najezdil na Chopku za celý den, zvládnu na sjezdovkách v Itálii za slabou hodinku. A to při cenách o zhruba třetinu nižších… Srovnávat možnosti Alp a kopečků u nás či v Karpatech v žádném případě nechci, není to ani možné, ale vzhledem ke kvalitě (i platům) by poměr cena / výkon mohl být přece jen vyváženější. To bylo v pátek. O víkendu pak fronta na lanovku a pomy ještě zhoustla a čekání se úměrně prodloužilo. Počasí ale bylo vcelku fajn, sjezdovky, pokud teploty a množství sněhu (kterému tato zima příliš nepřeje) dovolily, dobře upravené, obsluha v občerstvení poměrně rychlá a ochotná.

Ovšem zádrhel nastal v sobotu večer, kdy kamarádce z polského Rzeszowa ukradli před restaurací Zahrádky ze stojanu lyže. Za pouhých asi 10.000 Kč. V restauraci se nedivili, naopak byli překvapeni, že se ztratil jen jeden pár lyží. Den před tím se, prý jen co oni vědí, ztratilo párů šest. Policii jsme ani nevolali, akorát by se sepisoval zbytečný protokol, ušetřený čas jsme raději věnovali "zapíjení" ztráty poměrně drahých lyží.

Alespoň se v některé z půjčoven či bazarů, kde lyže bezesporu skončily, pomějí. Při takových kvantech ztracených lyží mě o opaku a "neorganizovanosti" zlodějů nikdo nepřesvědčí. Ani o tom, že "borci" v černých oblečcích jedné nejmenované bezpečnostní služby, kteří ostražitě hlídali po celý den závoru blokující vjezd do areálu Zahrádky a připomínali spíše pouťovou maškaru, tyto organizované zloděje nikdy neviděli a neznají.

Jasně, podezřívat a chydit zloděje za ruku jsou dvě rozdílné věci. Ale jedny a ty samé postavičky v nelyžařském, pochodující s lyžemi sem tam a nebo odnášející lyže někam do lesa pro noční vyzvednutí, kdy se ve středisku nebudou pohybovat žádní lyžaři, by po nějakém tom čase musel zaregistrovat i blbej. Krade se i v jiných střediscích, v Polsku, v České republice, i v již zmiňované Itálii, ale v takovém rozsahu to přece jen asi není. Při ceně 4 hodinového jízdného za "pouhých" 650 Sk a celodenního téměř 1 000 Sk, by se s těmi krádežemi dalo přece jen dělat trochu více.