Chata pod Borišovom - rozhovor s novým chatařem

Jak se chataří a žije na horách, rozhovor

Horská Chata pod Borišovom je určitě všem milovníkům slovenských hor dobře známá. Nachází se na úbočí jednoho z nejkrásnějších vrcholů Velké Fatry – Borišovom (1 510 m) a byla postavena v roce 1936. Jako zajímavost lze zmínit fakt, že tato chata jako jediná z horských chat v oblasti Turce nebyla za SNP vypálená.

Nejsnadnější přístup k chatě vede Necpalskou dolinou z obce Necpaly na turčianské straně Velké Fatry. K chatě rovněž míří další z chodníků, tentokráte Belanskou dolinou. Z liptovské strany sem vede chodník z Liptovských Revúc překonávající další impozantní vrchol – Ploskou (1 532 m). O chatě i o horách jsme si povídali se současným chatařem Stano Arendášem.

Za tvého chataření se Chata pod Borišovom, která za předchozího chataře mezi turistickou veřejností rozhodně neměla dobré jméno, stala skutečnou horskou chatou. Je tady poměrně velká nabídka jídel, čisto, chata absolvovala poměrně zásadní rekonstrukci, jsou opraveny pokoje… Prostě dnes je tady cítit skutečný zájem o chatu i o turisty. Proto se musím zeptat, máš-li s chatařením již nějakou zkušenost a nebo je to tvá první štace?

Ne, první má štace to není. Již jsem několik let pracoval na jiné z chat. To bylo na Malé Fatře. Takže nějakou zkušenost s chatařením již mám, nešel jsem do ničeho neznámého. Chatařem jsem se stal až po vítězství v konkurzu. S návštěvností to v mých začátcích bylo poměrně slabé, nějací turisté chodili vesměs jen o víkendech. V současnosti máme obvykle plno i přes týden a příliš času k odpočinku rozhodně nemáme. V současnosti na chatu chodí minimálně dvakrát tolik návštěvníků jako dříve. Zvyšují se nejen počty návštěvníků z Čech, ale především ze Slovenska. A to je potěšující.

Když už jsem se v úvodu zmínil o rekonstrukci. Vím, že ji financuje KST (Klub slovenských turistů). KST tuto přestavbu jen financuje a nebo zajišťuje i práce? Nezůstala ta fyzická práce při rekonstrukci jen na tobě? A jaké vztahy máš s KST?

KST zajišťuje rekonstrukci ze svých prostředků. Dlužno ale říci, že rekonstrukci prvního z pokojů v noclehárně jsem hradil ze svých vlastních prostředků. A protože se můj návrh i provedení KST líbily, uvolnili peníze na rekonstrukci i ostatních pokojů. Během rekonstrukce se na chatě proinvestovalo celkem 1,85 milionu korun, z toho náklady na vynesení stavebního materiálu činily asi 0,5 milionu korun.

Celkem se na chatu dopravilo na 90 tun stavebního materiálu, z toho vrtulníkem 67 tun. Zbylých 23 tun se vyneslo v krosnách na zádech. KST nám pomohl i se samotnou rekonstrukcí, faktem ale zůstává, že velkou část prací jsem odvedl sám se svými pomocníky. Pokud jde o vztahy s KST, myslím, že jsou korektní a že jsou spokojeny obě strany.

Když už jsme u vztahů. Jaké vztahy máš s ochranáři? Zejména nyní, kdy se Velká Fatra stala národním parkem?

Naše vztahy jsou nejen korektní, ale i velice dobré, řekl bych přátelské. Pokud jde o chatu a její provoz, určitě nám žádné problémy nedělají. A že "buzerují" některé turisty, je v úplném pořádku. Ono by si tady za chvíli každý dělal co chce, a to by určitě nešlo. V poslední době se na Fatře rozmohla černá cyklistika na hlavním hřebeni. A to určitě v pořádku není. Jednou jsem se podivoval nad tím, že tady jeden z ochránců přijel na motorce. Ale záhy mi vysvětlil, že se na Velké Fatře velice rozmohlo pytláctví a že pěšky proti dobře organizovaným pytlákům nemají žádnou šanci. Přírodu je prostě nutno chránit.

Vím, že jsi členem horské služby Malá Fatra. Není to trochu z ruky? Nebylo by lepší přestoupit k horské službě na Velké Fatře?

V tomto jsem tak trochu patriot. Již řada lidí mě přesvědčovala, abych přestoupil na Velkou Fatru. Ale já nechci. Je to tak trochu o patriotismu. Horská služba na Malé Fatře mi dala důvěru a přijala mě do svých řad. A já o přestupu jinam neuvažuji. Prostě je nechci zklamat.

Dá se ale chataření při takovémto vytížení vůbec stíhat? Včetně vynášek na chatu? Jak často vůbec vynášky děláš. A co když napadne velké množství sněhu?

Stihnout se to dá, i když je pravdou, že někdy horko těžko. Problémem je, že jako dobrovolný člen horské služby sloužím prakticky jen o víkendech a svátcích. A právě v tuto dobu je na chatě nejvíce hostů a tudíž nejvíc práce. Proto musím během týdne pak vše dohánět. Ale protože mám na chatě dobrý tým, na který se mohu plně spolehnout, odjíždím i o víkendech celkem klidný.

Vynášky děláme denně obvykle jednu či dvě, v plné sezóně ji ale někdy absolvujeme i pětkrát. Nosíme z Necpalské doliny, což je asi 400 výškových metrů. Ale nosili jsme již i z Belanské doliny. To když spadla z Borišova lavina a zahradila nám cestu, takže jsme autem nemohli až do jara sjet pro proviant. A to je mnohem těžší, neboť je nutné překonat asi 700 metrové převýšení. Vynášeli jsme tehdy z Belanské doliny až od Havranova, kde nám vše potřebné vyváželi kamarádi právě ze zdejšího rekreačního zařízení.

Na chatu dnes chodí velké množství turistů. A k tomu určitě patří i nehody. Zasahujete, nyní mám na mysli tebe a tvého psa Ajita, často?

Naštěstí ne. Ale nějaké záchranné akce tady již za mého působení proběhly. Jedna z největších, kdy jsme přivolávali i vrtulník, proběhla krátce po mém nástupu na chatu. Ale jinak naštěstí úrazů mnoho není.

Jak dlouho ještě hodláš chatařit pod Borišovom? To aby turisté věděli, jak dlouho ještě mohou počítat s dobrou obsluhou a na Borišov si popřípadě pospíšili. A již jsi uvažoval o tom co budeš dělat, až jednou na této chatě skončíš?

Smlouvu mám ještě na asi čtyři roky. Co budu dělat pak, kdyby se mi třeba nepodařilo smlouvu prodloužit, jsem ještě neuvažoval. Neplánuji tak daleko dopředu. Člověk by měl dělat svou práci pořádně a věnovat se jí naplno. A o to se snažím, takže mi na nějaké úvahy o tom, co bude pak, času nezbývá. Chataření a hory jsou mým způsobem života, přirostly mi k srdci. Již teď ale vím, že i "pak" budu chtít dělat práci, která je nějakým způsobem spojená s horami a životem v nich.

A na závěr se tě zeptám, vzpomeneš-li si na nějakou veselou příhodu ze života na Borišově?

Takovýchto příhod je velké množství, těžko nyní mohu jmenovat nějakou konkrétní. Ale chtěl bych podotknout, že život na horách nepřináší jen příhody veselé, občas bohužel přináší i příhody smutné. Ale i přesto bych tuto práci nyní nevyměnil za žádnou jinou.

Děkuji za rozhovor a přeji ti mnoho úspěchů nejen v práci. A také co nejvíce spokojených návštěvníků chaty.